Poh\u00e1dka o lavi\u010dce<\/p>\n
Setm\u011blo se. Park se vypr\u00e1zdnil. Lavi\u010dky osi\u0159ely. Park se pono\u0159il do tmy. Lampy ji\u017e nesv\u00edtily. V\u010dera je odpojili od elektriky. V\u011bt\u0161inou zde v\u00a0tuto hodinu za\u010d\u00ednal jin\u00fd sv\u011bt, kter\u00fd lid\u00e9 nevid\u011bli a nesly\u0161eli. Sv\u011bt lavi\u010dek, parkov\u00fdch lamp, houpa\u010dek a odpadkov\u00fdch ko\u0161\u016f. Byl to velmi vzru\u0161uj\u00edc\u00ed sv\u011bt. Jedni p\u0159es druh\u00e9 si sd\u011blovali sv\u00e9 celodenn\u00ed z\u00e1\u017eitky. Oz\u00fdvaly se v\u00fdbuchy sm\u00edchu, ale tak\u00e9 obdivn\u00e9 v\u00fdk\u0159iky, kdy\u017e houpa\u010dka vzru\u0161en\u011b vypr\u00e1v\u011bla o kousc\u00edch, kter\u00e9 na n\u00ed d\u011bti d\u011blaly.
\nDnes je v\u0161ak ticho. Nikomu se nechce mluvit. Z\u00edtra se m\u00e1 park zav\u0159\u00edt a pak prov\u00e1d\u011bt rekonstrukce. V\u0161ichni vn\u00edmaj\u00ed, \u017ee to je i jejich konec. Ka\u017ed\u00fd z\u00a0nich poch\u00e1z\u00ed z\u00a0r\u016fzn\u00e9ho roku. Dopl\u0148ovali je tak postupn\u011b. Jak se komu cht\u011blo.
\nNejstar\u0161\u00ed tady byly lavi\u010dka a\u00a0lampa vedle n\u00ed. Ty tu byli ji\u017e, kdy\u017e se park p\u0159ed \u0161edes\u00e1ti lety zakl\u00e1dal. Ostatn\u00ed byly mnohem, mnohem mlad\u0161\u00ed.
\n\u201eTak, kamar\u00e1di\u201c, nakonec za\u010dal smutn\u00fdm hlasem smetn\u00edk. \u201eDvacet let do mne vyhazovali smet\u00ed a te\u010f do smet\u00ed vyhod\u00ed mne. A v\u00e1s taky.\u201c
\n\u201eNo ale, j\u00e1 zase tak star\u00e1 nejsem\u201c, ozvala se nesm\u011ble houpa\u010dka, \u201ej\u00e1 jsem tady jen patn\u00e1ct let\u201c.
\n\u201eMy taky\u201c, p\u0159idaly se betonov\u00e9 lavi\u010dky. \u201ePro\u010d by n\u00e1s m\u011bli vyhazovat do smet\u00ed?\u201c
\n\u201eNesly\u0161eli jste to v\u010dera\u201c, nedal se odb\u00fdt smetn\u00edk \u201enespl\u0148ujeme p\u0159ece bezpe\u010dnostn\u00ed normy.\u201c
\nParkem se rozlehlo slab\u00e9, ale sly\u0161iteln\u00e9 a sborov\u00e9 \u201e\u00c1\u00c1\u00c1CH\u201c.
\n\u201eCo s\u00a0n\u00e1mi ud\u011blaj\u00ed\u201c, v\u00a0obav\u011b se ptala houpa\u010dka.
\n\u201eCo by ud\u011blali\u201c, p\u0159idala se do rozhovoru jedna z\u00a0vysok\u00fdch lamp, \u201eodvezou n\u00e1s n\u011bkam, kde n\u00e1s rozeberou a roz\u0159e\u017eou, \u017eelezo daj\u00ed do \u0161rotu, ostatn\u00ed rozdrt\u00ed a odvezou n\u011bkam za m\u011bsto na skl\u00e1dku.\u201c
\nOp\u011bt bylo sly\u0161et sborov\u00e9 \u201e\u00c1\u00c1\u00c1CH\u201c, jen te\u010f je\u0161t\u011b ti\u0161eji.
\n\u201eJ\u00e1 m\u00e1m strach\u201c, vydechla ze sebe houpa\u010dka.
\n\u201eJ\u00e1 taky, j\u00e1 taky,\u201c oz\u00fdvaly se postupn\u011b v\u0161echny lavi\u010dky a lampy. \u201eM\u00e1me strach\u201c.
\nJen nejstar\u0161\u00ed d\u0159ev\u011bn\u00e1 lavi\u010dka se \u017eeleznou konstrukc\u00ed ml\u010dela. Vypadala spokojen\u011b. Naprosto \u00a0klidn\u011b. Jako by se j\u00ed z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed katastrofa net\u00fdkala.
\nJej\u00ed mlad\u0161\u00ed betonov\u00e1 kolegyn\u011b se na ni oto\u010dila:
\n\u201eJak m\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt tak klidn\u00e1, v\u017edy\u0165 n\u00e1s z\u00edtra \u010dek\u00e1 konec. Smeti\u0161t\u011b.\u201c
\nLavi\u010dka se lehounce usm\u00e1la. \u201eNeboj\u00edm se, proto\u017ee jsem v\u00a0rukou V\u0161emohouc\u00edho, na\u0161eho Hospodina\u201c
\n\u201eOna se zbl\u00e1znila\u201c, vyk\u0159ikl sme\u0165\u00e1k, \u201eto m\u00e1 z\u00a0toho poslouch\u00e1n\u00ed t\u011bch v\u011b\u0159\u00edc\u00edch, co sem chodili zp\u00edvat. Ty jsi lavi\u010dka a ne \u010dlov\u011bk. Ty jsi v\u011bc.\u201c
\n\u201eNech ji mluvit\u201c, ok\u0159ikovali ostatn\u00ed sme\u0165\u00e1k.
\nLavi\u010dka pokra\u010dovala: \u201eMo\u017en\u00e1 jsem pro n\u011bkoho v\u011bc, ale d\u0159evo, ze kter\u00e9ho mne vyrobili je z\u00a0velk\u00e9ho a kr\u00e1sn\u00e9ho stromu, kter\u00fd sv\u00e9 v\u011btve vyp\u00ednal k\u00a0nebi a chv\u00e1lil jimi Hospodina, za to, \u017ee je dobr\u00fd. A z\u016fstalo to v\u00a0n\u011bm. \u017delezo, ze kter\u00e9ho je m\u00e1 konstrukce, Hospodin stvo\u0159il ji\u017e p\u0159i stvo\u0159en\u00ed sv\u011bta a schoval ho do zem\u011b. Pak dal lidem moudrost jak ho naj\u00edt a zpracovat. I ono chv\u00e1l\u00ed Hospodina za to, co kon\u00e1. I kdy\u017e n\u00e1s vyrobili lid\u00e9, jsme vlastn\u011b Hospodinovo stvo\u0159en\u00ed a jsme mu vd\u011b\u010dni. Proto m\u00e1m pokoj. Nev\u00edm, co se z\u00edtra stane, ale d\u016fv\u011b\u0159uji sv\u00e9mu Hospodinu. Kter\u00e9ho chv\u00e1l\u00edm sv\u00fdmi d\u0159ev\u011bn\u00fdmi lat\u011bmi i \u017eeleznou konstrukc\u00ed\u201c
\nV\u00a0parku nastalo ticho. Nikdo dal\u0161\u00ed ji\u017e nepromluvil. Vypadalo to, \u017ee v\u0161ichni usnuli. Jen kolem star\u00e9 lavi\u010dky z\u00e1\u0159ilo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed sv\u011btlo.
\nLampa, kter\u00e1 vedle n\u00ed st\u00e1la, nemohla usnout. P\u0159em\u00fd\u0161lela o tom, co jim lavi\u010dka \u0159ekla.
\n\u201eI j\u00e1 jsem Hospodinovo stvo\u0159en\u00ed?\u201c Mluvila jen k\u00a0sob\u011b, ale i tak se na ni zachv\u011bl kryt, kter\u00fd zakr\u00fdval elektrick\u00e9 veden\u00ed.
\nLavi\u010dka poznala, \u017ee jej\u00ed dlouholet\u00e1 p\u0159\u00edtelkyn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed a tak\u00e9 v\u011bd\u011bla o \u010dem. Tak k\u00a0n\u00ed promluvila: \u201eNeboj se a v\u011b\u0159 sv\u00e9mu Stvo\u0159iteli. Bude dob\u0159e\u201c.
\n\u017delezn\u00fd r\u00e1m lavi\u010dky se p\u0159idal. \u201ePod\u00edvej, \u010d\u00edm jsem v\u0161\u00edm pro\u0161el. Byl jsem v\u00a0zemi, pak mne vykopali, vozili z\u00a0m\u00edsta na m\u00edsto a\u017e mne vhodili do \u017ehav\u00e9 pece a p\u0159epalovali a tavili, a\u017e jsem vyteklo do formy. To nebylo v\u0161echno. Protahovali mne lisy, kovali kladivy, \u0159ezali pilou, oh\u00fdbaly na oh\u00fdba\u010dce a nakonec do mne vrtaly otvory. Nebylo to jednoduch\u00e9 a bez bolesti, ale pak jsem mohl b\u00fdt tady a slou\u017eit t\u011bm, co si pot\u0159ebovali sednout. M\u00e1m \u00fakol, pro kter\u00fd mne Hospodin stvo\u0159il. Ka\u017ed\u00fd den ho za to chv\u00e1l\u00edm, \u017ee jsem nemusel z\u016fstat v\u00a0zemi. I kdy\u017e pr\u0161\u00ed a j\u00e1 za\u010d\u00edn\u00e1m reziv\u011bt, i kdy\u017e u mne psi zvedaj\u00ed no\u017eku a \u010d\u016fraj\u00ed, i kdy\u017e\u2026, prost\u011b jsem Mu vd\u011b\u010dn\u00fd. I ty jsi z\u00a0hlin\u00edku a ne\u017e stvo\u0159ili tv\u00e9 t\u011blo, bylas v\u00a0hl\u00edn\u011b, kterou stvo\u0159il Hospodin, i tv\u00e9 sklo je p\u0159etaven\u00fd k\u0159em\u00edk, kter\u00fd B\u016fh stvo\u0159il. I ty jsi jeho stvo\u0159en\u00edm. Neboj se, d\u016fv\u011b\u0159uj mu, \u017ee se o tebe postar\u00e1. V\u011b\u0159.\u201c
\nLampa c\u00edtila, jak p\u0159i t\u011bchto slovech v\u00a0n\u00ed za\u010dala proudit nad\u011bje. Uv\u011b\u0159ila tomu, \u017ee i ona je Bo\u017e\u00ed stvo\u0159en\u00ed. Najednou p\u0159i\u0161el klid, kter\u00fd p\u0159inesla jej\u00ed v\u00edra, jej\u00ed d\u016fv\u011bra, \u017ee se Hospodin postar\u00e1.
\nVypadalo to, \u017ee ostatn\u00ed sp\u00ed, ale poslouchali a jejich t\u011bla se orosila, jako by plakala. Jen sme\u0165\u00e1k vrt\u011bl sv\u00fdm poklopem na projev nesouhlasu a s\u00a0\u00fa\u0161klebkem se ulo\u017eil ke sp\u00e1nku se slovy: \u201eV\u0161ak z\u00edtra uvid\u00edte.\u201c<\/p>\n
Pomalu se rozedn\u00edvalo a v\u00a0parku za\u010dal \u010dil\u00fd ruch. P\u0159ijel traktor a lid\u00e9 za\u010dali demontovat houpa\u010dku, lampy i ostatn\u00ed lavi\u010dky. Star\u00e1 lavi\u010dka sly\u0161ela sv\u00e9 kolegyn\u011b, jak na\u0159\u00edkaj\u00ed a volaj\u00ed: \u201eAle my jsme ti v\u011b\u0159ili. V\u011b\u0159ili jsme tomu, cos n\u00e1m v\u010dera \u0159\u00edkala a te\u010f n\u00e1s odv\u00e1\u017een\u00ed.\u201c
\n\u201eNebojte se\u201c, povzbuzovala je na d\u00e1lku.
\nArchitekt se stavby vedouc\u00edm se zastavili p\u0159ed starou lavi\u010dkou. Architekt najednou promluvil: \u201eVe\u010der mne napadlo tu ud\u011blat retro koutek. Prost\u011b nech\u00e1me tady tu p\u016fvodn\u00ed lavi\u010dku a tu lampu. A i ten star\u00fd strom nad nimi. Ostatn\u011b ne\u017e dorostou ty, kter\u00e9 zde zasad\u00edme, tak aspo\u0148 tady bude st\u00edn. Co mysl\u00ed\u0161?\u201c
\nStavby vedouc\u00ed si prohr\u00e1bl vousy a usm\u00e1l se: \u201eTo nen\u00ed jen tak, \u017ee ty to tady chce\u0161 nechat, jen proto, \u017ee jsi sem chodil za mlada na rande?\u201c Oba se zasm\u00e1li.
\n\u201eNo, ty jsi architekt, je to na tob\u011b,\u201c domluvil stavby vedouc\u00ed.
\n\u201eTak jsme domluveni, tady to nech\u00e1me v\u00a0p\u016fvodn\u00edm stylu. Jen je oprav\u00edme a d\u00e1me nov\u00fd n\u00e1t\u011br. P\u016fvodn\u00ed. Pokud si z\u00a0toho rande pamatuji, pak lavi\u010dka m\u011bla v\u017edy dv\u011b \u017elut\u00e9 lat\u011b a jednu \u010dervenou. A tak dokola. Konstrukce byla \u010derven\u00e1. I spodn\u00ed \u010d\u00e1st lampy a sloup st\u0159\u00edb\u0159ito\u0161ed\u00fd. Za\u0159\u00edd\u00ed\u0161 to?\u201c, oto\u010dil se architekt na stavby vedouc\u00edho.
\n\u201eSamoz\u0159ejm\u011b\u201c zn\u011bla odpov\u011b\u010f.
\nLampa necht\u011bla uv\u011b\u0159it tomu, co sly\u0161\u00ed. Tak z\u016fstanou a je\u0161t\u011b je oprav\u00ed. Hospodin se postaral.\u201c Pak pohl\u00e9dla na klidnou lavi\u010dku, mrkla na ni a slab\u011b \u0159ekla: \u201eD\u011bkuji, moje p\u0159\u00edtelkyn\u011b.\u201c
\nJej\u00ed d\u011bkov\u00e1n\u00ed p\u0159ehlu\u0161il traktor, kter\u00fd odv\u00e1\u017eel na p\u0159\u00edv\u011bsu ostatn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed parku. Traktor se zastavil u stavby vedouc\u00edho. Z\u00a0ok\u00fdnka \u0159idi\u010d volal: \u201eHal\u00f3, \u0161\u00e9fe, m\u00e1m n\u00e1vrh. M\u00e1m zahr\u00e1dku v\u00a0jedn\u00e9 zahr\u00e1dk\u00e1\u0159sk\u00e9 kolonii. Ty lavi\u010dky by se n\u00e1m tam hodily i ty lampy. Elektriku tam m\u00e1me. A u\u0161et\u0159ili bychom za skl\u00e1dku. Co ty na to?\u201c
\nStavby vedouc\u00ed se na chv\u00edli zamyslel a pak souhlasil: \u201eTak si to vem v\u0161echno i s\u00a0houpa\u010dkou. Jen bychom s\u00a0t\u00edm m\u011bli starosti. A co ten sme\u0165\u00e1k tady?\u201c
\n\u201eNe ten nepot\u0159ebujeme, m\u00e1me sv\u00e9. Po cest\u011b ho vyhod\u00edm.\u201c<\/p>\n
Star\u00e1 lavi\u010dka se d\u00edvala za odj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00edm traktorem: \u201eNe\u0159\u00edkala jsem v\u00e1m to. Nebojte se a d\u016fv\u011b\u0159ujte Hospodinu. On se postar\u00e1\u201c.<\/p>\n
O p\u016fl roku pozd\u011bji.<\/p>\n
\u201eTak jsme op\u011bt na sv\u00e9m m\u00edst\u011b, drah\u00e1 p\u0159\u00edtelkyn\u011b. Nep\u0159ipad\u00e1 v\u00e1m, \u017ee jsme \u00fapln\u011b oml\u00e1dly?\u201c Pt\u00e1 se lampa lavi\u010dky.
\n\u201eTaky se tak c\u00edt\u00edm. M\u00e1m sv\u016fj p\u016fvodn\u00ed n\u00e1t\u011br. Tak jsem za\u010d\u00ednala. Dokonce mi nechali ve d\u0159ev\u011b i v\u0161echny ty vrypy, kter\u00e9 mi tam milenci ud\u011blali. T\u011bch srd\u00ed\u010dek, inici\u00e1l a letopis\u016f. Ano, jak za mlada. I se tak c\u00edt\u00edm. To je kr\u00e1sa.\u201c
\n\u201eJen mne mrz\u00ed\u201c, pokra\u010duje lavi\u010dka, \u201e\u017ee jsme tady ji\u017e p\u016fl dne a nikdo si je\u0161t\u011b ani nesedl. Tak nap\u0159\u00edklad ta pan\u00ed s\u00a0ta\u0161kami. Hal\u00f3, pan\u00ed, tady jsme. Nechcete si u n\u00e1s odpo\u010dinout?\u201c
\nNic. Nikdo je nesly\u0161\u00ed.
\n\u201eTak to vypad\u00e1, \u017ee prvn\u00ed den tu skon\u010d\u00edme jen samy dv\u011b. Ale jak se to tu zm\u011bnilo, co? Ten are\u00e1l pro d\u011bti a je to takov\u00e9 super modern\u00ed. Ani bych nepoznala, co je lavi\u010dka a co n\u011bjak\u00fd p\u0159\u00edstroj na cvi\u010den\u00ed. Ale je to tu hezk\u00e9.\u201c
\n\u201ePozor p\u0159\u00edtelkyn\u011b\u201c, p\u0159eru\u0161uje lavi\u010dku lampa, \u201cb\u011b\u017e\u00ed sem n\u011bjak\u00e9 d\u011bti\u201c.<\/p>\n
\u201eDomi, poj\u010fte sem, tady to je super.\u201c
\nDominik se sv\u00fdm mlad\u0161\u00edm br\u00e1\u0161kou b\u011b\u017e\u00ed za Samuelem. Za nimi si vykra\u010duje jejich sest\u0159enka Krist\u00ednka.
\n\u201eFakt, tady to je jin\u00e9. Na t\u00e9 lavi\u010dce se mus\u00ed skv\u011ble sed\u011bt.\u201c Dominik se posadil na lavi\u010dku. Sp\u00ed\u0161e do lavi\u010dky. Byla na n\u011bj velk\u00e1, a jak se op\u0159el, sjel do jej\u00edho \u00fadol\u00ed a nohy mu vysely vysoko nad zem\u00ed.
\n\u201eJ\u00e1 \u010du taky, j\u00e1 taky\u201c, volal na n\u011bj br\u00e1\u0161ka \u0160imon.
\nDominik se naklonil, chytil br\u00e1\u0161ku vzadu za kalhoty a tahal ho nahoru na lavi\u010dku. Kone\u010dn\u011b se vy\u0161kr\u00e1bal nahoru a spokojen\u011b se uvelebil.
\nSamuel, nejstar\u0161\u00ed a nejv\u011bt\u0161\u00ed z\u00a0nich se pohodln\u011b usadil a slo\u017eil si ruce jako n\u011bjak\u00fd princip\u00e1l.
\n\u201eTo bude na\u0161e m\u00edsto, nikdo n\u00e1s tady hned tak neuvid\u00ed, ale my odsud vid\u00edme v\u0161ude. To je skv\u011bl\u00e9.\u201c
\nLavi\u010dka si kone\u010dn\u011b uv\u011bdomila, pro\u010d si na ni cel\u00fd den nikdo nesedl: \u201eTak n\u00e1s tady nikdo hned tak nevid\u00ed, sly\u0161ela jste to?\u201c Zavolala lavi\u010dka na lampu.
\nSamuel se zarazil: \u201eSly\u0161eli jste to, n\u011bkdo tady mluv\u00ed.\u201c V\u0161ichni se ot\u00e1\u010deli kolem sebe, nikoho v\u0161ak nevid\u011bli. Lavi\u010dka se lekla, \u017ee ji lid\u00e9 sly\u0161\u00ed a \u0161kubla sebou.
\n\u201eZem\u011bt\u0159esen\u00ed\u201c, volal Dominik.
\n\u201eZem\u011b\u0161en\u00ed\u201c opakoval po n\u011bm \u0160imon.
\n\u201eUklidn\u011bte se, \u017e\u00e1dn\u00e9 zem\u011bt\u0159esen\u00ed nen\u00ed. Nic se nepohlo\u201c, Krist\u00ednka, kter\u00e1 st\u00e1la p\u0159ed lavi\u010dkou, si klepe na \u010delo. \u201eCo blbnete.\u201c
\nLavi\u010dka se je\u0161t\u011b nevzpamatovala z\u00a0\u00faleku, jen nahlas hlesla: \u201eOni mne sly\u0161\u00ed.\u201c
\nTo ji\u017e sly\u0161el i Dominik i Krist\u00ednka.
\n\u201eTo nen\u00ed jen tak. Tady skute\u010dn\u011b n\u011bkdo mluv\u00ed\u201c, se strachem v\u00a0hlase oznamoval Dominik.
\n\u201eNeboj se, j\u00e1 si to s\u00a0n\u00edm vy\u0159\u00edd\u00edm\u201c, Krist\u00ednka posko\u010dila a zaujala bojov\u00fd postoj.
\n\u201eNa to mus\u00edme p\u0159ij\u00edt, to je z\u00e1hada.\u201c Rozhodn\u011b prohl\u00e1sil Samuel.
\n\u201eAno, mus\u00edme to odhalit. N\u011bkde tady mus\u00ed b\u00fdt reproduktor, nebo baterky nebo\u2026\u201c, Dominik sl\u00e9z\u00e1 z\u00a0lavi\u010dky a leze pod n\u00ed. Jeho slova zanikaj\u00ed, jak se plaz\u00ed pod lavi\u010dkou. \u201eTak tady nic nen\u00ed\u201c, op\u011bt vyleze na lavi\u010dku.
\n\u201eJe to z\u00e1hada, v\u0161ichni jsme sly\u0161eli hlas, jak mluvil. Mus\u00edme vytvo\u0159it t\u00fdm a v\u0161e \u0159\u00e1dn\u011b a v\u011bdecky prozkoumat\u201c, pokra\u010duje Dominik.
\nSamuel se toho vlo\u017eil: \u201e\u010cetl jsem kn\u00ed\u017eku, kde tak\u00e9 \u0159e\u0161ili z\u00e1hadu, ale ne\u0159\u00edkali si t\u00fdm, ale bratrstvo\u201c.
\n\u201eBratrstvo, to je skv\u011bl\u00e9. To dob\u0159e zn\u00ed. Souhlas\u00edm\u201c, p\u0159idala se Krist\u00ednka.
\n\u201eJak m\u016f\u017eeme b\u00fdt bratrstvem, kdy\u017e je mezi n\u00e1mi holka\u201c, p\u0159em\u00fd\u0161lel nahlas Dominik.
\n\u201eTak ji \u010dihnem vlasy a bude kluk\u201c, po dlouh\u00e9 dob\u011b se p\u0159idal \u0160imon.
\n\u201eVlasy ned\u00e1m\u201c, zatnula Krist\u00ednka p\u011bsti a op\u011bt zaujala bojovn\u00fd postoj.
\n\u201eTo nevad\u00ed, \u017ee je holka, prost\u011b budeme bratrstvo i s\u00a0holkou\u201c. Rozhodl nakonec Samuel.
\n\u201eTak jo,\u201c souhlasil Dominik, \u201e ale jak\u00e9 to bude bratrstvo?\u201c
\n\u201eNo co t\u0159eba bratrstvo z\u00e1hady,\u201c navrhoval Samuel.
\n\u201eNe, to je asi divn\u00fd\u201c, op\u011bt nahlas p\u0159em\u00fd\u0161lel Dominik.
\n\u201eKluci, m\u00e1m to\u201c, zvolala Krist\u00fdnka, \u201eza\u010dalo to lavi\u010dkou, tak Bratrstvo od tajemn\u00e9 lavi\u010dky.\u201c
\n\u201eJo, to by \u0161lo,\u201c nakonec se v\u0161ichni shodli.
\n\u201eTak ruku na to,\u201c ujal se op\u011bt veden\u00ed Samuel a nap\u0159\u00e1hl dop\u0159edu svou pravou ruku. V\u0161ichni ho n\u00e1sledovali. Ruku na ruku.<\/p>\n
\u201eVid\u00edm ta\u0165ku\u201c, p\u0159eru\u0161ila slavnostn\u00ed ml\u010den\u00ed Krist\u00fdnka, \u201emus\u00edm j\u00edt. Dnes sp\u00edm u t\u00e1ty\u201c.
\n\u201eJ\u00e1 taky mus\u00edm j\u00edt, j\u00e1 zase dnes sp\u00edm u m\u00e1my\u201c, p\u0159idal se Samuel, \u201eostatn\u011b tam jdou va\u0161i Dominiku. Tak nezapome\u0148te, jsme od te\u010f Bratrstvo od tajemn\u00e9 lavi\u010dky a zase se sejdeme tady na lavi\u010dce. Ahoj,\u201c Samuel ode\u0161el sm\u011brem na parkovi\u0161t\u011b.
\n\u201ePro\u010d Krist\u00fdnka sp\u00ed dnes u t\u00e1ty a Samuel u m\u00e1my, kdy\u017e mi s Dominikem sp\u00edme v\u017edycky spole\u010dn\u011b s\u00a0m\u00e1mou i t\u00e1tou\u201c, p\u0159em\u00fd\u0161lel \u0160imon. Dlouho v\u0161ak ne, proto\u017ee dnes za\u017eil n\u011bco \u00fa\u017easn\u00e9ho. Je p\u0159ece \u010dlenem Bratrstva od tajemn\u00e9 lavi\u010dky. A to bude n\u011bco.<\/p>\n
Ale o tom a\u017e n\u011bkdy jindy.<\/p>\n
<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Poh\u00e1dka o lavi\u010dce Setm\u011blo se. Park se vypr\u00e1zdnil. Lavi\u010dky osi\u0159ely. Park se pono\u0159il do tmy. Lampy ji\u017e nesv\u00edtily. V\u010dera je odpojili od elektriky. V\u011bt\u0161inou zde v\u00a0tuto hodinu za\u010d\u00ednal jin\u00fd sv\u011bt, kter\u00fd lid\u00e9 nevid\u011bli a nesly\u0161eli. Sv\u011bt lavi\u010dek, parkov\u00fdch lamp, houpa\u010dek a odpadkov\u00fdch ko\u0161\u016f. Byl to velmi vzru\u0161uj\u00edc\u00ed sv\u011bt. Jedni p\u0159es druh\u00e9 si sd\u011blovali sv\u00e9 celodenn\u00ed … Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed textu Poh\u00e1dka o lavi\u010dce<\/span>