Vezmi kop\u00ed a uzav\u0159i cestu ke st\u0159etu s m\u00fdmi pron\u00e1sledovateli. \u0158ekni m\u00e9 du\u0161i: Jsem tv\u00e1 z\u00e1chrana.
\n\u017dalmy 35:3 CSP
\nNe\u0159\u00edk\u00e1me si ob\u010das; „nem\u00e1m dostatek v\u00edry“ \u00a0nebo “ ztratil jsem prvotn\u00ed l\u00e1sku“ a jindy zase „jak mi ochablo nad\u0161en\u00ed pro P\u00e1na“. Pt\u00e1me se sami sebe; „To jsem tak zleniv\u011bl, zpohodln\u011bl nebo co se to stalo, \u017ee jsem lhostejn\u00fd. “ Mo\u017en\u00e1 to tak je. D\u016fle\u017eit\u00e9 je, \u017ee to vid\u00edme a nejsme s takov\u00fdm stavem spokojeni. Stalo se to i Davidovi. Nev\u00edm kolikr\u00e1t, ale minim\u00e1ln\u011b jednou se o tom P\u00edsmo zmi\u0148uje. A to velmi kr\u00e1tce. V jednom ver\u0161i. „I stalo se na p\u0159elomu roku, v dob\u011b, kdy kr\u00e1lov\u00e9 t\u00e1hnou do boje , \u017ee David poslal J\u00f3aba a s n\u00edm sv\u00e9 otroky i cel\u00fd Izrael, aby ni\u010dili syny Am\u00f3novy a oblehli Rabu. Ale David z\u016fstal v Jeruzal\u00e9m\u011b.2 Samuel 11:1 CSP“ \u00a0David slavil vojensk\u00e9 \u00fasp\u011bchy, jeho kr\u00e1lovstv\u00ed bylo upevn\u011bn\u00e9. U\u017e si cht\u011bl odpo\u010dinout nebo ztratil \u00a0nad\u0161en\u00ed pro boj nebo zatou\u017eil po pokoji,…. prost\u011b z\u016fstal doma. I n\u00e1m se to ob\u010das st\u00e1v\u00e1. B\u016fh n\u00e1s zaopat\u0159\u00ed, upevn\u00ed na\u0161e postaven\u00ed, d\u00e1 jistotu. Prost\u011b se n\u00e1m za\u010dne v\u00e9st l\u00e9pe, ne\u017e kdykoli p\u0159ed t\u00edm. Na dobr\u00e9 v\u011bci se lehce zvyk\u00e1. \u00a0Najednou zjist\u00edme, \u017ee se v\u00edce star\u00e1me o sv\u00e9 v\u011bci ne\u017e o ty Bo\u017e\u00ed. Nast\u00e1v\u00e1 situace, \u017ee na\u0161e starost o v\u0161e, \u010d\u00edm n\u00e1s B\u016fh zaopat\u0159il, je na prvn\u00edm m\u00edst\u011b. Ob\u010das si to uv\u011bdom\u00edme, ale starosti n\u00e1s smetou sv\u00fdm proudem. Jednoho dne zji\u0161\u0165ujeme, \u017ee jsme vla\u017en\u00ed a lhostejn\u00ed. Zji\u0161\u0165ujeme, \u017ee je pohodln\u011bj\u0161\u00ed z d\u00e1lky kritizovat ty, co slou\u017e\u00ed. \u017de je pohodln\u011bj\u0161\u00ed st\u00e1le br\u00e1t, ne\u017e d\u00e1vat. \u017de slu\u017ebu u\u017e m\u00e1me jen jako hobby, jen kdy\u017e se n\u00e1m n\u00e1hodou zachce pro P\u00e1na n\u011bco ud\u011blat, nebo se c\u00edt\u00edme obvi\u0148ovan\u00ed. Pokud n\u00e1s toto zji\u0161t\u011bn\u00ed ohrom\u00ed a zd\u011bs\u00edme se, kam jsme se to dostali, je to dobr\u00e9. B\u016fh vzal kop\u00ed a uzav\u0159el cestu mezi tebou a tv\u00fdmi nep\u0159\u00e1teli. Zabodl ho mezi tebe a starosti. Starosti tohoto sv\u011bta. Odd\u011blil t\u011b od st\u0159et\u00e1v\u00e1n\u00ed se s nep\u0159\u00edtelem, abys uvid\u011bl, kde jsi a kam se \u0159\u00edt\u00ed\u0161. Te\u010f pot\u0159ebuje\u0161, aby promluvil k tv\u00e9 du\u0161i; „J\u00e1 jsem tv\u00e1 z\u00e1chrana, j\u00e1 jsem tv\u016fj Spasitel, j\u00e1 jsem tvou starost\u00ed.“ Pot\u0159ebujeme, aby B\u016fh promluvil do na\u0161\u00ed du\u0161e. Do cel\u00e9ho na\u0161eho \u010dlov\u011bka. Jeho slovo by m\u011blo proniknout v\u0161\u00edm v n\u00e1s. Ono m\u00e1 tu moc. Z takov\u00e9ho z\u00e1sahu Bo\u017e\u00edho slova se rod\u00ed v\u00edra Bo\u017e\u00ed v n\u00e1s. \u00a0V\u00edra, kter\u00e1 hory p\u0159en\u00e1\u0161\u00ed. Z takov\u00e9ho slova se obnovuje l\u00e1ska. B\u016fh s\u00e1m je ti tak bl\u00edzko, \u017ee mu mus\u00ed\u0161 podlehnout a bude op\u011bt t\u00edm prvn\u00edm v na\u0161em srdci. Pak pochop\u00edme, \u017ee n\u00e1m v\u011bci B\u016fh nechce vz\u00edt, ale naopak zaopat\u0159uje n\u00e1s, abychom nem\u011bli starosti tohoto sv\u011bta a mohli se v\u011bnovat jeho v\u011bcem, jemu samotn\u00e9mu. Radovat se v nich a s n\u00edm.<\/p>\n
Modlitba: Tat\u00ednku, Bo\u017ee, d\u011bkuji ti za to, jak se o m\u011b star\u00e1\u0161, jak m\u011b zaopat\u0159uje\u0161 v\u0161\u00edm, co pot\u0159ebuji. Dokonce i t\u00edm, co nepot\u0159ebuji a d\u011bl\u00e1\u0161 mi v\u011bci jen tak pro radost. D\u011bkuji, \u017ee napl\u0148uje\u0161 p\u0159\u00e1n\u00ed m\u00e9ho srdce, podle sv\u00e9 v\u016fle. Odpus\u0165 mi, \u017ee jsem si z toho v\u0161eho ud\u011blal modlu, kter\u00e1 mi p\u0159in\u00e1\u0161ela jen starosti a obavy o budoucnost, jako by na nich z\u00e1le\u017eel \u017eivot, a\u017e m\u011b odvedla od slu\u017eby pro tv\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed, dovedla m\u011b do vla\u017enosti a lhostejnosti. Odpus\u0165. Pros\u00edm, promlouvej do m\u00e9 du\u0161e o jej\u00ed z\u00e1chran\u011b tebou. Vkl\u00e1dej do mne sv\u00e9 slovo o tv\u00fdch velk\u00fdch skutc\u00edch, kter\u00e9 kon\u00e1\u0161. O tv\u00e9 l\u00e1sce ke mn\u011b. Nebo\u0165 z tebe vzch\u00e1z\u00ed m\u00e1 sp\u00e1sa. Jen z tebe. D\u011bkuji.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Vezmi kop\u00ed a uzav\u0159i cestu ke st\u0159etu s m\u00fdmi pron\u00e1sledovateli. \u0158ekni m\u00e9 du\u0161i: Jsem tv\u00e1 z\u00e1chrana. \u017dalmy 35:3 CSP Ne\u0159\u00edk\u00e1me si ob\u010das; „nem\u00e1m dostatek v\u00edry“ \u00a0nebo “ ztratil jsem prvotn\u00ed l\u00e1sku“ a jindy zase „jak mi ochablo nad\u0161en\u00ed pro P\u00e1na“. Pt\u00e1me se sami sebe; „To jsem tak zleniv\u011bl, zpohodln\u011bl nebo co se to stalo, \u017ee … Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed textu Zamy\u0161len\u00ed na ka\u017ed\u00fd den. Jsem tv\u00e1 z\u00e1chrana<\/span>