Necht\u00edc jsem musel vyslechnout rozhovor. To\u010dil se kolem „co kdy\u017e….“ .\u00a0 Najednou to „co kdy\u017e…“ vysko\u010dilo ze tmy a za\u010dalo mi \u010derven\u011b \u00a0blikat v hlav\u011b.\u00a0Uvid\u011bl jsem toto slovn\u00ed spojen\u00ed jako odrazov\u00fd m\u016fstek pro katastrofick\u00e9 sc\u00e9n\u00e1\u0159e.\u00a0Prvn\u00edm krokem k\u00a0tomuto sc\u00e9n\u00e1\u0159i\u00a0je pochybnost. Pokud p\u0159edem p\u0159ipravujeme katastrofick\u00fd sc\u00e9n\u00e1\u0159, pl\u00e1n B apod. vlastn\u011b pochybujeme o tom, co zrovna d\u011bl\u00e1me, pro\u017e\u00edv\u00e1me na \u010dem pracujeme.\u00a0 Je rozd\u00edl hledat cestu a p\u0159i tom hovo\u0159it o r\u016fzn\u00fdch cest\u00e1ch a zp\u016fsobech jak v\u011bci uskute\u010d\u0148ovat a p\u0159edkl\u00e1dat to Bohu a pak naslouchat tomu, co \u0159\u00edk\u00e1. Z toho n\u00e1m vzejde cesta, \u0159e\u0161en\u00ed apod. Mysl\u00edm, \u017ee to je jeden ze sp\u016fsob\u016f, kdy hled\u00e1 cestu n\u011bkolik lid\u00ed\u00a0spole\u010dn\u011b. Pokud jsem s\u00e1m, pak m\u00e1m hledat p\u0159\u00edmo u Otce.\u00a0Je to o zp\u016fsobu, jak s n\u00edm komunikuji. Mohu mu p\u0159edkl\u00e1dat to, na co jsem p\u0159i\u0161el a \u010dekat na\u00a0odpov\u011b\u010f. Mohu se pt\u00e1t na\u00a0\u0159e\u0161en\u00ed a \u010dekat, co mi nadiktuje. Je to r\u016fzn\u00e9.\u00a0V\u017edy v\u0161ak z toho vzejde n\u011bjak\u00e1 cesta, kterou m\u00e1m j\u00edt, n\u011bjak\u00e9 konkr\u00e9tn\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed, kter\u00e9 m\u00e1m uskute\u010dnit.
\nPokud\u00a0v\u0161ak p\u0159i jeho ralizaci za\u010dnu p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, co budu d\u011blat, kdy\u017e se to pokaz\u00ed, kdy\u017e se to nestane, kdy\u017e to nedokon\u010d\u00edm, kdy\u017e to bude jinak, kdy\u017e to nestihnu, kdy\u017e se mi budou sm\u00e1t, kdy\u017e…, za\u010dnu zpochyb\u0148ovat\u00a0Bo\u017e\u00ed cestu. Ztrat\u00edm v\u00edru v Bo\u017e\u00ed veden\u00ed.\u00a0M\u00edsto nad\u011bje bude p\u0159ich\u00e1zet do\u00a0m\u00e9ho srdce tr\u00e1pen\u00ed. M\u00edsto radosti z\u00a0Bo\u017e\u00edho d\u00edla, kter\u00e9 se uskute\u010d\u0148uje, p\u0159ijde strach, kter\u00fd mne bude paralizovat a j\u00e1\u00a0nebudu schopn\u00fd d\u00edlo dokon\u010dit. Kdy\u017e se budeme pt\u00e1t lid\u00ed, kte\u0159\u00ed opustili Bo\u017e\u00ed d\u00edlo,\u00a0jeho\u017e\u00a0uskute\u010dn\u011bn\u00edm\u00a0je B\u016fh pov\u011b\u0159il, zjist\u00edme, \u017ee prvotn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dinou byla pochybnost o tom, co d\u011blaj\u00ed. (D\u00edlo Bo\u017e\u00ed je tak\u00e9 budov\u00e1n\u00ed vztah\u016f, zm\u011bny v na\u0161em \u017eivot\u011b a \u017eivot\u011b jin\u00fdch lid\u00ed, nen\u00ed to jenom n\u011bjak\u00fd „projekt“\u00a0jak jsme dnes zvykl\u00ed v\u0161echno naz\u00fdvat.)
\nB\u016fh nem\u00e1 pl\u00e1n B. B\u016fh nem\u00e1 katastrofick\u00e9 sc\u00e9n\u00e1\u0159e. B\u016fh v\u00ed a je neomyln\u00fd!!!! B\u016fh m\u00e1 pl\u00e1n.\u00a0 M\u00e1 jasn\u00fd pl\u00e1n s na\u0161imi \u017eivoty. Nemus\u00edme se strachovat o z\u00edt\u0159ek, kdy\u017e jsme v jeho pl\u00e1nu. Ten zl\u00fd n\u00e1s v\u0161ak z n\u011bho chce dostat a sv\u00e9t na\u00a0jeho cesty.\u00a0Jednou z jeho taktik je vlo\u017eit n\u00e1m\u00a0do hlavy my\u0161lenku: „A co kdy\u017e…..“
\n(Dokon\u010den\u00ed z\u00edtra)<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Necht\u00edc jsem musel vyslechnout rozhovor. To\u010dil se kolem „co kdy\u017e….“ .\u00a0 Najednou to „co kdy\u017e…“ vysko\u010dilo ze tmy a za\u010dalo mi \u010derven\u011b \u00a0blikat v hlav\u011b.\u00a0Uvid\u011bl jsem toto slovn\u00ed spojen\u00ed jako odrazov\u00fd m\u016fstek pro katastrofick\u00e9 sc\u00e9n\u00e1\u0159e.\u00a0Prvn\u00edm krokem k\u00a0tomuto sc\u00e9n\u00e1\u0159i\u00a0je pochybnost. Pokud p\u0159edem p\u0159ipravujeme katastrofick\u00fd sc\u00e9n\u00e1\u0159, pl\u00e1n B apod. vlastn\u011b pochybujeme o tom, co zrovna d\u011bl\u00e1me, pro\u017e\u00edv\u00e1me … Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed textu Zamy\u0161len\u00ed na ka\u017ed\u00fd den. Co kdy\u017e…<\/span>