Prob\u00edral jsem se star\u0161\u00edmi zamy\u0161len\u00edmi, abych je za\u010dal urovn\u00e1vat pro tisk. Do\u0161el jsem k jednomu, ve kter\u00e9m jsem se zm\u00ednil o mo\u0159i. Psal jsem o vln\u00e1ch, o velk\u00fdch vln\u00e1ch\u00a0v\u0161ech mo\u0159\u00ed a oce\u00e1n\u016f mimo Jadranu.
\nO Jadranu jsem napsal pozn\u00e1mku, \u017ee je to\u00a0mo\u0159e klidn\u00e9 a t\u00e9m\u011b\u0159 bez vln. Byl jsem u n\u011bho nejm\u00e9n\u011b desekr\u00e1t a m\u011bl jsem v\u017edy tuto zku\u0161enost. Z t\u00e9to zku\u0161enosti vyplynula moje pozn\u00e1mka.
\nTento rok jsme v\u0161ak u n\u011bho\u00a0za\u017eili vlny t\u00e9m\u011b\u0159 dvoumetrov\u00e9, kter\u00e9 strh\u00e1valy neopatrn\u00e9 lidi z\u00a0 mola do mo\u0159e.\u00a0\u017d\u00e1dn\u00e1 lo\u010f pro velk\u00e9 vlny nesm\u011bla vyplout. Trvalo to t\u00fdden. V dal\u0161\u00edm t\u00fddnu bylo mo\u0159e\u00a0skute\u010dn\u011b bez vln. Jak zav\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed byla moje p\u0159edchoz\u00ed zku\u0161enost.
\nNa\u0161e zku\u0161enosti, na\u0161e vid\u011bn\u00ed v\u011bc\u00ed, i kdy\u017e jsou moment\u00e1ln\u011b spr\u00e1vn\u011b popsan\u00e9 n\u00e1s, nebo jin\u00e9\u00a0mohou zav\u00e9st do omylu. Jak mohou b\u00fdt nepravdiv\u00e9. Ten, kdo by \u010detl m\u00e9 zamy\u0161len\u00ed a pak by p\u0159ijel k Jadranu ve stejnou dobu, by mohl \u0159\u00edci, \u017ee v\u016fbec nev\u00edm, o \u010dem p\u00ed\u0161i. V tom hor\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee jsem lh\u00e1\u0159.
\nTo je jen mo\u0159e. A co duchovn\u00ed sv\u011bt. Bo\u017e\u00ed kr\u00e1lovstv\u00ed. Hloubka Kristovy l\u00e1sky…
\nLidsk\u00e1 moudrost je postavena na lidsk\u00e9 zku\u0161enosti, na pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed sv\u011bta na\u0161\u00edm rozumem. Proto se nem\u016f\u017eeme shodnout na pravd\u011b.
\nNejsme schopni obs\u00e1hnout v\u0161echno. V\u017edy to m\u016f\u017ee b\u00fdt i jinak.
\nPro ty, kte\u0159\u00ed spol\u00e9haj\u00ed na vlastn\u00ed rozumnost, zalo\u017eenou na zku\u0161enostech a lidsk\u00e9m rozumu, to je zdrcuj\u00edc\u00ed pozn\u00e1n\u00ed. V\u0161e m\u016f\u017ee b\u00fdt i jinak. Sokratovo zji\u0161t\u011bn\u00ed: „v\u00edm, \u017ee nic nev\u00edm“, je deprimuj\u00edc\u00ed.
\nPro ty, kte\u0159\u00ed v\u0161ak hledaj\u00ed pravdu u Boha, jejich\u017e inspirac\u00ed je\u00a0 jeho Slovo, ti, kte\u0159\u00ed se ptaj\u00ed Ducha svat\u00e9ho, nejsou zasko\u010deni. Naopak.
\nMohou se radovat, \u017ee chod\u00ed v pravd\u011b. Mohou m\u00edt jistotu, \u017ee jeho slovo\u00a0 je stejn\u00e9. I kdyby v\u0161echno selhalo, v\u0161e pominulo, jeho slovo
\nz\u016fstane na v\u011bky (Matou\u0161 24:35). Je pevn\u00fdm bodem, o kter\u00fd se m\u016f\u017eeme s d\u016fv\u011brou op\u0159\u00edt. A nejen op\u0159\u00edt:<\/p>\n
Ve\u0161ker\u00e9 P\u00edsmo je vdechnut\u00e9 Bohem a je u\u017eite\u010dn\u00e9 k u\u010den\u00ed, k usv\u011bd\u010dov\u00e1n\u00ed, k napravov\u00e1n\u00ed, k v\u00fdchov\u011b ve spravedlnosti, aby Bo\u017e\u00ed \u010dlov\u011bk byl takov\u00fd jak\u00fd m\u00e1 b\u00fdt, d\u016fkladn\u011b vystrojen\u00fd ke ka\u017ed\u00e9mu dobr\u00e9mu skutku. (2.Timoteus 3:16-17)<\/strong><\/p>\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Prob\u00edral jsem se star\u0161\u00edmi zamy\u0161len\u00edmi, abych je za\u010dal urovn\u00e1vat pro tisk. Do\u0161el jsem k jednomu, ve kter\u00e9m jsem se zm\u00ednil o mo\u0159i. Psal jsem o vln\u00e1ch, o velk\u00fdch vln\u00e1ch\u00a0v\u0161ech mo\u0159\u00ed a oce\u00e1n\u016f mimo Jadranu. O Jadranu jsem napsal pozn\u00e1mku, \u017ee je to\u00a0mo\u0159e klidn\u00e9 a t\u00e9m\u011b\u0159 bez vln. Byl jsem u n\u011bho nejm\u00e9n\u011b desekr\u00e1t a m\u011bl … Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed textu Zamy\u0161len\u00ed na ka\u017ed\u00fd den. Nakonec je to jinak<\/span>