MODLITBA

Modlitba? Byl jsem před mnoha lety na vyučování o modlitbě. Dozvěděl jsem se hodně věcí. Například, že je mnoho druhů modliteb. Nevím, jestli přemýšlím, jakým druhem modlitby se budu dnes, zítra, ráno, nebo večer modlit. Připadá mi to, aspoň mě osobně divné, takto přemýšlet, když Bůh, Duch svatý je v nás. Jako kdybych si před mým přítelem, známým, nebo šéfem plánoval, jak s ním budu dnes hovořit, co všechno budu chtít od něho získat, za co by se měl postavit, nebo mi zajistit a on tu moji přípravu slyšel. Pak bych mu to přesně zopakoval.

Ježíš Kristus o modlitbě hovoří mimo jiné toto: Matouš 6:7-8  Když se modlíte, neopakujte naprázdno slova jako pohané, neboť ti se domnívají, že budou vyslyšeni pro množství svých slov.

Nebuďte proto jako oni; vždyť Bůh, váš Otec ví, co potřebujete, dříve, než jej poprosíte.

Bůh ví, co potřebujeme. Na jiném místě říká, že máme hledat Boží království a všechno ostatní nám bude přidáno. A ještě, když mluvil se samařskou ženou říká: Jan 4:23  Ale přichází hodina, a již je zde, kdy praví ctitelé se budou klanět Otci v duchu a pravdě; vždyť sám Otec hledá takové ctitele. Uctívat a modlit se v pravdě je, že to, co říkám je v souladu s tím, co si myslím a mám v srdci. Často jsme zvyklí lidem říkat to, co chtějí slyšet, a myslíme si, že jim uděláme radost, nebo tím něco získáme, nebo to říkáme jen pro náš klid. Bůh ví, co je v našem srdci, v našem duchu a chce, abychom to přinesli před něj. Ať to je bolest a hořkost, radost a vděčnost nějaká touha, sen, přání, nebo jiný člověk. Vynesme, nebo spíše vylévejme svého ducha, někdo říká srdce před Bohem. On s upřímným jedná upřímně. Modlit se v pravdě také znamená, že se máme modlit Boží slovo. Ono je také pravdou. Často bychom to měli dělat, když Bohu chceme připomenout jeho zaslíbení pro nás. Věci, které v Písmu slíbil, že pro nás udělá. V pravdě také znamená, že se budu modlit tak, jak chce Duch svatý. Jinými slovy v souladu s Boží vůlí. On ví, co potřebuji a co potřebují jiní, co se má dít a jak. Pokud chci vidět naplněné modlitby a zázraky po mých modlitbách, měl bych se modlit podle toho, jak mne vede Duch svatý. Stačí ho jen o to požádat. „Duchu svatý dávám ti srdce, mysl i ústa a toužím po tom, abych se modlil podle tvé vůle. Tak mne prosím veď, dávej myšlenky, tvé touhy a použij má ústa.“ Věř, že tě Duch svatý povede a dá ti do mysli to, za co, nebo koho se máš modlit a jak.

Nejhorší modlitba, která může existovat, je ta, která Bohu říká, co má dělat a jak, druhou nejhorší modlitbou je pak žalování na jiné. Někdy se ani nemodlíme k Bohu, ale chceme použít veřejnou modlitbu k tomu, abychom mluvili k lidem. To nepatří mezi špatné modlitby, protože to žádná modlitba není.

Měli bychom také přemýšlet nad tím, co se modlíme a jak říká Pán, neopakovat na prázdno slova. Někdy se naučíme modlitbu Páně, tak zvaný „Otče náš“, pak ji všude hromadně opakujeme a ani si neuvědomujeme, co říkáme. Například „… A odpusť nám naše viny, jako jsme i my odpustili těm, kdo se provinili proti nám.…“ (Matouš 6:12) Pokud by to měl Bůh vzít vážně, mnoho z nás by nemělo odpuštění, protože sami nedokázali odpustit. A ještě o to prosí, aby se to stalo. Měli bychom vědět, co znamená, … buď posvěceno tvé jméno… apod. Bůh po nás nechce naučené modlitby.

Představme si, že budeme chodit za svým otcem a budeme stále do kola opakovat jedno a to samé. Něco, co máme naučené a ani tomu moc nerozumíme. Tou nejúčinnější a nejkratší modlitbou je: POMÓÓÓC!!! Neměli bychom však zůstat jen u ní. Apoštol Pavel píše: 1 Tesalonickým 5:17  Neustále se modlete. Co to znamená a je to možné? Ano, je to možné. Je to mít neustálý vztah s Bohem skrze Ducha svatého. Modlitba není volání do nebe, ale rozhovor s Bohem. Můžeš se ho ptát, jestli se mu líbí látka na sukni, kterou si vybíráš. Jestli se mu budeš v ní líbit, nebo svému muži. Můžeš se ho ptát na to, jestli to auto, které chceš koupit, nemá skrytou vadu. On ví všechno a byl u toho, když ho vyráběli. Nemusí to být auto, ale například boty, nebo kuchyňský robot. Modlitba je rozhovor s Bohem. V dobrém i zlém. Modlitba je vlastně důležitým vyjádřením našeho vztahu s Bohem. Mluvme s ním a především také jemu naslouchejme a budeme v neustálé v modlitbě.

 

A co jsi ode mě slyšel před mnoha svědky, to svěřuj věrným lidem, kteří budou schopní učit zase další. (2. Timoteova 2:2)