T\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00fd den p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00edm p\u0159es Karpaty na Z\u00e1horie. Vrcholu, p\u0159es kter\u00fd vede cesta, se \u0159\u00edk\u00e1\u00a0Baba. Je to dvacet kilometr\u016f prudk\u00fdch zat\u00e1\u010dek, stoup\u00e1n\u00ed a kles\u00e1n\u00ed uprost\u0159ed listnat\u00fdch les\u016f. Ide\u00e1ln\u00ed pro motork\u00e1\u0159e, kte\u0159\u00ed si p\u0159es l\u00e9to tuto cestu pletou se z\u00e1vodn\u00ed dr\u00e1hou. Nediv\u00edm se jim. I mne to n\u011bkdy sv\u00e1d\u00ed k tomu zji\u0161\u0165ovat, jak auto sed\u00ed v zat\u00e1\u010dk\u00e1ch.<\/p>\n
V\u010dera jsem v\u0161ak m\u011bl na t\u00e9to cest\u011b \u00a0jin\u00fd z\u00e1\u017eitek. Vjel jsem do hust\u00e9 mlhy. Nebyla to oby\u010dejn\u00e1 mlha. Vid\u011bl jsem p\u0159ed sebou \u010dernou cestu, ale k n\u00ed se ze stran vztahovaly kr\u00e1sn\u011b b\u00edl\u00e9 v\u011bj\u00ed\u0159e. Vypadaly jako krajkov\u00e9 ruce mo\u0159sk\u00fdch kor\u00e1l\u016f. Ze shora tyto kr\u00e1sn\u00e9 krajky p\u0159ikkr\u00fdvaly silnici jak b\u00edl\u00fd, nad\u00fdchan\u00fd baldach\u00fdn a spojovaly se v b\u00edl\u00e9 mlze v jeden celek. Jel jsem tunelem b\u00edl\u00fdch krajek. Po n\u011bkolika kilometrech, o n\u011bkolik stovek metr\u016f v\u00fd\u0161e jsem vyjel z tohoto tunelu a p\u0159ede mnou se rozprost\u0159elo modr\u00e9 nebe, do kter\u00e9ho zasahovaly b\u00edl\u00e9 a v slunci t\u0159pyt\u00edc\u00ed se v\u011btve a v\u011btvi\u010dky strom\u016f. V d\u00e1lce vytv\u00e1\u0159ely jeden celek. Vypadaly jako jemn\u00e9 jehli\u010dky, ostr\u00e9 hroty hor z b\u00edl\u00e9ho skla. \u010c\u00edm byly bl\u00ed\u017ee k cest\u011b, daly se rozezn\u00e1vat stromy obalen\u00e9 n\u00e1mrazou, kter\u00e1 z nich vytvo\u0159ila poh\u00e1kov\u011b kr\u00e1sn\u00fd a t\u0159pytiv\u00fd les. P\u0159\u00edmo u cesty, se b\u00edl\u00e9 v\u011btve majestn\u00e1tn\u011b, ale s lehkost\u00ed b\u00edl\u00e9 kr\u00e1sy skl\u00e1\u0148\u011bly nad proj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00edmi auty, jakoby \u0159idi\u010d\u016fm vzd\u00e1valy hold, \u017ee tudy proj\u00ed\u017ed\u00ed. \u010cern\u00e1 cesta se klikatila b\u00edlou krajkou pod bled\u011bmodr\u00fdm nebem. Bylo to slavnostn\u011b kr\u00e1sn\u00e9, pokojn\u00e9 a p\u0159itom radostn\u00e9 a \u010dist\u00e9. Prost\u011b bo\u017esk\u00e9.<\/p>\n
I \u00a0my \u017eijeme n\u011bkdy sv\u00e9 \u017eivoty jakoby v mlze. N\u011bkdy v kr\u00e1n\u00e9 mlze, ale v mlze. Abychom vyjeli z mlhy, by\u0165 kr\u00e1sn\u00e9, pot\u0159ebujeme vyjet v\u00fd\u0161e, bl\u00ed\u017e k na\u0161emu P\u00e1nu. Pod modr\u00e9 nebe milosti a vid\u011bt s ostrost\u00ed v\u011bci, kter\u00e9 jsou pro n\u00e1s p\u0159ipravan\u00e9. Jeho v\u011b\u010dnost, majest\u00e1t i radost, kter\u00e1 p\u0159ich\u00e1z\u00ed z jeho bl\u00edzkosti.<\/p>\n
P\u0159eji n\u00e1m v\u0161em, abychom b\u011bhem sv\u00e1tk\u016f a nejen b\u011bhem nich, dok\u00e1zali vyjet z na\u0161ich mlh do kr\u00e1sy, \u010distoty a sl\u00e1vy na\u0161eho P\u00e1na a p\u0159itom z\u016fstat na cest\u011b, kterou n\u00e1s vede t\u00edmto sv\u011btem.<\/p>\n
P\u0159eji v\u00e1m v\u0161em p\u011bkn\u00e9 a pokojn\u00e9 sv\u00e1tky, pln\u00e9 odpo\u010dinku od n\u011bho sam\u00e9ho.<\/p>\n
Josef<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
T\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00fd den p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00edm p\u0159es Karpaty na Z\u00e1horie. Vrcholu, p\u0159es kter\u00fd vede cesta, se \u0159\u00edk\u00e1\u00a0Baba. Je to dvacet kilometr\u016f prudk\u00fdch zat\u00e1\u010dek, stoup\u00e1n\u00ed a kles\u00e1n\u00ed uprost\u0159ed listnat\u00fdch les\u016f. Ide\u00e1ln\u00ed pro motork\u00e1\u0159e, kte\u0159\u00ed si p\u0159es l\u00e9to tuto cestu pletou se z\u00e1vodn\u00ed dr\u00e1hou. Nediv\u00edm se jim. I mne to n\u011bkdy sv\u00e1d\u00ed k tomu zji\u0161\u0165ovat, jak auto sed\u00ed v … Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed textu P\u0159\u00e1n\u00ed<\/span>