Omlouv\u00e1m se t\u011bm, kte\u0159\u00ed \u010dekali pokra\u010dov\u00e1n\u00ed o Bo\u017e\u00edm kr\u00e1lovstv\u00ed. T\u00e9ma, kter\u00e9 bude (kam odch\u00e1z\u00ed lid\u00e9 po smrti) pot\u0159ebuje v\u00edce \u010dasu na p\u0159\u00edpravu, aby se mu dalo jednodu\u0161e rozum\u011bt. Jde v\u00edce o vyu\u010dov\u00e1n\u00ed, ne\u017e zamy\u0161len\u00ed.\u00a0Te\u010f se mi v\u0161ak nakupilo mnoho dal\u0161\u00edho\u00a0psan\u00ed a p\u0159edev\u0161\u00edm pracovn\u00edch povinnost\u00ed. Tak bude na str\u00e1nk\u00e1ch v pond\u011bl\u00ed nebo v \u00fater\u00fd.<\/p>\n
Mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b pro mno\u017estv\u00ed nakupen\u00fdch povinnost\u00ed, bych se cht\u011bl zamyslet nad t\u00edmto t\u00e9matem. \u010casto bych mohl \u017eivot p\u0159irovnat ke koloto\u010di. Osobn\u011b na koloto\u010de nechod\u00edm, proto\u017ee se mi na nich to\u010d\u00ed hlava a za malou chv\u00edli je mi zle. Obdivuji ty, kte\u0159\u00ed to dok\u00e1\u017eou i n\u011bkolikr\u00e1t za sebou. Koloto\u010di \u017eivota se v\u0161ak t\u011b\u017eko vyh\u00fdb\u00e1. Den za dnem do pr\u00e1ce, povinnosti pr\u00e1ci, pak z pr\u00e1ce dom\u016f, povinnosti doma, vyspat se a op\u011bt do pr\u00e1ce…\u00a0Sobota je na dod\u011bl\u00e1n\u00ed toho, co se nestihlo b\u011bhem t\u00fddne. N\u011bkdy vyjde \u010das na v\u00fdlet, osobn\u00ed v\u011bci. Pak den volna (mo\u017en\u00e1, z\u00e1le\u017e\u00ed kolik m\u00e1te d\u011bt\u00ed), n\u011bkdo\u00a0jde do c\u00edrkve\u00a0a op\u011bt r\u00e1no do pr\u00e1ce …\u00a0 Co pak mate\u0159sk\u00e1 s n\u011bkolika d\u011btmi. To nen\u00ed ani sobota ani den volna. \u010clov\u011bk si nejd\u0159\u00edve \u0159\u00edk\u00e1, to je do\u010dasn\u011b, p\u0159ijde jin\u00fd \u010das a bude voln\u011bji. O\u017een\u00edm se\/ vd\u00e1m se a budeme na mnoho v\u011bc\u00ed dva a nebudu s\u00e1m\/sama. Pak si \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee bude dob\u0159e a\u017e d\u011bti odrostou. Pak\u00a0a\u017e odrostou vnou\u010data.\u00a0 Bude dob\u0159e v d\u016fchodu, kone\u010dn\u011b se zastav\u00edm, ale…
\nKoloto\u010dem nemus\u00ed b\u00fdt jenom povinnosti. M\u016f\u017eeme po pr\u00e1ci chodit sportovat, nebo za p\u0159\u00e1teli, bavit se a pak op\u011bt do pr\u00e1ce\u00a0 a bavit se a do pr\u00e1ce a ….\u00a0 Pozd\u011b zjist\u00edme, a\u017e ji\u017e nem\u016f\u017eeme, \u017ee z toho koloto\u010de jsme toho moc nevid\u011bli. Jak se to\u010dil, bylo to n\u011bjak rozmazan\u00e9, a jak se ot\u00e1\u010del po\u0159\u00e1d dokola, v\u0161echno se to \u010dasem\u00a0slilo v jedno a nejednou je spousty rok\u016f pry\u010d a…?\u00a0 A co? C\u00edt\u00edme, \u017ee\u00a0 n\u011bco uteklo? Nebo jsme n\u011bco zme\u0161kali?
\nPokud se podobn\u011b za\u010dneme pt\u00e1t, pokud m\u00e1me pocit, \u017ee\u00a0n\u00e1s \u017eivot „semlel“, \u017ee bychom cht\u011bli sesko\u010dit z toho koloto\u010de,\u00a0pak je to nejsp\u00ed\u0161e proto, \u017ee jsme\u00a0b\u011bhem \u017eivota nezjistili to, pro\u010d vlastn\u011b \u017eijeme. My osobn\u011b. Co m\u00e1 b\u00fdt, nebo m\u011blo b\u00fdt smyslem toho na\u0161eho \u017eivota.
\n\u0160alamoun do\u0161el k marnosti. V\u0161echno je v \u017eivot\u011b nakonec\u00a0marnost. A on pro\u0161el v\u0161\u00edm. Mohl si dop\u0159\u00e1t\u00a0v\u0161e, co sv\u011bt d\u00e1val, mohl si splnit ka\u017ed\u00fd sen. P\u0159esto p\u0159i\u0161el k tomu, \u017ee v\u011bci i \u017eivot jsou marnost. A\u017e na jedno. Pokud\u00a0\u017eivot nen\u00ed pro\u017eit\u00fd s Bohem. V n\u011bm \u010dlov\u011bk nach\u00e1z\u00ed nad\u011bji pro budoucnost a On\u00a0dok\u00e1\u017ee z toho koloto\u010de ud\u011blat n\u011bco, co d\u00e1v\u00e1 smysl na\u0161emu \u017eivotu, abychom si jednou ne\u0159\u00edkali: „A nebyla to v\u0161echno marnost?“<\/p>\n
Nejde tedy o\u00a0to, jestli jsme na\u00a0ka\u017edodenn\u00edm koloto\u010di, nebo z n\u011bho\u00a0\u010das od \u010dasu seskakujeme, ale sp\u00ed\u0161e o to, jestli v tom v\u0161em\u00a0n\u00e1s doprov\u00e1z\u00ed B\u016fh, Kristus a Duch svat\u00fd.\u00a0 Mo\u017en\u00e1 si \u0159\u00edk\u00e1\u0161, to v\u00edm. Jsem k\u0159es\u0165an a \u0160alamouna a jeho Kazatele\u00a0m\u00e1m p\u0159e\u010dten\u00e9ho, ale p\u0159esto je d\u016fle\u017eit\u00e9 si to p\u0159ipom\u00ednat, kdy\u017e\u00a0se za\u010dnu tr\u00e1pit, nebo tr\u00e1pit druh\u00e9 pro v\u011bci, kter\u00e9 stejn\u011b pominou, jsou do\u010dasn\u00e9 a nejsou d\u016fle\u017eit\u00e9. Je\u00a0mnoho v\u011bc\u00ed, na kter\u00fdch za ka\u017edou cenu\u00a0stoj\u00edme, lp\u00edme na nich jako na n\u011b\u010dem podstatn\u00e9m pro n\u00e1\u0161\u00a0\u017eivot\u00a0a kter\u00e9 n\u00e1m p\u0159itom\u00a0berou \u010das a radost z toho, \u017ee B\u016fh\u00a0je s n\u00e1mi.\u00a0Nejen sob\u011b bereme, ale to hor\u0161\u00ed je, \u017ee\u00a0skrze to i druh\u00fdm kolem n\u00e1s. Dokonce n\u00e1s zaslep\u00ed natolik, \u017ee nejsme schopni vn\u00edmat Bo\u017e\u00ed p\u0159\u00edtomnost.<\/p>\n
V\u017edy je to na n\u00e1s se rozhodnout, co je d\u016fle\u017eit\u00e9.\u00a0\u017d\u00edt v Bo\u017e\u00ed p\u0159\u00edtomnosti, nebo se nechat to\u010dit \u017eivotem bez n\u011bho,\u00a0 Pokud se rozhodnu pro to prvn\u00ed, pak ur\u010dit\u011b jednou odejdu „syt\u00fd dn\u016f“.<\/p>\n
.<\/p>\n
<\/p>\n
<\/p>\n
<\/p>\n
<\/p>\n
<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Omlouv\u00e1m se t\u011bm, kte\u0159\u00ed \u010dekali pokra\u010dov\u00e1n\u00ed o Bo\u017e\u00edm kr\u00e1lovstv\u00ed. T\u00e9ma, kter\u00e9 bude (kam odch\u00e1z\u00ed lid\u00e9 po smrti) pot\u0159ebuje v\u00edce \u010dasu na p\u0159\u00edpravu, aby se mu dalo jednodu\u0161e rozum\u011bt. Jde v\u00edce o vyu\u010dov\u00e1n\u00ed, ne\u017e zamy\u0161len\u00ed.\u00a0Te\u010f se mi v\u0161ak nakupilo mnoho dal\u0161\u00edho\u00a0psan\u00ed a p\u0159edev\u0161\u00edm pracovn\u00edch povinnost\u00ed. Tak bude na str\u00e1nk\u00e1ch v pond\u011bl\u00ed nebo v \u00fater\u00fd. Mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b … Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed textu Zamy\u0161len\u00ed na ka\u017ed\u00fd den. Syt\u00fd dn\u016f.<\/span>