Jako v\u011bze\u0148 v P\u00e1nu v\u00e1s tedy pros\u00edm, abyste sv\u00fdm \u017eivotem d\u011blali \u010dest tomu povol\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 jste p\u0159ijali. Bu\u010fte v\u017edy pokorn\u00ed a m\u00edrn\u00ed, trp\u011bliv\u011b se navz\u00e1jem sn\u00e1\u0161ejte v l\u00e1sce a usilujte zachov\u00e1vat jednotu Ducha, spojeni poutem pokoje. Je jedno t\u011blo a jeden Duch, jedna nad\u011bje, k n\u00ed\u017e jsme byli povol\u00e1ni, jeden B\u016fh a Otec v\u0161ech, kter\u00fd je nade v\u0161echny a skrze v\u0161echny a ve v\u0161ech. Ka\u017ed\u00e9mu jednotliv\u00e9mu z n\u00e1s byla d\u00e1na milost podle m\u00edry Kristova obdarov\u00e1n\u00ed.
\nEfesk\u00fdm 4:1\u202d-\u202c4\u202d, \u202c6\u202d-\u202c7 B21<\/p>\n
Kdybychom se vid\u011bli z v\u00fd\u0161ky. Jak lezeme spole\u010dn\u011b na jeden velk\u00fd, ale\u00a0skute\u010dn\u011b obrovsk\u00fd kopec, na jeden vrchol, za jedn\u00edm c\u00edlem. P\u0159itom ka\u017ed\u00fd z jin\u00e9 strany. N\u011bkdy na sebe vid\u00edme, jindy jsme z druh\u00e9 strany kopce. N\u011bkdy se na\u0161e cesti\u010dky a stezky prot\u00ednaj\u00ed, jde n\u00e1s po nich n\u011bkolik za sebou, jinde se odd\u011bluj\u00ed v\u00edce a pak naopak\u00a0jsou t\u011bsn\u011b vedle sebe, ale nespoj\u00ed se. Lezeme nahoru a p\u0159itom se strk\u00e1me lokty. Toho \u010di onoho, p\u0159i\u00a0snaze b\u00fdt naho\u0159e prvn\u00ed, b\u00fdt v \u010dele, odstr\u010d\u00edme nebo sraz\u00edme a on\u00a0padne a pak znovu zran\u011bn\u00fd\u00a0za\u010d\u00edn\u00e1 od spodu l\u00e9zt. N\u011bkdy lezeme p\u0159es sebe, proto\u017ee posp\u00edch\u00e1me a nechceme\u00a0b\u00fdt st\u00e1le n\u011bkde vzadu nebo uprost\u0159ed a \u010dekat, a\u017e ti p\u0159ed n\u00e1mi zvl\u00e1dnou dal\u0161\u00ed\u00a0t\u011b\u017e\u0161\u00ed \u00fasek. Pok\u0159ikujeme na ty, kte\u0159\u00ed jsou rychlej\u0161\u00ed a na\u0161li\u00a0sch\u016fdn\u011bj\u0161\u00ed\u00a0cestu. Obvi\u0148ujeme\u00a0\u017ee jednaj\u00ed nef\u00e9r nebo \u017ee jsou na \u0161patn\u00e9 cest\u011b.\u00a0Zvl\u00e1\u0161t\u011b na ty, kte\u0159\u00ed dok\u00e1\u017e\u00ed obsluhovat lanovku a na n\u011bkter\u00e9 \u010d\u00e1sti kopce se nechaj\u00ed s n\u00ed vyv\u00e9z. To je k\u0159iku a z\u00e1visti, kdy\u017e n\u00e1m uh\u00e1n\u011bj\u00ed nad hlavou. To p\u0159ece nejde. Takhle se nem\u016f\u017ee\u00a0l\u00e9zt na kopec. To si nezaslou\u017e\u00ed.\u00a0Ti, kte\u0159\u00ed se vezou zase pok\u0159ikuj\u00ed na ty, kte\u0159\u00ed se plaho\u010d\u00ed, \u017ee jsou hlup\u00e1ci, \u017ee se maj\u00ed taky vyv\u00e9zt a sm\u011bj\u00ed se t\u011bm, kte\u0159\u00ed se plaho\u010d\u00ed, kte\u0159\u00ed padaj\u00ed nebo kter\u00fdm doch\u00e1z\u00ed s\u00edly. To v\u00e1m pat\u0159\u00ed, kdy\u017e jste hloup\u00ed.<\/p>\n
Pavel vid\u011bl nejednotu. Vid\u011bl jak se brat\u0159i p\u0159ou o sv\u00e1 postaven\u00ed, vid\u011bl je\u0161itnost i z\u00e1vist (Filipsk\u00fdm 1).
\nZa dvacet \u010dty\u0159i let jsem vid\u011bl mnoho c\u00edrkv\u00ed, kter\u00e9 byly roztrhan\u00e9 pro neshody. V\u017edy to bylo pro sobectv\u00ed, je\u0161itnost, z\u00e1vist, p\u00fdchu bratr\u016f a n\u011bkdy i sester, kter\u00e1 st\u00e1ly za bratry. Vid\u011bl jsem ,jak jedni se ob\u011btovali a budovali sbor a jin\u00e9, kte\u0159\u00ed ten sam\u00fd sbor, pro neochotu ob\u011btovat n\u011bco nav\u00edc, zni\u010dili. Nebylo mnoho rozkol\u016f pro skute\u010dnou obhajobu Bo\u017e\u00ed pravdy. Proto\u017ee pokud by \u0161lo o Bo\u017e\u00ed v\u011bci, Duch svat\u00fd by je vedl k odpu\u0161t\u011bn\u00ed, sm\u00ed\u0159en\u00ed, k pravd\u011b, kter\u00e1 je Kristus a ne na\u0161e smy\u0161len\u00ed a na\u0161e zn\u00e1most, kter\u00e1 nad\u00fdm\u00e1.
\nDuch by vedl k jednot\u011b. Ano, B\u016fh si pou\u017eije tak\u00e9 i rozkol k tomu, aby se k\u00e1zalo evangelium, ale nev\u011b\u0159\u00edm, \u017ee m\u00e1 z toho radost. \u017de m\u00e1 radost z toho, jak n\u00e1s na tom kopci vid\u00ed. Copak kdybychom na tom kopci vid\u011bli sv\u00e9 d\u011bti tako l\u00e9zt, radovali bychom se? Nebolelo by n\u00e1s to?
\nPot\u0159ebujeme se zamyslet nad t\u00edm, jak na ten kopec lezeme. My osobn\u011b. Ne ti, kte\u0159\u00ed lezou vedle n\u00e1s, nad n\u00e1mi, pod n\u00e1mi nebo z druh\u00e9 strany. Ne jak lezou oni, ale jak lezu j\u00e1 osobn\u011b. Pot\u0159ebujeme prosit o to, aby B\u016fh \u010distil na\u0161e srdce, ukazoval n\u00e1m na\u0161e skute\u010dn\u00e9 motivy a my mohly se t\u011bch \u0161patn\u00fdm vzd\u00e1vat. Vyzn\u00e1vat je jako h\u0159\u00edch.\u00a0Po\u017e\u00e1dat o odpu\u0161t\u011bn\u00ed a j\u00edt s \u010dist\u00fdm srdcem d\u00e1l.
\nV\u017edy\u0165 je jeden B\u016fh, jeden Kristus a jeden Duch a tak\u00e9 jedno t\u011blo Kristovo.\u00a0No a ka\u017ed\u00fd z n\u00e1s \u017eijeme z milosti, podle m\u00edry, kterou n\u00e1s Kristus obdaroval.<\/p>\n
<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Jako v\u011bze\u0148 v P\u00e1nu v\u00e1s tedy pros\u00edm, abyste sv\u00fdm \u017eivotem d\u011blali \u010dest tomu povol\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 jste p\u0159ijali. Bu\u010fte v\u017edy pokorn\u00ed a m\u00edrn\u00ed, trp\u011bliv\u011b se navz\u00e1jem sn\u00e1\u0161ejte v l\u00e1sce a usilujte zachov\u00e1vat jednotu Ducha, spojeni poutem pokoje. Je jedno t\u011blo a jeden Duch, jedna nad\u011bje, k n\u00ed\u017e jsme byli povol\u00e1ni, jeden B\u016fh a Otec v\u0161ech, kter\u00fd … Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed textu Zamy\u0161len\u00ed na ka\u017ed\u00fd den. Kdy\u017e vid\u00edme z v\u00fd\u0161ky. Efezsk\u00fdm 4 (4\/1)<\/span>