Davidova poutn\u00ed p\u00edse\u0148. Nem\u00e1m, Hospodine, srdce nadut\u00e9, pov\u00fd\u0161en\u00fdm zrakem nerozhl\u00ed\u017e\u00edm se. Do ni\u010deho p\u0159ehnan\u00e9ho se nepou\u0161t\u00edm, do ni\u010deho, co je nad m\u00e9 mo\u017enosti. Co\u017e nejsem spokojen\u00fd a poklidn\u00fd, jako kdy\u017e matka sv\u00e9 d\u00edt\u011b nakoj\u00ed? Pr\u00e1v\u011b nakojen\u00e9mu se podob\u00e1 ve mn\u011b du\u0161e m\u00e1. V Hospodina, Izraeli, skl\u00e1dej nad\u011bji jak nyn\u00ed, tak i nav\u011bky!
\n\u017dalmy 131:1\u202d-\u202c3 B21<\/p>\n
Jak jsou ta Davidova slova neuv\u011b\u0159iteln\u00e1, kdy\u017e se pod\u00edv\u00e1me na jeho \u017eIvot pln\u00fd boj\u016f, pln\u00fd \u010din\u016f, kter\u00e9 p\u0159esahovali lidsk\u00fd rozm\u011br. „Do ni\u010deho p\u0159ehnan\u00e9ho se nepou\u0161t\u00edm, do ni\u010deho, co je nad m\u00e9 mo\u017enosti.“ Nakonec m\u00e1 David pravdu. Nepou\u0161t\u011bl se do v\u011bc\u00ed nad jeho mo\u017enosti. Do t\u011bch se pou\u0161t\u011bl \u00a0B\u016fh a David byl jeho poslu\u0161n\u00fdm d\u00edt\u011btem. David se ptal, co m\u00e1 d\u011blat a jak. Ptal se, zda je to \u010di ono Bo\u017e\u00ed. Proto m\u016f\u017ee s klidn\u00fdm sv\u011bdom\u00edm prohl\u00e1sit: ned\u011blal jsem nic nad sv\u00e9 s\u00edly nad m\u00e9 mo\u017enosti.<\/p>\n
I druh\u00e1 polovina \u017ealmu je podobn\u00e1 t\u00e9 prvn\u00ed. Kdy\u017e \u010dteme jin\u00e9 Davidovy \u017ealmy, c\u00edt\u00edme v nich velk\u00e9 nap\u011bt\u00ed, velk\u00fd tlak, pod kter\u00fdm se nach\u00e1zel, n\u011bkdy to vypad\u00e1, \u017ee proch\u00e1zel a\u017e depres\u00ed. On v\u0161ak zde op\u011bt hovo\u0159\u00ed neuv\u011b\u0159iteln\u011b o tom, \u017ee je spokojen\u00fd a poklidn\u00fd jako nakrmen\u00fd kojenec. \u00a0Ano. I to je pravda, proto\u017ee to byl v\u00fdsledek jeho vol\u00e1n\u00ed k Bohu v dob\u011b kriz\u00ed, jeho d\u016fv\u011b\u0159e v Hospodina v dob\u011b tlak\u016f a nap\u011bt\u00ed, \u010dek\u00e1n\u00ed. Kdy\u017e se spol\u00e9h\u00e1me na Boha, pak p\u0159ich\u00e1z\u00ed pokoj. Pokud d\u016fv\u011b\u0159ujeme Bohu, \u017ee n\u00e1s vede, \u017ee n\u00e1s ochra\u0148uje jako sv\u00e9 d\u011bti, pokud jsme si jisti jeho p\u0159ikryt\u00edm, pak p\u0159ich\u00e1z\u00ed pokoj i v t\u011bch nejt\u011b\u017e\u0161\u00edch chv\u00edl\u00edch. Je jedno co d\u011bl\u00e1me, kde jsme, jakou kari\u00e9ru m\u00e1me nebo nem\u00e1me, jestli m\u00e1me pen\u00edze nebo nem\u00e1me, jestli se v\u00e1l\u010d\u00ed nebo nev\u00e1l\u010d\u00ed, \u00a0co se d\u011bje, proto\u017ee je v n\u00e1s jistota, \u017ee B\u016fh m\u00e1 n\u00e1\u0161 \u017eivot pod kontrolou a chce pro n\u00e1s to nejlep\u0161\u00ed, i kdy\u017e to \u00a0nemus\u00ed b\u00fdt vid\u011bt. Bereme to, kde jsme, \u017ee je od Boha. To je skute\u010dn\u00e1 d\u016fv\u011bra, kter\u00e1 se spokoj\u00ed s t\u00edm, co m\u00e1.<\/p>\n
Ka\u017ed\u00fd proch\u00e1z\u00edme boji, tlaky a krizemi, ale d\u016fle\u017eit\u00e9 je, co v takov\u00e9 chv\u00edli d\u011bl\u00e1me. Zda budeme moci nakonec jako David hovo\u0159it o spokojenosti a klidu.<\/p>\n
<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Davidova poutn\u00ed p\u00edse\u0148. Nem\u00e1m, Hospodine, srdce nadut\u00e9, pov\u00fd\u0161en\u00fdm zrakem nerozhl\u00ed\u017e\u00edm se. Do ni\u010deho p\u0159ehnan\u00e9ho se nepou\u0161t\u00edm, do ni\u010deho, co je nad m\u00e9 mo\u017enosti. Co\u017e nejsem spokojen\u00fd a poklidn\u00fd, jako kdy\u017e matka sv\u00e9 d\u00edt\u011b nakoj\u00ed? Pr\u00e1v\u011b nakojen\u00e9mu se podob\u00e1 ve mn\u011b du\u0161e m\u00e1. V Hospodina, Izraeli, skl\u00e1dej nad\u011bji jak nyn\u00ed, tak i nav\u011bky! \u017dalmy 131:1\u202d-\u202c3 B21 … Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed textu Jako nakrmen\u00fd kojenec<\/span>