M\u00e1me za sebou\u00a0dva dny duchovn\u00edho cvi\u010den\u00ed. B\u011bhem jednoho dne n\u00e1s nechal n\u00e1\u0161 vyu\u010duj\u00edc\u00ed dr\u017eet v nata\u017een\u00e9 ruce k\u00e1men. D\u011blal to proto, abychom si uv\u011bdomili, jak se st\u00e1v\u00e1 k\u00e1men t\u011b\u017e\u0161\u00ed a t\u011b\u017e\u0161\u00ed, kdy\u017e ho dr\u017e\u00edme dlouho, p\u0159eto\u017ee se jeho v\u00e1ha nem\u011bn\u00ed. M\u011blo n\u00e1s to n\u00e1zorn\u011b p\u0159iv\u00e9s k tomu, abychom odkl\u00e1dali b\u0159emena u Je\u017ei\u0161ov\u00fdch nohou a z\u00edskali odpo\u010dinut\u00ed. Vzali si jeho b\u0159emeno, kter\u00e1 n\u00e1s net\u00ed\u017e\u00ed a netla\u010d\u00ed. T\u00edm m\u011bla b\u00fdt obrazn\u011b p\u011bnov\u00e1 koule, kter\u00e1 byla naprosto lehk\u00e1. P\u0159ivedlo mne to na my\u0161lenku, \u017ee i ta p\u011bnov\u00e1 koule n\u00e1m\u00a0bude po ur\u010dit\u00e9 dob\u011b t\u011b\u017ek\u00e1, kdy\u017e ji budeme dlouho dr\u017eet v nap\u0159a\u017een\u00e9 ruce. Nen\u00ed to toti\u017e koul\u00ed a ani tak kamenem, ale na\u0161\u00ed nap\u0159a\u017eenou rukou. Ta se n\u00e1m st\u00e1v\u00e1 b\u0159emenem.\u00a0\u00a0Rukou, kter\u00e1 simbolizuje\u00a0na\u0161e J\u00c1 to mus\u00edm vydr\u017eet, ud\u011blat, dot\u00e1hnout, nevzdat, je to jen na mn\u011b a o mn\u011b.
\nMysl\u00edm si, \u017ee slova o slo\u017een\u00ed b\u0159emen, odpo\u010dinut\u00ed souvis\u00ed s tak\u00e9 ne\u0161en\u00edm odpov\u011bdnosti\u00a0za v\u011bci.\u00a0Pokud tuto odpov\u011bdnost nechceme\u00a0slo\u017eit u jeho nohou a vz\u00edt si jeho b\u0159emeno, kter\u00e9 n\u00e1s net\u00ed\u017e\u00ed odpov\u011bdnost\u00ed, proto\u017ee je to na n\u011bm, pak\u00a0t\u00edm \u0159\u00edk\u00e1me, \u017ee v tom jsem d\u016fle\u017eit\u011b\u0161\u00ed ne\u017e on, \u017ee je to na mn\u011b a ne na n\u011bm, d\u016fv\u011b\u0159uji\u00a0v\u00edce sob\u011b ne\u017e mu… Pak se n\u00e1m i p\u00edrko st\u00e1v\u00e1 t\u011b\u017ek\u00fdm \u017eelezem.
\nBol\u00ed t\u011b ruce? Mo\u017en\u00e1 je to t\u00edm, \u017ee si mysl\u00ed\u0161, \u017ee je to tv\u00e1 odpov\u011bdnost za k\u00e1ru, kterou p\u0159ed sebou tla\u010d\u00ed\u0161 a to ti br\u00e1n\u00ed\u00a0ji slo\u017eit k P\u00e1nov\u00fdm noh\u00e1m. Nejsme to\u00a0ty a j\u00e1, kdo jsme\u00a0spasiteli a rozhodujeme o lidech a v\u011bcech. Nejsme to mi, kdo jsme soudci. Jsme jen jeho slu\u017eebn\u00edci, kte\u0159\u00ed se maj\u00ed starat o to, aby ud\u011blali v\u0161e tak, jak on chce. A to je\u0161t\u011b ne svou silou a\u00a0moc\u00ed, ale\u00a0jeho\u00a0Duchem.
\nJeho b\u0159emena jsou jeho odpov\u011bdnost\u00ed a proto se n\u00e1m pak nesou lehce a dokonce s radost\u00ed.<\/p>\n
<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
M\u00e1me za sebou\u00a0dva dny duchovn\u00edho cvi\u010den\u00ed. B\u011bhem jednoho dne n\u00e1s nechal n\u00e1\u0161 vyu\u010duj\u00edc\u00ed dr\u017eet v nata\u017een\u00e9 ruce k\u00e1men. D\u011blal to proto, abychom si uv\u011bdomili, jak se st\u00e1v\u00e1 k\u00e1men t\u011b\u017e\u0161\u00ed a t\u011b\u017e\u0161\u00ed, kdy\u017e ho dr\u017e\u00edme dlouho, p\u0159eto\u017ee se jeho v\u00e1ha nem\u011bn\u00ed. M\u011blo n\u00e1s to n\u00e1zorn\u011b p\u0159iv\u00e9s k tomu, abychom odkl\u00e1dali b\u0159emena u Je\u017ei\u0161ov\u00fdch nohou a z\u00edskali … Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed textu Zamy\u0161len\u00ed na ka\u017ed\u00fd den. Bol\u00ed t\u011b ruce ?<\/span>