Jak \u010dasto se dost\u00e1v\u00e1me do situc\u00ed, kdy nev\u00edme. Nev\u00edme, co m\u00e1me d\u011blat, nev\u00edme, co m\u00e1me \u0159\u00edct, nev\u00edme, co bude, nev\u00edme jakou reakci vyvol\u00e1me, nev\u00edme, co si m\u00e1me myslet.
\nMo\u017en\u00e1 se dnes nach\u00e1z\u00ed\u0161 v takov\u00e9 situaci. Prost\u011b nev\u00ed\u0161.
\nCo s t\u00edm? M\u00e1m chu\u0165 \u0159\u00edct, \u017ee tedy ned\u011blat nic. Ale ne v\u017edy to jde.
\nD\u016fv\u011b\u0159uje\u0161 Bohu, \u017ee t\u011b vede Duchem svat\u00fdm? Pak se na to postav. I apo\u0161tolov\u00e9 \u010dasto nev\u011bd\u011bli, jak d\u00e1l. M\u011bli n\u011bjakou p\u0159edstavu o tom, co maj\u00ed d\u011blat, nebo kam j\u00edt, ale Duch je nakonec odvedl jinam. Nap\u0159\u00edklad Pavel, kdy\u017e proch\u00e1zel\u00a0Malou Asi\u00ed, p\u0159edpokl\u00e1dal ve sv\u00e9 mysli, kam m\u00e1 j\u00edt. Dov\u00edd\u00e1me se v\u0161ak, \u017ee jim v tom zabr\u00e1nil Duch svat\u00fd. Nakonec se vydal do Makedonie. (Skutky 16) Jak jim v tom zabr\u00e1nil Duch svat\u00fd, to nev\u00edme. Bylo to v\u0161ak tak jasn\u00e9, \u017ee to Pavel uvid\u011bl, i kdy\u017e se sna\u017eil dostat na m\u00edsta podle sv\u00fdch vlastn\u00edch p\u0159edstav. Je norm\u00e1ln\u00ed, \u017ee \u010dasto m\u00e1me sv\u00e9 vlastn\u00ed p\u0159edstavy p\u0159i slu\u017eb\u011b P\u00e1nu. \u010casto d\u00edky nim naraz\u00edme na ze\u010f, na slepou uli\u010dku. B\u016fh o tom v\u00ed. Dokonce to pou\u017e\u00edv\u00e1 k tomu, abychom se ho l\u00e9pe nau\u010dili sly\u0161et.\u00a0Je\u00a0to naivita k\u0159es\u0165an\u016f, kte\u0159\u00ed \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee st\u00e1le znaj\u00ed\u00a0Bo\u017e\u00ed v\u016fli a\u00a0podle n\u00ed chod\u00ed. Mo\u017en\u00e1 to n\u011bkdy nen\u00ed naivita, ale vytahov\u00e1n\u00ed se p\u0159ed druh\u00fdmi a nad nimi, p\u00fdcha, kter\u00e1 p\u0159edch\u00e1z\u00ed p\u00e1d, proto\u017ee jsou\u00a0d\u0159\u00edve nebo pozd\u011bji z tohto vyk\u0159ikov\u00e1n\u00ed p\u0159ezkou\u0161eni. Mnoz\u00ed pak za\u017e\u00edvaj\u00ed t\u011b\u017ek\u00e9 p\u00e1dy. Pokud si uv\u011bdom\u00edm,\u00a0jak lehce mohu chodit podle vlastn\u00edch p\u0159edstav, pak o to v\u00edce hled\u00e1m Bo\u017e\u00ed v\u016fli, o to v\u00edce a pe\u010dliv\u011bji se sna\u017e\u00edm naslouchat Duchu svat\u00e9mu a zkoumat, co je z Ducha a co\u00a0ne. To se v\u0161ak nenau\u010d\u00edm, kdy\u017e se ob\u010das nedostanu do slep\u00e9 uli\u010dky. Kdy\u017e prost\u011b zjist\u00edm, \u017ee nev\u00edm. Mo\u017en\u00e1 si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsou doknal\u00ed slu\u017eebn\u00edci, kte\u0159\u00ed v\u017edy v\u00ed, jak\u00e1 je Bo\u017e\u00ed v\u016fle. Nejsou. Jen hned nehovo\u0159\u00ed o sv\u00fdch slep\u00fdch uli\u010dk\u00e1ch.Nev\u011bd\u011bt neznamen\u00e1 h\u0159\u00edch a n\u011bco \u0161patn\u00e9ho. P\u0159izn\u00e1n\u00ed p\u0159ed Bohem, \u017ee nev\u00edm a pot\u0159ebuji v\u011bd\u011bt od n\u011bho, je zn\u00e1mkou pokory a poslu\u0161nosti.
\nJsou v\u0161ak chv\u00edle, kdy pot\u0159ebuji ud\u011blat rozhodnut\u00ed, n\u011bco \u0159\u00edct, n\u011bkam se vydat… . A mus\u00edm to ud\u011blat te\u010f. A nesly\u0161\u00edm jasn\u00e9 ano, ne, tam, tudy apod. \u00a0V\u011bt\u0161inu v\u011bc\u00ed mohu odlo\u017eit a zkoumat, ale n\u011bkter\u00e9 v\u011bci nemohu. Pak se pot\u0159ebuji odd\u011blit od tlaku\u00a0(jde to i rychle) a po\u017e\u00e1dat\u00a0 Boha, aby vedl\u00a0moje \u00fasta,\u00a0moje rozhodnut\u00ed, proto\u017ee chci \u010dinit jeho v\u016fli.\u00a0A tak\u00e9 mu pak d\u016fv\u011b\u0159ovat, \u017ee to ud\u011bl\u00e1. Ned\u00e1 n\u00e1m hada, kdy\u017e pros\u00edme o rybu a ned\u00e1 n\u00e1m k\u00e1men, kdy\u017e pros\u00edme o chleba a tak\u00e9 n\u00e1m ned\u00e1 satanovu v\u016fli (nebo na\u0161i) kdy\u017e pros\u00edme o jeho.\u00a0Mus\u00edme svobodn\u011b bez tlaku okolnost\u00ed odevzdat sv\u00e9ho ducha pod autoritu Ducha svat\u00e9ho. Mo\u017en\u00e1 se budeme divit, co z n\u00e1s vypadne za rozhodnut\u00ed, za slova. Co by n\u00e1s nikdy nenapadlo.\u00a0Mo\u017en\u00e1 to bude n\u011bco, co jsme dlouhodob\u011b m\u011bli na srdci, ale nem\u011bli jsme odvahu ani na to pomyslet.\u00a0Bude to v\u0161ak Bo\u017e\u00ed. Nemus\u00edme se b\u00e1t. B\u016fh je v\u011brn\u00fd.<\/p>\n
<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Jak \u010dasto se dost\u00e1v\u00e1me do situc\u00ed, kdy nev\u00edme. Nev\u00edme, co m\u00e1me d\u011blat, nev\u00edme, co m\u00e1me \u0159\u00edct, nev\u00edme, co bude, nev\u00edme jakou reakci vyvol\u00e1me, nev\u00edme, co si m\u00e1me myslet. Mo\u017en\u00e1 se dnes nach\u00e1z\u00ed\u0161 v takov\u00e9 situaci. Prost\u011b nev\u00ed\u0161. Co s t\u00edm? M\u00e1m chu\u0165 \u0159\u00edct, \u017ee tedy ned\u011blat nic. Ale ne v\u017edy to jde. D\u016fv\u011b\u0159uje\u0161 Bohu, \u017ee … Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed textu Zamy\u0161len\u00ed na ka\u017ed\u00fd den. Kdy\u017e nev\u00ed\u0161.<\/span>