\u010cetl jsem jeden \u010dl\u00e1nek ve kter\u00e9m D.L.Moody vypr\u00e1v\u00ed\u00a0orient\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh. Je podobn\u00fd Je\u017e\u00ed\u0161ovu vypr\u00e1v\u011bn\u00ed\u00a0 o h\u0159ivn\u00e1ch. Pokus\u00edm se ho ho voln\u011b p\u0159epsat. Jeden \u010dlov\u011bk odj\u00ed\u017ed\u011bl na dlouhou cestu. Proto vzal \u010dty\u0159i pytle p\u0161enice a rozdal po dvou dv\u011bma sv\u00fdm p\u0159\u00e1tel\u016fm, aby se o n\u011b postarali po dobu, kdy bude na cest\u00e1ch. Kdy\u017e se za n\u011bkolik let vr\u00e1til, prvn\u00ed p\u0159\u00edtel ho zavedl do sklepa, kde byly ty dva pytle p\u0161enice. P\u0161enice v\u0161ak za tu dobu ve sklep\u011b zplesniv\u011bla. Druh\u00fd ho zavedl\u00a0p\u0159ed\u00a0obrovsk\u00e9 pole, pln\u00e9 dozr\u00e1vaj\u00edc\u00edho obil\u00ed. „Toto jsou ty dva\u00a0pytle obil\u00ed a to, co zn\u011bho \u010dasem vyrostlo. To v\u0161e je tvoje.“
\n„Vid\u00edm, \u017ee jsi opravdov\u00fd p\u0159\u00edtel, j\u00e1 si z toho vezmu sv\u00e9 dva\u00a0pytle a ostatn\u00ed je tvoje“, zn\u011bla odpov\u011b\u010f \u010dlov\u011bka, kter\u00fd mu sv\u011b\u0159il do opatrov\u00e1n\u00ed sv\u00e9 odva pytle obil\u00ed.<\/p>\n
Z n\u011bkter\u00fdch m\u00fdch \u010dl\u00e1nk\u016f, nebo poh\u00e1dek se \u010dlov\u011bk m\u016f\u017ee myln\u011b dom\u00fd\u0161let, \u017ee jsem proti vzd\u011blan\u00ed, inteligenci, ur\u010dit\u00e9mu postaven\u00ed ve spole\u010dnosti apod. Ne nejsem. Naopak si mysl\u00edm, \u017ee bychom m\u011bli usilovat o v\u011bt\u0161\u00ed vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed se, o v\u011bt\u0161\u00ed pozn\u00e1n\u00ed i postaven\u00ed. To, na co v\u0161ak upozor\u0148uji je, abychom si uv\u011bdomili, \u017ee nen\u00ed na\u0161\u00ed z\u00e1sluhou, kdy\u017e toho dok\u00e1\u017eeme dos\u00e1hnout a nem\u011blo by n\u00e1m to d\u00e1vat nad\u0159azenost nad jin\u00fdmi, nosit nos vzh\u016fru a p\u0159edev\u0161\u00edm si nebrat osobn\u00ed z\u00e1sluhy.
\nJako lid\u00e9 se dost\u00e1v\u00e1me do dvou extr\u00e9m\u016f. Jeden je, \u017ee nic nechceme d\u011blat, a\u0165 do ud\u011bl\u00e1 P\u00e1n. My m\u00e1me jen \u010dekat, a\u017e to p\u0159ijde ud\u011blat. Na druhou stranu jsme tak\u00e9 v extr\u00e9mu, kdy\u017e si za\u010dneme myslet, \u017ee to z\u00e1le\u017e\u00ed jen na n\u00e1s, proto\u017ee my jsme ti jedin\u00ed schopn\u00ed a dokonal\u00ed a tak se sna\u017e\u00edme ud\u011blat v\u0161echno sami po lidsku.
\nR\u00e1d bych, abychom si uv\u011bdomovali n\u011bkolik v\u011bc\u00ed:<\/p>\n
M\u00e1\u0161 sv\u00e9 dva pytle. Jak velk\u00e9 pole z nich vzejde?<\/p>\n
<\/p>\n
<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
\u010cetl jsem jeden \u010dl\u00e1nek ve kter\u00e9m D.L.Moody vypr\u00e1v\u00ed\u00a0orient\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh. Je podobn\u00fd Je\u017e\u00ed\u0161ovu vypr\u00e1v\u011bn\u00ed\u00a0 o h\u0159ivn\u00e1ch. Pokus\u00edm se ho ho voln\u011b p\u0159epsat. Jeden \u010dlov\u011bk odj\u00ed\u017ed\u011bl na dlouhou cestu. Proto vzal \u010dty\u0159i pytle p\u0161enice a rozdal po dvou dv\u011bma sv\u00fdm p\u0159\u00e1tel\u016fm, aby se o n\u011b postarali po dobu, kdy bude na cest\u00e1ch. Kdy\u017e se za n\u011bkolik let … Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed textu Zamy\u0161len\u00ed na ka\u017ed\u00fd den. Dva pytle.<\/span>