Všechny vás zdravím ve Jménu našeho Pána Ježíše Krista. Jak vás v Margate, v Chatam, tak v Gravesend. S vděčností vás mám před očima a děkuji za vás Pánu. Byl jsem potešený, když jsem viděl váš hlad po Bohu, vaše nadšení, naději, kterou máte v Kristu. Jste pro mne velkým povzbuzením. O to více mne mrzí, že ještě než jsem stačil dojet na letiště, vím, že se opět někdo snaží rozbíjet, ubližovat a trápit bratry a sestry uprostřed vás. Přijali jste mne jako svého a já se tak vždy u vás cítím. Proto jsem se rozhodl hned vám napsat tento dopis. Copak by Bůh poslal někoho, aby vás neustále trápil? Aby stále zpochybňoval vaši víru a to, kým jste v Kristu Ježíši. Možná říká, to není proti vám, ale proti církvi. Ale kdo je církev, kdo je Armáda spásy? Nejste to právě vy, kdo milujete Krista, máte na svých životech vyryté jeho svědectví? Nejste to právě vy, kdo jste v ní uvěřili, spolu v ní rostete, bojujete, prokazujete si vzájemnou lásku? Zabíráte území pro Boží království. Nejste to vy, kdo v ní prožíváte přítomnost Ducha svatého, který promněnil vaše životy? Ano vy a já a mnoho dalších Duchem naplněných bratří sester po celém světě. Pokud někdo hovoří o ní zle, hovoří zle také o vás a mě. Nejen to, ale jsme tělo Kristovo a tak zle hovoři o Kristu samotném, o Duchu svatém, který v nás přebývá. Copak Duch svatý nás chce trápit? Trhat naše srdce a duši? Zarmucovat ducha? A to někteří jste během několika hodin opět začali prožívat. To není od Boha. Ten zlý je ten, kdo trápí, utlačuje a zabíjí. Nenechte se napálit.
Jsem v církvi již dlouho a většina rozdělení a roztržek neměla nikdy skutečně teologický důvod. Vždy to byl důvod osobní. Nevraživost, uraženost, neochota se podřídit, skrytý hřích, touha po tom udržet nebo získat autoritu nad církví, ukázat, kdo má pravdu, ješitnost. Ale to si každý aktér nerad přiznává. Tak se musí najít viník. Nejjednodušší je obvinit církev, společenství. A podložit to teologií. Jako slovo to zní vznešeně, ale samo se nemůže bránit. Tak je to jednoduché svést na církev. V tom je ta past. Církev, křesťanské společenství jsou děti Boží. Aniž si to možná uvědomujeme, ale pokud soudíme církev, soudíme právě je. Kristus nepřišel odsoudit, ale zachránit. Jeho charakter není destruktivní, ale buduje své děti. Každý, kdo přišel napadat, soudit, žalovat, vyhledávat důvody k roztržkám, nepřichází ve jménu Božím. Jde ve svém těle. „Projevy tělesnosti jsou zřejmé. Patří sem smilstvo, nečistota, nestydatost, modlářství, čarování, nepřátelství, svárlivost, nevraživost, zloba, soupeřivost, roztržky, sekty, závidění, opilství, obžerství a další podobné věci. Varuji vás; jak už jsem vám říkal, ti, kdo tohle dělají, nebudou mít podíl na Božím království. Galatským 5:19-21 B21
Duch svatý nám jasně říká, kdo stojí za odsuzováním : „A uslyšel jsem mocný hlas, jak v nebi říká: „Teď přišlo vítězství, moc a království našeho Boha a vláda jeho Mesiáše, neboť byl svržen žalobce našich bratrů, který je dnem i nocí obviňoval před Bohem.“
Zjevení 12:10 B21 Tady vidíme, kdo je ten, kdo stále žaluje a obviňuje. Kristus je náš obhájce, Satan se nás dnem i nocí snaží obvinit před Bohem. Ten, kdo má Kristův charakter, neobviňuje, nežaluje, nevyhledává roztržky, ale spojuje a buduje.
Zaslechl jsem, že nová vlna obvinění přišla skrze video, na kterém voják nebo důstojník tančí na ulici. Znám to video. Viděl jsem ho před pár lety. Je to dost staré. Trochu mne zarazilo, že ten, který mi jeden večer podáva ruku a říká pokoj Boží, následně vyhledává něco, čím by ulížil a zranil. Kdo z nás ví, pro koho ten člověk na videu tančí? Před Pánem? Protože v jeho zivotě je radost Boží? Proč soudíš cizího služebníka, co když mu to poručil Duch svatý? Pak soudíš jeho. Naopak pamatuj, jak dopadla Míkal, když ve svém srdci pohrdla Davidem, který tančil svlečený před lidmi. On tančil před Pánem. Nepohrdla Davidem, ale samotným Pánem, pro kterého David tančil. Copak nečteš v žalmech, že některé byly napsané pro zpěv a tanec před Pánem? Copak proroci netančili, když je uchvátil Duch Hospodinův. Copak Izraelité netančili z vděčnosti Bohu? Copak vy netančíte při chvalách v církvi? Tančíte. A soudí vás někdo? Je to jen další pokus vám vzít radost, vyvolat roztržku a přidat do rodin bolest. Nedejte se, ale postavte se a vzepřete se ďáblu. Vyznejte, že tato obvinění, ve jménu Ježíš nepřijímáte. Oddělte se od toho. Pokud někdo o tom , či jiném bude hovořit, vstaňte a odejděte, nenchte se svazovat a trápit. Jsme zde, abychom vzdávali chválu našemu Pánu s radostí a vděčností. To dělejme a na to se zaměřme. Jen začnete chválit a Duch svatý skrze vaše chvály jedná, hned by vás ten zlých chtěl zastavit.
Jak se zachovat? Ten, kdo to dělá, skrze koho to přichází, může být zraněný. To však neznamená, že se má nechat takhle používat, vždyť tak na sebe přivolává Boží hněv. Přece stačí říct, odcházím, protože odešel někdo, koho chci následovat. A tečka. Nebo mohu říct, jsem zraněný tím, co se děje, přestanu hodit. Osobně si myslím, že bratři, kteří tak mluví se potřebují sami před sebou ospravedlnit, aby našli pokoj, aby svému svědomí mohli ulevit, tak za každou cenu musí nějak duchovně zdůvodnit svůj odchod. A tím nejbližším a nejjednošším způsobem je to hodit na církev. I když to dělají, stejně pokoj nenajdou. Protože obviňují a přinášejí zmatek a strach. Sami pak nemohou najít pokoj. Věřím však, že Bůh jim ve svém milosrdenství dá jednoho dne milost a oni uvidí, co dělali a jak ubližovali bratřim a sestrám, živé církvi. Proto je neodsuzujme, ale vyprošujme milost k tomu, aby mohli vidět a chodit v Božím charakteru. Oddělme se od toho, co říkají, ale nechme otevřenou cestu pro jejich návrat, pokud uvidí svoji chybu.
Modlím se, aby vás Duch svatý, který je ve vás, posilňoval a otevřel duchovní oči, abyste viděli nejen nástrhy toho zého, ale v Boží moudrosti a bázni před ním uměli také tomu zlému odpovědět na modlitbách, aby Bůh upevnil vaše duchovní nohy a vy mohli obstát pevně zakořeněni v Kristu Ježíši, našem Pánu.
Pošlu vam také touto cestou slova k na veceři Páně a křtu, ale až dojedu domů.
Zatím s láskou Kristovou
Josef