Op\u011bt, jak se st\u00e1v\u00e1 v posledn\u00ed dob\u011b v\u00edce zvykem, sed\u00edm na benzin\u011b a p\u00ed\u0161i. Z okna vedle stolu vid\u00edm zasn\u011b\u017een\u00fd tatransk\u00fd Kriv\u00e1\u0148 a za n\u00edm dal\u0161\u00ed majestn\u00e1tn\u00e9 \u0161t\u00edty Tater. R\u00e1no jsem \u00a0vyjel z Hav\u00ed\u0159ova a sn\u00edd\u00e1m te\u010f pod Tatrami. P\u0159ejel jsem ji\u017e v \u017eivot\u011b mnoho a mnohokr\u00e1t r\u016fzn\u00e9 hranice st\u00e1t\u016f. V Evrop\u011b to \u010dlov\u011bk ani nezjist\u00ed, \u017ee je ji\u017e v jin\u00e9m st\u00e1t\u011b. N\u011bkdy je to vid\u011bt ihned. Rozd\u00edl v kvalit\u011b cest, architektury, chudoby apod. Nen\u00ed viditeln\u00fd rozd\u00edl jen mezi bohatou a chudou zem\u00ed, ale tak\u00e9 nap\u0159\u00edklad mezi N\u011bmeckem a Nizozem\u00edm. Rozd\u00edl je c\u00edtit ve vzduchu, ale tak\u00e9 ve vzp\u016fsobu j\u00edzdy a p\u0159edev\u0161\u00edm v hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch budov\u00e1ch, upravenosti pol\u00ed … Mezi \u010ceskou republikou a Slovenskem \u00a0by cizinec rozd\u00edl v\u0161ak nepoznal, tak jako mezi mnoha jin\u00fdmi zem\u011bmi.<\/p>\n
N\u011bkdy hranici mezi st\u00e1ty prost\u011b \u00a0nepozn\u00e1me. Podobn\u011b je tomu i s h\u0159\u00edchem. Pokud se \u010dasto pohybujeme pod\u00e9l hranic s h\u0159\u00edchem, \u010dasto hranici p\u0159ekro\u010d\u00edme, ani\u017e si toho v\u0161imneme. Prost\u011b hned za hranic\u00ed je to podobn\u00e9 jako p\u0159ed n\u00ed. Zvl\u00e1\u0161t\u011b, kdy\u017e nezn\u00e1me dob\u0159e m\u00edstni jazyk. To n\u00e1m st\u00e1ty spl\u00fdvaj\u00ed. Pokud nezn\u00e1me Bo\u017ei jazyk, nezn\u00e1me jeho hlas, pokud se nenech\u00e1me vyu\u010dovat P\u00edsmem, pak t\u011b\u017eko rozly\u0161\u00edme hranici. Kdy jsem p\u0159ed n\u00ed a kdy jsme ji ji\u017e p\u0159ekro\u010dili. Pokud koketujeme s minulost\u00ed, pokud jsme se vzd\u00e1lili od P\u00e1na, pohybujeme se kolem hranic.<\/p>\n
Pokud je nechceme p\u0159ekro\u010dit a to se n\u00e1m v takov\u00fdch situac\u00edch lehce st\u00e1v\u00e1, pot\u0159ebujeme se dr\u017eet ve vnitrozem\u00ed. Jen z nitrozem\u00ed dok\u00e1\u017ei vid\u011bt jasn\u011b hranici, ale p\u0159edev\u0161\u00edm \u00a0nemus\u00edm m\u00edt obavy, \u017ee kdy\u017e usko\u010d\u00edm n\u011bkdy stranou, \u017ee se octu mimo hranici.<\/p>\n
N\u011bkdy se st\u00e1v\u00e1, \u017ee pokud dlouho pracujeme s lidmi, kte\u0159\u00ed st\u00e1le \u017eij\u00ed za hranicemi, \u017ee nejen za\u010dneme mluvit jejich jazykem, ale tak\u00e9 se n\u00e1m m\u016f\u017ee ztratit hranice, p\u0159es kterou nem\u016f\u017eeme j\u00edt. M\u016f\u017ee se to st\u00e1t i p\u0159i dlouhodob\u00e9 slu\u017eb\u011b, kdy ve snaze se jim p\u0159ibl\u00ed\u017eit. Sp\u00ed\u0161e se pak p\u0159izp\u016fsob\u00edme jejich \u017eivotn\u00edmu stylu i my\u0161len\u00ed a to je kousek za\u010d\u00edt s nimi \u017e\u00edt za hranicemi.<\/p>\n
Dnes v Evrop\u011b nem\u00e1me hrani\u010dn\u00ed kontroly ani nepot\u0159ebujeme pasy. Kdy\u017e jsem naposled let\u011bl do Anglie, musel jsem v\u0161ak p\u0159i kontrole na leti\u0161ti v Anglii p\u0159edlo\u017eit nejen dokumenty, ale tak\u00e9 letenku zp\u011bt a \u0159\u00edct, pro\u010d jsem p\u0159ilet\u011bl. To mi jasn\u011b p\u0159ipom\u011blo, pro\u010d jsem v Anglii.<\/p>\n
I my m\u00e1me takovou pasovou kontrolu u hranic. Ducha svat\u00e9ho. On se n\u00e1s pt\u00e1, pro\u010d se potulujeme kolem hranic s h\u0159\u00edchem, je to skute\u010dn\u011b jen z\u00e1jem p\u0159iv\u00e9st jin\u00e9 ke Kristu? Nebo je v tom n\u011bco jin\u00e9ho, co si neuv\u011bdomujeme, past… Sta\u010d\u00ed se jen zaposlouchat, kdy\u017e n\u00e1m poklepe \u00a0a rameno a pak si uv\u011bdomit jestli se skute\u010dn\u011b pot\u0159ebujeme p\u0159ibli\u017eovat k hranic\u00edm.<\/p>\n
Modlitba: D\u011bkuji nebesk\u00fd Ot\u010de, \u017ee m\u00e1me ve tv\u00e9m \u00a0Synu ob\u010danstv\u00ed tv\u00e9ho kr\u00e1lovstvi, svou zemi, kterou si n\u00e1m zasl\u00edbil. Duchu svat\u00fd d\u011bkuji ti, \u017ee mne chr\u00e1n\u00ed\u0161 od p\u0159ekro\u010den\u00ed hranic. Pros\u00edm, vlo\u017e mi do srdce b\u00e1ze\u0148, kdykoli se p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edm k m\u00edst\u016fm, kde mne nechce\u0161 m\u00edt. Otev\u0159i mi u\u0161i, abych sly\u0161el tv\u00e1 upozorn\u011bn\u00ed i s\u00edlu t\u011b poslechnout. Vyzn\u00e1v\u00e1m, \u017ee pat\u0159\u00edm do tv\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed a ne do kn\u00ed\u017eetstvi sv\u011bta.<\/p>\n
<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Op\u011bt, jak se st\u00e1v\u00e1 v posledn\u00ed dob\u011b v\u00edce zvykem, sed\u00edm na benzin\u011b a p\u00ed\u0161i. Z okna vedle stolu vid\u00edm zasn\u011b\u017een\u00fd tatransk\u00fd Kriv\u00e1\u0148 a za n\u00edm dal\u0161\u00ed majestn\u00e1tn\u00e9 \u0161t\u00edty Tater. R\u00e1no jsem \u00a0vyjel z Hav\u00ed\u0159ova a sn\u00edd\u00e1m te\u010f pod Tatrami. P\u0159ejel jsem ji\u017e v \u017eivot\u011b mnoho a mnohokr\u00e1t r\u016fzn\u00e9 hranice st\u00e1t\u016f. V Evrop\u011b to \u010dlov\u011bk ani … Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed textu Hranice<\/span>