Když se dva perou, třetí je vítěz

V době našich studií, jsme museli prostudovat vcelku podrobně dějiny církve. Měli jsme z nich dvě zkoušky. Zaujalo mne, jak se vždy našli bratři, kteří se dokázali ve jménu Krista rozhádat. Nebyla to často jen výměna názorů, ale věšinou přímo bratrovražedný boj. Z bratrů se stali nepřátelé. Dějiny církve jsou toho plné. A to nemyslím jen na boj katolíků s protestanty, který trvá v některých zemích do dnes. (Myslím tím skutečný fyzický boj.) I mezi protestanty, evangelikálními církvemi to vždy vřelo a někdy se i popravovalo a zabíjelo.  Dnes se většinou již nezabíjíme, ale boje jsou vedeny pořád. Nemyslím tím vyměnu názorů, ale skutečný boj. V době, kdy máme možnost veřejně ihned reagovat na každý výrok toho druhého, kdy se všichni můžeme do toho přidat svými komentáři, je to o to více zraňující a zabíjející bratrskou lásku. I dnes tyto věci prožíváme. Vždy se najde nějaké téma. Již tradičně výklad Zjevení, ale i další místní a časově omezené věci, světské divadlo, prezidentské volby, … . Když se podívám do historie, nic z těchto bratrských bojů nevzešlo dobrého. Ztráta víry, polarizace křesťaňů, po kterých se chce, aby se přidali na jednu nebo druhou stranu a především ztráta důvěry církve. Svět nezajímá výklad Zjevení, ale sleduje naše chování. Jak svět rozpozná křesťany? Podle teologie? Ne, to svět skutečně nezajímá, ale přece po lásce mezi nimi.  Ješitných mužů má svět nespočet.

Když se dva hádají, vždy někdo vítězí. Pokud se přou křesťané, vítězí ten zlý. Proč? Protože se věřící zabývají něčím jiným než bojem o duše lidí. Naopak je ztrácejí, dokonce se sami dostávají na okraj propasti pro neodpuštění. Nejhorší je to, že se všichni obhajují verši a slovíčky Písma a někteří i dokonce Duchem svatým a neuvědomují si, že ovlivňují myšlení mnoha těch, kteří jim věří a mohou postavit stovky, tisíce křesťanů proti sobě navzájem. Nebudou sice proti sobě střílet z pušek, ale budou mít na hodně dlouho problém se s těmi na druhé straně sjednotit. Smutné na tom je, že ten zlý si mne ruce a směje se.

Měli bychom si vzít z toho ponaučení. Naše reakce, naše ješitnost, prosazování svých zaručených pravd má vždy vli na mnoho dalších bratří a sester.