Ke konci roku jsem sloužil na jednom setkání věřících, Téma bylo Duchovni dary. Ke konci jsem byl jedním z přítomných obviněn, že vyučuji bludy. Jeho hlavním argumentem bylo, že mluvím o sobě a ne o Kristu. Mluvil jsem o Duchu svatém a o tom, co dělá. Nepotřebuji se obhajovat z toho, že mluvím svědectví o věcech, které  Bůh v mém životě dělá, jak mne životem vedl… . A určitě nehodlám ztrácet čas dohadováním s jinými věřícími. Během let mne však Duch svatý naučil o věce více přemýšlet. Tak jsem přemýšlel i nad tím, co říkal a na pomoc jsem si vzal bibli. Zjistil jsem, že od druhé kapitoly v bibli je to příběh člověka, příběhy lidí o tom, jak s nimi jednal Bůh, jak v jejich životě měnil situace, jak prokazoval lidem sám sebe a na druhou stranu je to o lidech o jejich hledání Boha, poznávání jeho moudrosti, lásky spravedlnosti. Jsou to příběhy lidí, kteří poznali Boha a jejichž srdce mu patřilo a příběhy svévolníků, kteří ho odmítli. Je to příběh záchrany lidí. Bible by bez těch příběhů měla jen pár kapitol. Nakonec je to vše o mém – o tvém životě s Bohem nebo bez Boha. Je to příběh o dvou hlavních rolích o člověku a o Bohu. Pokud by bylo jen o Bohu, bible (ne Bůh) by ztratila smysl. Všechny ty příběhy lidí nechal Bůh zaznamenat (opět lidmi) pro naše poučení. Není možné mluvit o Bohu (Ježíši, Duchu  svatém) pokud nemáme osobní setkání s ním. Ježíš hovoří, že lidi poznáme podle ovoce, které nesou. Ovoce těch, kteří žijí Duchem je zřejmé,  je to sebeovládání, mírnost, věrnost, dobrota, laskavost, trpělivost, pokoj, radost a láska a to vše je Boží a z Boha. Láska se dá prokázat jen skutkem. Božím vůči nám, lidským vůči Bohu a vůči lidem. Aby se stal a prokázal ten největší Boží skutek lásky Boha k člověku, musel Ježíš (Bůh) přijít na svět v těle a stát se také plně člověkem. Víme, že Bůh je láska, ale co by nám to bylo platné, když jeho lásku nepřijmeme, nebudeme prožívat a nebudeme o ní svědčit ostatním. Přitom se nevyhneme, abychom nemluvili o svém životě. Vždyť jsme to my lidé, kteří vedeni Duchem svatým píšeme 29. kapitolu Skutků. Nebude sice již zaznamená v bibli, ale naši sousedi, lidé kolem nás ji mohou číst skrze svědectví našeho života s Bohem a skrze ovoce Ducha svatého, které lidem našim životem přinášíme. Nenechme se odradit od podávání svědectví. Tím nejvěšim svědectvím prokázání, že Kristus žije, je nejsou slova a disputace, ale náš život s ním a ve skutcích, které v nás a skrze nás dělá.

Přeji nám všem, aby rok 2020 byl byl plný takových svědectví.