\u017d\u00edt z\u00a0milosti je ka\u017edodenn\u011b vkl\u00e1dat do Bo\u017e\u00edch rukou sv\u016fj \u017eivot a t\u011b\u0161it se z\u00a0toho, co pro n\u011bj B\u016fh p\u0159ipravil. \u017d\u00edt v\u00a0milosti je d\u011blat v\u011bci, na kter\u00e9 nem\u00e1m, \u017e\u00edt v\u00a0moudrosti, kterou u sebe postr\u00e1d\u00e1m, t\u011b\u017ek\u00e9 v\u011bci proch\u00e1zet s\u00a0lehkost\u00ed, o kter\u00e9 se mi ani nesnilo a st\u00edhat b\u011bhem dne v\u011bci, kter\u00e9 bych jinak nest\u00edhal a je\u0161t\u011b m\u00edt dostatek \u010dasu. Tak n\u011bjak bych popsal \u017eivot z\u00a0milosti a v\u00a0milosti.<\/p>\n
Lid\u00e9, kte\u0159\u00ed uv\u011b\u0159ili v\u00a0Krista, \u010dasto skon\u010d\u00ed u milosti odpu\u0161t\u011bn\u00ed. B\u016fh v\u0161ak je s\u00a0n\u00e1mi se svou milost\u00ed st\u00e1le. Jeho milost n\u00e1s prov\u00e1z\u00ed. Z\u00a0jeho milosti jsme uv\u011b\u0159ili, z\u00a0jeho milosti m\u00e1me odpu\u0161t\u011bn\u00e9 h\u0159\u00edchy, z\u00a0jeho milosti se m\u016f\u017eeme r\u00e1no probudit atd. Toto v\u0161e jsme p\u0159ijali, nebo m\u016f\u017eeme p\u0159ijmout, ale je tu je\u0161t\u011b v\u00edce. My m\u016f\u017eeme v\u00a0samotn\u00e9 milosti tak\u00e9 \u017e\u00edt, b\u00fdt v\u00a0n\u00ed a radovat se s\u00a0n\u00ed, m\u016f\u017ee z\u00a0n\u00e1s vych\u00e1zet.<\/p>\n
Kdy\u017e jsem byl d\u00edt\u011b, maminka mne donutila chodit na klav\u00edr. Musel jsem se u\u010dit denn\u011b hodinu hr\u00e1t. Nem\u011bl jsem v\u0161ak pro to nad\u00e1n\u00ed. Musel jsem se v\u0161echno otrocky nau\u010dit. Kdy\u017e jsem hr\u00e1l ve\u0159ejn\u011b, m\u011bl jsem obrovsk\u00fd strach z\u00a0toho, \u017ee to spletu. M\u011bl jsem to jen nau\u010den\u00e9, musel jsem p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, co a jak hraji. Proto bylo lehk\u00e9 se v\u00a0tom ztratit, nebo d\u011blat chyby. Zvl\u00e1\u0161t\u011b, kdy\u017e jsem si to uv\u011bdomoval. A taky se mi to t\u00e9m\u011b\u0159 v\u017edy stalo. Pak jsem se tr\u00e1pil je\u0161t\u011b v\u00edce. To byla p\u0159\u00ed\u010dina, pro\u010d jsem necht\u011bl hodit do hudebn\u00ed \u0161koly. Nel\u00edbilo se mi to a d\u011blal jsem to jen proto, \u017ee jsem to musel d\u011blat. Rodi\u010de si mysleli, \u017ee sta\u010d\u00ed, kdy\u017e budu hodn\u011b tr\u00e9novat. J\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee mi n\u011bco chyb\u00ed.<\/p>\n
Se mnou do hudebn\u00ed \u0161koly chodili tak\u00e9 jin\u00ed. Oni sedli ke klav\u00edru, nebo vzali do rukou n\u00e1stroj a mohli se ihned p\u0159idat k\u00a0n\u011bkomu jin\u00e9mu, kdo ji\u017e hr\u00e1l n\u011bjakou skladbu. P\u0159ipojili se rytmem, nebylo probl\u00e9m pro n\u011b poznat, v\u00a0jak\u00e9 t\u00f3nin\u011b maj\u00ed za\u010d\u00edt, co a jak vlastn\u011b hr\u00e1t. Hlavn\u011b v\u00a0tom byla lehkost a radost. Nem\u011bli strach, \u017ee to zkaz\u00ed, i kdy\u017e i jim se to ob\u010das povedlo, hr\u00e1li svobodn\u011b, nep\u0159em\u00fd\u0161leli p\u0159\u00edli\u0161, jak to bude d\u00e1l, oni hr\u00e1li v\u017edy te\u010f, te\u010f, te\u010f a pro mne to bylo, jako by hudba vych\u00e1zela z\u00a0nich a voln\u011b plynula. Z\u00e1vid\u011bl jsem jim. Nedalo se to v\u00a0ni\u010dem porovnat s\u00a0mou hrou. I kdy\u017e jsem je r\u00e1d poslouchal, i kdy\u017e jsem se sna\u017eil hr\u00e1t jako oni a tou\u017eil po tom, ne\u0161lo mi to.<\/p>\n
Podobn\u011b je to s\u00a0milost\u00ed. Ne\u017e\u00edt v\u00a0milosti je podobn\u00e9, jako s\u00a0mou hrou. Tvrd\u00e1 d\u0159ina, ale v\u00fdsledek pochybn\u00fd, pln\u00fd tr\u00e1pen\u00ed proto\u017ee mus\u00edm, ale vn\u00edm\u00e1m, \u017ee mi to moc nejde. Pak se rad\u011bji st\u00e1hnu, nebo za\u010dnu \u017e\u00edt z\u00a0milosti Bo\u017e\u00ed. Raduji se, \u017ee B\u016fh d\u011bl\u00e1 a ud\u011blal to a to v\u00a0m\u00e9m \u017eivot\u011b, ale kdy\u017e za\u010dnu s\u00e1m, katastrofa, krize a deprese, \u017ee to nejde. \u017de st\u00e1le tla\u010d\u00edm k\u00e1ru s\u00a0obrovsk\u00fdm n\u00e1kladem. Tak op\u011bt vol\u00e1m P\u00e1na, nebo mo\u017en\u00e1 ute\u010du do star\u00e9ho \u017eivota, proto\u017ee \u017e\u00edt ten nov\u00fd je pro mne t\u011b\u017ek\u00e9 a za\u010dnu si myslet, \u017ee i nemo\u017en\u00e9.<\/p>\n
\u017d\u00edt v\u00a0milosti je, jako kdy\u017e hudba vych\u00e1z\u00ed ze mne. Nep\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm nad t\u00edm, jak se to stane, ale u\u017e\u00edv\u00e1m si to, \u017ee to je. Nakonec jsem za\u017eil a za\u017e\u00edv\u00e1m i dnes tuto milost p\u0159i sv\u00e9 h\u0159e. Jak se to stalo? Jednodu\u0161e. Sta\u010dilo, \u017ee jsem cht\u011bl za\u010d\u00edt hr\u00e1t P\u00e1nu. Uv\u011bdomil jsem si, \u017ee mu nevad\u00ed, \u017ee mi to nejde a m\u00e1 radost z\u00a0toho, \u017ee jsme spolu, \u017ee m\u00e1 chv\u00e1la a p\u00edsn\u011b pat\u0159\u00ed jemu. Najednou jsem za\u010dal hr\u00e1t mnohem svobodn\u011bji, i kdy\u017e jsem po\u0159\u00e1d stejn\u00fd typ hr\u00e1\u010de. Pak z\u00a0nutnosti jsem musel hr\u00e1t i p\u0159ed lidmi. Kdy\u017e jsem hr\u00e1l pro n\u011bho, bylo to, jako by \u0161lo hran\u00ed ze mne, ne \u017ee to bylo nad\u0159en\u00e9 a nau\u010den\u00e9. Najednou moje prsty hr\u00e1ly jinak, leh\u010deji, byla c\u00edtit jistota, n\u011bjak\u00e1 samoz\u0159ejmost. Kdy\u017e jsme, v\u0161ak za\u010dal p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, co si asi lid\u00e9 mysl\u00ed o m\u00e9 h\u0159e, za\u010dal jsem d\u011blat chyby a bylo to stejn\u00e9 jako d\u0159\u00edve. Podobn\u011b to dopadlo, kdy\u017e jsem se cht\u011bl p\u0159ed n\u011bk\u00fdm p\u0159edv\u00e9st.<\/p>\n
V\u017edy kdy\u017e se budu sna\u017eit d\u011blat v\u011bci, abych se zal\u00edbil jin\u00fdm, nebo proto co si kdo o mne mysl\u00ed, nebo proto, \u017ee to mus\u00edm, jinak by mne mohl B\u016fh p\u0159estat m\u00edt r\u00e1d, pak p\u0159est\u00e1v\u00e1m \u017e\u00edt v milosti a dost\u00e1v\u00e1m se pod soud. Soud druh\u00fdch, sv\u016fj, pod moc z\u00e1kona. To v\u0161ak nen\u00ed milost. Naopak milost mne vlastn\u011b z\u00a0tohoto bludn\u00e9ho kruhu soud\u016f chce vyv\u00e9st, p\u0159iv\u00e1d\u00ed mne do svobody t\u00edm, \u017ee B\u016fh mne nesoud\u00ed, ale tvo\u0159\u00ed v\u011bci ve mn\u011b samotn\u00e9m tak, aby vych\u00e1zely z\u00a0m\u00e9ho srdce, z\u00a0m\u00e9ho nitra a staly se mou sou\u010d\u00e1st\u00ed. A to v\u0161e z\u00a0l\u00e1sky ke mn\u011b. Skrze na\u0161e chyby a p\u00e1dy n\u00e1s posunuje a prom\u011b\u0148uje n\u00e1\u0161 charakter a my\u0161len\u00ed tak, \u017ee v\u011bci nemus\u00edme d\u011blat z\u00a0povinnosti, ale d\u011bl\u00e1me je proto, \u017ee jsou v\u00a0n\u00e1s, \u017ee jsou na\u0161\u00ed radost\u00ed a l\u00e1skou. Za\u010dnou z\u00a0n\u00e1s vych\u00e1zet, za\u010dneme je d\u011blat, stejn\u011b jako ti muzikanti, kter\u00fdm z\u00a0jejich nitra vych\u00e1z\u00ed hudba s\u00a0lehkost\u00ed a radost\u00ed.<\/p>\n
Pak nejen za\u010dneme \u017e\u00edt v\u00a0milosti (v\u00edce a v\u00edce), ale tak\u00e9 tuto Bo\u017e\u00ed milost p\u0159in\u00e1\u0161\u00edme v\u0161ude kolem, kde zrovna jsme.<\/p>\n
<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
\u017d\u00edt z\u00a0milosti je ka\u017edodenn\u011b vkl\u00e1dat do Bo\u017e\u00edch rukou sv\u016fj \u017eivot a t\u011b\u0161it se z\u00a0toho, co pro n\u011bj B\u016fh p\u0159ipravil. \u017d\u00edt v\u00a0milosti je d\u011blat v\u011bci, na kter\u00e9 nem\u00e1m, \u017e\u00edt v\u00a0moudrosti, kterou u sebe postr\u00e1d\u00e1m, t\u011b\u017ek\u00e9 v\u011bci proch\u00e1zet s\u00a0lehkost\u00ed, o kter\u00e9 se mi ani nesnilo a st\u00edhat b\u011bhem dne v\u011bci, kter\u00e9 bych jinak nest\u00edhal a je\u0161t\u011b m\u00edt … Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed textu \u017d\u00cdT Z A V MILOSTI<\/span>