\u201eUr\u010dit\u011b si m\u011b n\u011bkdo tento t\u00fdden vybere. Jsem skv\u011bl\u00fd, cel\u00fd leskl\u00fd, z kovu a ty moje zvonky. Jsou kr\u00e1sn\u011b nale\u0161t\u011bn\u00e9, a jak zvon\u00ed. To je zvuk. To probud\u00ed i mrtv\u00e9ho. Ne jak ty dne\u0161n\u00ed digit\u00e1ln\u00ed krabi\u010dky z um\u011bl\u00e9 hmoty. M\u00e1 to samou melodii, ale po\u0159\u00e1dn\u00e9ho sp\u00e1\u010de to nevzbud\u00ed. To na m\u011b je spolehnut\u00ed. J\u00e1 jsem v\u017edycky p\u0159ipraven\u00fd.\u201c<\/p>\n
Do obchodu vstoupila mlad\u00e1 \u017eena, a bud\u00edk se zasnil. \u201eTa si m\u011b tak koupit. To by se mi u n\u00ed zvonilo.\u201c \u017dena pro\u0161la obchodem, prohl\u00e9dla si n\u011bkolik \u0161perk\u016f a ode\u0161la.\u00a0\u00a0Ve dve\u0159\u00edch se m\u00edjela s mal\u00fdm chlapcem.<\/p>\n
\u201eNe,\u201c zvolal pro sebe bud\u00edk, \u201eten a\u0165 si m\u011b nekoup\u00ed.\u201c Ten by mne roz\u0161rouboval a nikdo by m\u011b nedal dohromady.\u201c\u00a0 Bud\u00edk se sna\u017eil d\u00edvat jinam.\u00a0Av\u0161ak chlapec se na n\u011bho up\u0159en\u011b zad\u00edval.\u00a0Bylo vid\u011bt, \u017ee se mu bud\u00edk se dv\u011bma velk\u00fdm zvonky naho\u0159e zal\u00edbil.\u00a0Vyt\u00e1hl ruku z kapsy, pod\u00edval se do dlan\u011b\u00a0na drobn\u00e9, kter\u00e9 v n\u00ed m\u011bl. Pak pokr\u010dil rameny a koupil si baterku do hodinek. N\u00e1hle se rozl\u00edtly dve\u0159e a do tich\u00e9ho obchodu vstoupil urag\u00e1n. Tedy chlap jak hora. Na cel\u00fd obchod bylo sly\u0161et jeho hlas: \u201c Pot\u0159ebuji bud\u00edk, ale po\u0159\u00e1dn\u00fd, aby m\u011b vzbudil. J\u00e1 toti\u017e, kdy\u017e sp\u00edm, tak sp\u00edm. Co t\u00e1mhle ten?\u201c Uk\u00e1zal na kr\u00e1sn\u011b leskl\u00fd kovov\u00fd bud\u00edk s dv\u011bma zvonky naho\u0159e. \u201eAno, ano,\u201c radoval se bud\u00edk:\u00a0\u201evem si m\u011b. To je n\u011bco jin\u00e9ho slou\u017eit u takov\u00e9ho chlapa. Na\u00a0to j\u00e1 se hod\u00edm\u201c.<\/p>\n
Prodava\u010d vzal bud\u00edk, nat\u00e1hl ho, aby uk\u00e1zal\u00a0mu\u017ei, jak bud\u00edk kr\u00e1sn\u011b zvon\u00ed. Mu\u017e zaplatil a ne\u010dekal, a\u017e ho prodava\u010d zabal\u00ed.\u00a0Str\u010dil nale\u0161t\u011bn\u00fd bud\u00edk do sv\u00e9 velk\u00e9 kapsy.<\/p>\n
Najednou byla tma. N\u011bco bud\u00edk tla\u010dilo do skl\u00ed\u010dka a c\u00edtil, jak mu n\u011bco \u0161kr\u00e1be po jeho nale\u0161t\u011bn\u00e9m kovu.\u00a0\u201eA ten smrad\u201c, povzdech si bud\u00edk. \u201eKam sem se to dostal?\u201c Najednou c\u00edtil, jak ho ruka vytahuje ze tmy. Postavila ho na st\u016fl. Pohodila vedle n\u011bj je\u0161t\u011b kl\u00ed\u010de, kter\u00e9\u00a0se mu celou dobu v kapse vr\u00fdvaly do jeho kovov\u00e9ho pl\u00e1\u0161t\u011b. \u201eCo tady tak smrd\u00ed\u201c, rozhl\u00e9dl se a uvid\u011bl, \u017ee stoj\u00ed p\u0159\u00edmo u pln\u00e9ho popeln\u00edku. \u201eFuj, to jsem si dal\u201c, to jsem m\u011bl rad\u011bji z\u016fstat doma u sv\u00e9ho hodin\u00e1\u0159e na polici.<\/p>\n
Ruka ho vzala ze stolu a jin\u00e1 ho za\u010dala nat\u00e1\u010det na zvon\u011bn\u00ed. \u201eDost\u201c, volal. \u201eV\u017edy\u0165 m\u011b strhne\u0161, praskne\u00a0mi p\u00e9ro. To sta\u010d\u00ed. Au, ty hrubi\u00e1ne.\u201c Pak dodal pro sebe: \u201c Jen po\u010dkej, j\u00e1 ti uk\u00e1\u017eu, a\u017e za\u010dnu zvonit.\u201c<\/p>\n
Setm\u011blo se\u00a0 a mu\u017e vlezl do postele a tvrd\u011b usnul. Bylo sly\u0161et jen hlasit\u00e9 chr\u00e1p\u00e1n\u00ed. Bud\u00edk celou dobu nezamhou\u0159il oka, pro ten hrozn\u00fd chrapot. Pomalu se bl\u00ed\u017eil \u010das, kdy m\u00e1 p\u0159edv\u00e9st sv\u00e9 um\u011bn\u00ed. Nem\u016f\u017ee se ji\u017e do\u010dkat. Mus\u00ed se krotit, aby neza\u010dal zvonit d\u0159\u00edve.\u00a0\u201eAno, ano, u\u017e se to bl\u00ed\u017e\u00ed.\u00a0P\u011bt, \u010dty\u0159i, t\u0159i, dva, jedna \u2013\u00a0te\u010f. Tak te\u010f ti to\u00a0uk\u00e1\u017eu, no po\u010dkej. J\u00e1 ti d\u00e1m se mnou tak zach\u00e1zet.\u201c Bud\u00edk zvonil a zvonil, co mu s\u00edly sta\u010dily. V touze si to s t\u00edm hrubi\u00e1nem vy\u0159\u00eddit\u00a0si nev\u0161iml, \u017ee se\u00a0ho mu\u017e\u00a0ji\u017e n\u011bkolikr\u00e1t sna\u017eil vypnout. \u201eJ\u00e1 mu uk\u00e1\u017eu, jak se m\u00e1 chovat\u201c, cel\u00fd\u00a0nazloben\u00fd d\u00e1l zvonil a zvonil. \u201eJ\u00e1 si to s tebou vy\u0159\u00edd\u00edm, takhle mne po\u0161kr\u00e1bat kl\u00ed\u010di, u\u0161pinit mi\u00a0skl\u00ed\u010dko pivem a nechat mne celou dobu v tom smradu.\u00a0Mne.\u00a0Tak\u00a0vz\u00e1cn\u00e9ho bud\u00edka.\u00a0Toho prav\u00e9ho mezi bud\u00edky.\u201c Cel\u00fd se rozp\u00e1lil hn\u011bvem. Zvonil a zvonil. Najednou c\u00edt\u00ed, \u017ee let\u00ed vzduchem. \u201eCo to je, j\u00e1 pad\u00e1m. St\u00e1le pad\u00e1m\u201c. Vid\u011bl, jen m\u00edjej\u00edc\u00ed\u00a0okna. Strachem p\u0159estal zvonit.\u00a0R\u00e1na. Bud\u00edk dopadl na chodn\u00edk p\u0159ed domem. Jen to k\u0159aplo, jak se rozbilo skl\u00ed\u010dko.<\/p>\n
\u201eAj to je ne\u0161t\u011bst\u00ed\u201c, sly\u0161el bud\u00edk nad sebou\u00a0zn\u00e1m\u00fd hlas.\u00a0Zn\u00e1m\u00e9 a jemn\u00e9 ruce ho zvedaj\u00ed a hlad\u00ed. \u201eNo to se sprav\u00ed. D\u00e1me nov\u00e9 skl\u00ed\u010dko,\u00a0ulomen\u00e9 zvonky sprav\u00edme a nale\u0161t\u00edme t\u011b. Je\u0161t\u011b, \u017ee jsi z kovu. Zase bude\u00a0z tebe\u00a0p\u011bkn\u00fd chlap\u00edk.\u201c Hodin\u00e1\u0159 si ho opatrn\u011b d\u00e1v\u00e1 do sv\u00e9 ta\u0161ky. Za chv\u00edli bude ve sv\u00e9m obchod\u011b.<\/p>\n
Op\u011bt stoj\u00ed vyle\u0161t\u011bn\u00fd na polici a \u010dek\u00e1, kdo si ho koup\u00ed.\u00a0\u201eM\u011bla si m\u011b koupit ta mlad\u00e1 \u017eena, ur\u010dit\u011b bych tak nedopadl. Nebo je to snad t\u00edm, \u017ee tak siln\u011b zvon\u00edm? Tak nebudu zvonit v\u016fbec, aspo\u0148 se mnou nikdo nebude vzteky h\u00e1zet.\u201c<\/p>\n
Do obchodu vstoupila mlad\u00e1 \u017eena. Na prvn\u00ed pohled si j\u00ed\u00a0zal\u00edbil leskl\u00fd bud\u00edk s dv\u011bma velk\u00fdmi zvonky na ho\u0159e.<\/p>\n
\u201eNezvon\u00ed moc hlasit\u011b? M\u016f\u017eete mi ho vyzkou\u0161et?\u201c<\/p>\n
\u201ePros\u00edm\u201c, \u0159ekl hodin\u00e1\u0159 a nat\u00e1hl bud\u00edk.\u00a0Bud\u00edk si vzpomn\u011bl na toho hrubi\u00e1na, kter\u00fd ho vyhodil oknem.\u00a0Tak rad\u011bji nezvonil.\u00a0Jen tak jemn\u011b, aby ho nebylo t\u00e9m\u011b\u0159 sly\u0161et. Necht\u011bl, aby ho zase n\u011bkdo vyhodil oknem.<\/p>\n
\u201eTo mi vyhovuje\u201c, \u0159ekla mlad\u00e1 pan\u00ed, \u201easpo\u0148 mi nevzbud\u00ed celou rodinu\u201c. Koupila bud\u00edk, nechala si ho zabalit a odnesla si ho dom\u016f.\u00a0Doma ho rozbalila, zkou\u0161ela,\u00a0kam ho d\u00e1t. Nakonec si ho postavila na sv\u016fj\u00a0kosmetick\u00fd stole\u010dek k zrcadlu vedle postele. A tak bud\u00edk m\u011bl nov\u00fd a kr\u00e1sn\u00fd domov. Nemusel moc zvonit, tedy vlastn\u011b v\u016fbec nezvonil. Jen\u00a0se leskl vedle zrcadla a ukazoval pan\u00ed domu \u010das, aby se\u00a0nepozapomn\u011bla p\u0159ed zrcadlem. Den co den bud\u00edk vid\u011bl, jak ze sebe d\u011bl\u00e1 jeho pan\u00ed mlad\u0161\u00ed a mlad\u0161\u00ed \u017eenu. Jak se sna\u017e\u00ed zastavit \u010das r\u016fzn\u00fdmi p\u0159\u00edpravky a \u0161minkami. Stalo se, \u017ee se i vylekal, kdy\u017e ji v\u016fbec nepoznal a ze strachu i zazvonil. P\u0159estalo se mu l\u00edbit, \u017ee ta \u017eena chce st\u016fj, co st\u016fj posunout \u010das zp\u00e1tky.\u00a0 Nemohl sn\u00e9st, \u017ee se mu sna\u017e\u00ed mluvit do \u010dasu. \u201eV\u017edy\u0165 na to jsem j\u00e1, kdo ur\u010duje \u010das. Nem\u016f\u017ee mi tady \u010das vracet zp\u00e1tky. Nem\u016f\u017eu si nechat do toho mluvit. J\u00e1 jsem p\u0159ece \u010das. Ale j\u00e1 ji uk\u00e1\u017eu, \u017ee to nem\u00e1 cenu, \u017ee stejn\u011b \u010das nezastav\u00ed, ani t\u011bmi jej\u00edmi barvi\u010dkami a masti\u010dkami. U\u017e v\u00edm jak na to.\u201c\u00a0A bud\u00edk se za\u010dal p\u0159edb\u00edhat. Cht\u011bl t\u00e9 \u017een\u011b uk\u00e1zat, \u017ee nem\u016f\u017ee zastavit \u010das. \u010c\u00edm v\u00edce sed\u011bla p\u0159ed sv\u00fdm zrcadlem, t\u00edm v\u00edce se p\u0159edb\u00edhal. St\u00e1le ho musela opravovat. A\u017e jednoho dne j\u00ed to p\u0159estalo bavit.<\/p>\n
\u201eKdy\u017e s tebou nen\u00ed rozumn\u00e1 \u0159e\u010d a st\u00e1le se p\u0159edb\u00edh\u00e1\u0161, tak tu m\u00e1\u0161\u201c, sundala skl\u00ed\u010dko a ulomila bud\u00edku ru\u010di\u010dky.\u201c Tak te\u010f se zkus p\u0159eb\u00edhat\u201c.<\/p>\n
Bud\u00edk z\u016fstal jako opa\u0159en\u00fd. Co si m\u00e1 te\u010f po\u010d\u00edt. Bez ru\u010di\u010dek, kter\u00e9 ur\u010duj\u00ed \u010das. K \u010demu te\u010f bude. Druh\u00fd den ho nav\u00edc, pan\u00ed vyhodila. Le\u017eel venku na smeti\u0161ti a pr\u0161elo na n\u011bj. Cel\u00fd se t\u0159\u00e1sl zimou. Ani si nev\u0161imnul, \u017ee ho n\u011bkdo op\u011bt vzal do ruky a dal ho do\u00a0sv\u00e9 ta\u0161ky.<\/p>\n
\u201eCo to s tebou je, \u017ee t\u011b ka\u017ed\u00fd vyhazuje?\u201c \u0158\u00edkal si pro sebe hodin\u00e1\u0159, kdy\u017e ho v obchod\u011b vytahoval ze sv\u00e9 ta\u0161ky.\u00a0\u201eTo ji\u017e nebude tak snadn\u00e9, t\u011b opravit, cel\u00fd jsi zreziv\u011bl na tom de\u0161ti.\u201c Zat\u00edm t\u011b d\u00e1m sem do krabice a uvid\u00edme.\u201c<\/p>\n
Tak se bud\u00edk ocitl ve tmav\u00e9 krabici\u00a0ve skladi\u0161ti. St\u00e1le nad sebou na\u0159\u00edk\u00e1 a st\u011b\u017euje si na lidi, co mu ud\u011blali, \u017ee si ani nev\u0161iml,\u00a0\u017ee se vr\u00e1til ke sv\u00e9mu hodin\u00e1\u0159i a je v jeho skladi\u0161ti.<\/p>\n
\u201eCo te\u010f. Asi to je konec.\u201c Le\u017eel v t\u00e9to\u00a0velk\u00e9 krabici, pln\u00e9 n\u011bjak\u00fdch drobn\u00fdch v\u011bc\u00ed. Byl \u00fapln\u011b zni\u010den\u00fd, bez ru\u010di\u010dek, bez zvonk\u016f, s rozbit\u00fdm skl\u00ed\u010dkem. Doch\u00e1zel mu dech. C\u00edtil, jak mu doch\u00e1z\u00ed s\u00edla. Sice tikal, ale st\u00e9le pomaleji a pomaleji. Jak se zpomalovalo jeho tik\u00e1n\u00ed, za\u010dal se mu odv\u00edjet p\u0159ed jeho vnit\u0159n\u00edm zrakem cel\u00fd\u00a0\u017eivot. Jako by byl n\u011bkde vysoko a vid\u011bl s\u00e1m sebe dole pod sebou.\u00a0Co vid\u011bl, ho je\u0161t\u011b v\u00edce zdeptalo, ne\u017e to, \u017ee pomalu dotik\u00e1val. Uvid\u011bl, jak byl hrub\u00fd, jak byl pomstychtiv\u00fd, py\u0161n\u00fd a sv\u00e9hlav\u00fd, tedy sp\u00ed\u0161e sv\u00e9zvoniv\u00fd. Kdyby mohl, za\u010dal by plakat.\u00a0Kdyby mu z\u016fstaly ru\u010di\u010dky, ur\u010dit\u011b by\u00a0za\u010dal jimi lomit s\u00e1m nad sebou. Ale\u00a0u\u017e je nem\u011bl. Z krabice bylo sly\u0161et jen slabounk\u00e9: \u201eCo jsem to za\u010d!? Jak jsem se to choval!? Kdybych to jen mohl vz\u00edt v\u0161echno zp\u011bt. Za\u010d\u00edt znova. Kdyby mi to mohl n\u011bkdo odpustit, ale tady nikdo nen\u00ed, nikdo mne nesly\u0161\u00ed. Je konec. \u201c<\/p>\n
S posledn\u00edmi tikoty bylo sly\u0161et\u00a0velmi tich\u00e9: \u201eOdpus\u0165 mi.\u201c Pak nastalo ticho.<\/p>\n
<\/p>\n
Hodin\u00e1\u0159\u00a0rozsv\u00edtil ve\u00a0skladu, kter\u00fd m\u011bl hned za prodejnou. Vyt\u00e1hl z reg\u00e1lu krabici s r\u016fzn\u00fdmi star\u00fdmi sou\u010d\u00e1stkami. Cht\u011bl je\u00a0rozt\u0159\u00eddit a nepou\u017eiteln\u00e9 vyhodit. Bral jednu po druh\u00e9 a p\u0159em\u00fd\u0161lel nad nimi. Pak je t\u0159\u00eddil na dv\u011b kupky. Jednu kupku pak vyhod\u00ed do ko\u0161e. Druhou\u00a0je\u0161t\u011b pou\u017eije. Zvedl rozbit\u00fd bud\u00edk.\u00a0 \u201eCo se to s tebou stalo, p\u0159\u00edteli? Tolik jsem\u00a0na tob\u011b pracoval. Byl jsi\u00a0kr\u00e1sn\u00fd, spolehliv\u00fd.\u00a0Byl jsi m\u00fdm skv\u011bl\u00fdm d\u00edlem. Co se to jen s tebou stalo? Takhle skon\u010dit. No nic.\u201c Hodin\u00e1\u0159ova ruka ho nesla na kupku, kter\u00e1 skon\u010d\u00ed v ko\u0161i. Uprost\u0159ed se zastavila. Hodin\u00e1\u0159 si vzpomn\u011bl na svou vnu\u010dku,\u00a0kter\u00e1 m\u00e1 dnes narozeniny a on pro ni nem\u00e1 d\u00e1rek.\u00a0Usm\u00e1l se. N\u011bco ho napadlo.<\/p>\n
\u201eAno, to bude p\u011bkn\u00fd d\u00e1rek,\u201c mluvil s\u00e1m pro sebe. \u201eTo bude\u00a0d\u00e1rek.\u201c Vzal bud\u00edk a ode\u0161el s n\u00edm do d\u00edlny.<\/p>\n
Pomalu se probouzel. N\u011bco ho oslnilo. \u017de by byl v bud\u00edkov\u00e9m nebi? Tak vypad\u00e1 nebe? Ne to je n\u011bjak\u00fd pokoj. Kr\u00e1sn\u00fd, barevn\u00fd, pln\u00fd hra\u010dek. Zd\u00e1l se mu n\u011bjak pov\u011bdom\u00fd a i ten hl\u00e1sek, kter\u00fd sly\u0161\u00ed. Ji\u017e ho n\u011bkde ur\u010dit\u011b sly\u0161el, jen si nem\u016f\u017ee vzpomenout kde. Co se s n\u00edm stalo? Posledn\u00ed na co si pamatuje, byla \u010dern\u00e1 tma a krabice pln\u00e1 haramp\u00e1d\u00ed. Pak je\u0161t\u011b jeho pomal\u00fd a tich\u00fd tikot. Tma. D\u00e1l si nic nepamatuje.<\/p>\n
Te\u010f se v\u0161ak op\u011bt c\u00edt\u00ed skv\u011ble, jen, jakoby\u00a0m\u011bl uvnit\u0159 v\u0161echno n\u011bjak jinak. Za\u010dal se zkoumat. \u201eNo ne, co to m\u00e1m v sob\u011b za v\u00e1lce? To snad ne: To vypad\u00e1 jako n\u00e1lo\u017e.\u00a0J\u00e1 ur\u010dit\u011b vybuchnu. Ud\u011blali ze mne bombu.\u00a0A tik\u00e1 to.\u00a0\u00a0\u00a0 Uklidni se. To tik\u00e1\u0161 ty.\u201c Napom\u00edn\u00e1 s\u00e1m sebe. \u201c To jsem ji\u017e ale vid\u011bl. Kde jsem to vid\u011bl? No jo, to jsou baterie. No ne,\u00a0ze mne ud\u011blali ten modern\u00ed bud\u00edk?\u201c Dostal strach, \u017ee m\u00edsto ru\u010di\u010dek te\u010f bude jen ukazovat n\u011bjak\u00e1 \u010d\u00edsla. Najednou se uvid\u011bl v zrcadle.<\/p>\n
\u201eCo to je? Jak to vypad\u00e1m? J\u00e1 m\u00e1m v sob\u011b medv\u011bda a m\u00edsto ru\u010di\u010dek tlapky. Jak se pohybuj\u00ed, tak to vypad\u00e1, \u017ee medv\u011bd cvi\u010d\u00ed. No je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, ale je to i legrace.\u201c Bud\u00edk se\u00a0pousm\u00e1l. Pak vyk\u0159ikl radost\u00ed: \u201eM\u00e1m i zvonky!\u201c To si je mus\u00edm hned vyzkou\u0161et.\u201c\u00a0Zarazil se. Vzpomn\u011bl si, co se naposled stalo, kdy\u017e si zvonil s\u00e1m od sebe.<\/p>\n
\u201eNe, nebudu zvonit. Po\u010dk\u00e1m, a\u017e\u00a0mne n\u011bkdo nat\u00e1hne. Budu \u010dekat.\u201c<\/p>\n
\u201eD\u011bde\u010dku, pros\u00edm, a\u0165 ten kr\u00e1sn\u00fd bud\u00edk zazvon\u00ed.\u201c \u017dadonila hol\u010di\u010dka. Hodin\u00e1\u0159 vzal bud\u00edk, n\u011bco v n\u011bm chvilku \u0161teloval, pak\u00a0ho op\u011bt postavil na no\u010dn\u00ed stolek vedle post\u00fdlky. Za chv\u00edli se ozvala kr\u00e1sn\u00e1 tane\u010dn\u00ed melodie.<\/p>\n
\u201eCo to je? Kdo tu hraje?\u201c Divil se bud\u00edk.\u00a0\u201c J\u00e1 nezvon\u00edm? J\u00e1 hraji!\u201c<\/p>\n
Zaposlouchal se\u00a0do melodie. Kdyby mohl, za\u010dal by si podup\u00e1vat do rytmu. \u201eD\u011bde\u010dku, kde jsi vzal tak kr\u00e1sn\u00fd bud\u00edk?\u201c Ptala se hol\u010di\u010dka.<\/p>\n
\u201eJsem p\u0159ece hodin\u00e1\u0159\u201c, na to d\u011bde\u010dek. \u00a0\u201eVzal jsem jeden rozbit\u00fd bud\u00edk, kter\u00fd ji\u017e netikal, ani neukazoval \u010das a opravil jsem ho. Dal jsem mu nov\u00e9 vnit\u0159nosti, obr\u00e1zek\u00a0i ru\u010di\u010dky. A je jako nov\u00fd. Byl mrtv\u00fd a te\u010f zase \u017eije. Dostal novou \u0161anci\u201c<\/p>\n
\u201eTo\u00a0fakt\u00a0byl mrtv\u00fd, d\u011bde\u010dku? To jako, \u017ee se znovu narodil?\u201c<\/p>\n
\u201eI\u00a0tak se to d\u00e1 \u0159\u00edct.\u201c<\/p>\n
\u201eJe moc kr\u00e1sn\u00fd d\u011bde\u010dku. Jak\u00a0cvi\u010d\u00ed. Moc se mi l\u00edb\u00ed. Moc. Budu se na n\u011bj ka\u017ed\u00fd ve\u010der d\u00edvat a r\u00e1no mne bude budit p\u00edsni\u010dkou.<\/p>\n
D\u011bkuji\u00a0ti, d\u011bde\u010dku.\u201c<\/p>\n
Ten, kdo rozum\u00ed \u0159e\u010di bud\u00edk\u016f by zaslechl je\u0161t\u011b tich\u00e9 tikaj\u00edc\u00ed:
\n\u201eI – j\u00e1 – ti – d\u011b – ku – ji –\u00a0pa-ne. Tik – \u0165ak<\/p>\n
<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
\u201eUr\u010dit\u011b si m\u011b n\u011bkdo tento t\u00fdden vybere. Jsem skv\u011bl\u00fd, cel\u00fd leskl\u00fd, z kovu a ty moje zvonky. Jsou kr\u00e1sn\u011b nale\u0161t\u011bn\u00e9, a jak zvon\u00ed. To je zvuk. To probud\u00ed i mrtv\u00e9ho. Ne jak ty dne\u0161n\u00ed digit\u00e1ln\u00ed krabi\u010dky z um\u011bl\u00e9 hmoty. M\u00e1 to samou melodii, ale po\u0159\u00e1dn\u00e9ho sp\u00e1\u010de to nevzbud\u00ed. To na m\u011b je spolehnut\u00ed. J\u00e1 jsem … Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed textu Poh\u00e1dka o bud\u00edku<\/span>