(pokračování)
Vnější útoky od satana (ať jsou to útoky vedené skrze lidi, situace nebo přímo duchovními mocnostmi) mají na prvním místě u nás vyvolat paniku a strach. Strach ze smrti, strach o děti, rodinu, strach o místo, strach o zdraví, paniku a chaos v naší víře… Má nás to zahnat do kouta. Pak se lehce dopouštíme chyb (právě v takových okamžicích se může stát, že otevřeme dvěře mocnostem, aby mohli působit uvnitř nás), zapomínáme na Boží zaslíbení, vzdávame se a utíkáme. Protože je to boj, nejlepší obranou je útok!!!! (Poddejte se tedy Bohu. Postavte se proti Ďáblu, a uteče od vás. Jakub 4:7) Satan a démonické mocnosti jsou nakonec zbabělé a před Kristem a Boží přítomností utíkají. Ať to vypadá sebehůř, musíme se jim postavit. V Jakubovi vidíme i jak: „Poddejme se tedy Bohu…“
1. Buďme za všech okolností Bohu vděční. Vzdájeme Bohu dík, chvalme ho – zpívejme žalmy – vyznávejme mu svou lásku a vděčnost. Vyvyšujme ho. Zjistíme, že když toto děláme najednou situace přestává být tak vážná, jak na začátku vypadala. Najednou začne přicházet do věcí Boží světlo, skrze jistotu, kterou v Bohu máme. A také je to tím, že démoni neradi slyší slova vděčnosti a chvály směřované ke Kristu a Bohu. To je to nejdůležitější z duchovního boje. Vždy jdou první ti, kteří chválí Boha na své nástroje. Pokud to tak bylo, Izrael vítězil. Jejich zbraní byla chvála Hospodinu a spoléhání se ne na zbraně, ale na něho samotného. Proto chodili jen s nástroji, zpívali. Nepotřebovali vojsko a ochranu, jejich ochranou a zbraní byl Hospodin. Boj je Hospodinův.
2. Čti a vyznávej verše y Písma. Ty, které zaslibují vítězství například Iz 54:17, ale také verše, které odkazují na to, co čeká satana a démony a mluví o jejich prohře.
3. Bůh nám dal moc svázat a rozvázat. Musíme být zde velmi opatrní. Často nad sebou rozvazujeme moc zlého, když hovoříme negativně o sobě, situacích, zdraví… Svazujeme jeho moc, když mluvíme v očekávání Božích zaslíbení. Když hovoříme vírou o tom, co ještě nevidíme, jako by to už bylo. (vítězství, uzdravení, vysvobození, požehnání ve všech oblastech života) Naše ústa mají obrovskou moc. Tyto věci pak přicházejí do našeho života a musí ustoupit to, co připravoval pro nás satan. Nemůžeme ho svázat, ale můžeme svazovat jeho moc nad našimi životy a životy jiných. To vše ve jménu Jeížíš. Neboť pouze v tomto jménu je moc. „…a jak nesmírná je velikost jeho moci vůči nám, kteří věříme v souladu s působením převahy jeho síly. Tu uplatnil v Kristu, když jej vzkřísil z mrtvých a posadil po své pravici v nebesích, vysoko nad každou vládu i autoritu i mocnost i panstvo a nad každé jméno, které je jmenováno nejenom v tomto věku, ale i v budoucím.“ Ef 1:19-21
3. Neboj se! Neboj se, jen věř. To nám na mnoha místech přikazuje Bůh. Nejen přikazuje, ale nás tím povzbuzuje, abychom povstali. „Hospodin odstranil rozsudek nad tebou, odvrátil tvého nepřítele. Král Izraele, Hospodin, je ve tvém středu, neboj se již zlého.“ Sofoniáš 3:15 Strach má velké oči a satan to ví. Proto buďmě smělí, „pojďme směle vzhůru a obsadíme ji“ to jsou slova Káleba, když mluvil i Izraeli. Strach zahání na poušť, smělá důvěra v Hospodina do zaslíbené země.
(příště závěr)