Riziko nebo nejistota 5

(Závěr)

Co dodat nakonec. To, že počítáme s rizikem a snažíme se ho plány omezit neznamená, že nevěříme nebo máme strach. Je to velmi moudré. Jako věřící lidé však máme výhodu. Pokud jsme poslušnými služebníky Ježíše Krista, to znamená, že nejen slyšíme jeho slova, ale také je činíme, pak nemusíme počítat s rizikem. Místo, které můžeme považovat za riziko, vyplní naše víra, že Bůh splní to, co nám slíbil. A on sám je jistotou, ve které všechna rizika mizí. Abychom tak mohli jednat, musíme se naučit dobře naslouchat hlasu Ducha svatého.

Byl jsem a ještě jsem v očích mnohých lidí považovaný za člověka, který riskuje. Přitom to nemám v povaze. Jsem spíše opatrný a mám rád náhradní plán. S Kristem jsem se však naučil, že mohu být odvážný, protože s ním vlastně nic neriskuji. Je to jen náš strach, pochybnost, která nám přináší tlak a zveličuje rizika.

Nejistota je horší, protože způsobuje pochybnosti o tom, zda vlastně k nám mluvil Duch svatý apod. Nejistota ubíjí víru a zastavuje cesty. Je lepší pracovat s lidmi, kteří vidí rizika a snaží s nimi jednat, než s lidmi plnými nejistoty.

Ve službě jsem se naučil čekat. Často jsem si vědomý toho, že riziko není – jdu vírou, ale lidé kolem mne takovou víru  nemají. Potřebují rouno, jiní potřebují ve svém myšlení omezit rizika. Pokud jdu vírou, nemusím se bát na ně počkat. Mé přesvědčování a kvapík víry jim moc nepomůže. Já věřím jednodušeji, proto právě mohu počkat. Stejně se stane to, co mi Bůh slíbil, že udělá.  Láska Boží je trpělivá.

 

 

Napsat komentář