Riziko nebo nejistota 3

(Pokračování)

2. Když v církvi hovořime o počitání nákladů, tedy s tím souvisí i počítání rizik, téměř vždy se používají verše o nedokončené věži. „Když někdo z vás bude chtít postavit věž, nesedne si nejdříve, aby spočítal náklad, zda má na její dokončení?“Lukáš 14:28 B21 Náš Pán však tento příklad neuvádí proto, abychom vždy a ve všem, co děláme počítali náklad. Tato jeho slova se však vztahují k tomu, co řekl před nimi a také po nich. A to: „Kdo chce přijít ke mně, ale nepřestane lpět na svém otci a matce, ženě a dětech, bratrech a sestrách, a dokonce na vlastním životě, nemůže být mým učedníkem. Kdo není ochoten nést svůj kříž a jít za mnou, nemůže být mým učedníkem. Tak tedy žádný z vás, kdo se nezřekne všeho, co má, nemůže být mým učedníkem.“ Lukáš 14:26‭-‬27‭, ‬33 B21 Na konci pak dodává to nejpodstatnější: „Tak tedy žádný z vás, kdo se nezřekne všeho, co má, nemůže být mým učedníkem.“Lukáš 14:33 B21. Naše počítání nákladů je:  „jsem rozhodnutý obětovat vše? Rozhodl jsem se být tak horlivý pro Pána, že jsem ochotný zřict se všeho?“ Výsledek našeho počítání nákladů může mít různé výsledky. Ano, ne nebo chci, ale dopomož mi Pane k tvé horlivosti. Takto křesťan počítá náklad, který ho bude stát následování Krista. O tom jsou vsechny tyto verše a nemůžeme jimi dokládat, že vždy musíme znát náklady na to, co děláme pro Pána. Ne nemusíme, pokud jsme se již rozhodli dát Kristu vše. Proč? Protože jsme se rozhodli jít vírou. Ta není závislá na nákladech a riziku.

3. Zažil jsem, že ti, kteří se řídili počítáním nákladů, poznáním rizik a jejich minimalizací, zajišťováním zdrojů dříve než začali,  došli nebo dokončili dílo stejně jako ti, kteří šli vírou a důvěrou v Krista a jeho vedením krok za krokem, aniž by se příliš starali o náklady a rizika. Pokud dokončí dílo stejně, včem je tedy rozdíl? Ve víře. Pokud se spoléhám na vedení Duchem a nepřemýšlím o riziku o nákladech, ale v důvěře dělám to, co mi říká Duch svatý, pak vidím jeho dílo. Jeho zázrak. V druhém případě je nebezpečí, že si dílo a zásluhy přivlastníme. V prvním případědě je více a více budovaná naše víra a my se učíme a chodíme vírou. V druhém případě jsme odváděni ke spoléhání se na jistoty, systém, rozum, lidi… až přestaneme věřit v možnost zázračného vedení Duchem svatým. První jsou pro druhé nezodpovědnými křesťany, kteří riskují a druzí se stávají v očích těch prvních lidmi bez víry, lidmi kteří nemají radikální víru a jsou málo horliví pro Krista.

Nemusí  to však tak vždy být. O tom opět příště.

(Pokračování příště)

Napsat komentář