Úvod
Dnes se setkávám všude s nátlakem komunit LGBT a zastánců volby pohlaví. Ne často osobně, protože se v tomto prostředí nepohybuji a naše děti jsou již dospělé a vnuci zase velmi malí. Přesto je mi masírovaný mozek zprávami a to i na státních TV, politiky, sociology a psychology, dokonce i reklamou. Když se podívám jaké zákony se přijímají a co se děje v západních státech, jsem v údivu, jak tyto svobodné země se těmito skupinami nechali strhnou k zákazu svobody slova a dnes můžeme i říci k diktatuře v této oblasti. Někde skryté, ale v některých státech již veřejné. Ale tato diktatura a ztráta svobody slova a názorů se rychle a lehce rozšiřuje i do jiných oblastí života.
Pojďme se podívat na Boží názor na tato témata.
1. Homosexualita.
‚Kdokoli by obcoval s mužem jako se ženou, oba spáchali ohavnost. Musejí zemřít – jejich krev ať padne na ně! ‚ Leviticus 20:13
Jsou sexuální hříchy, které Bůh ve starozákonní době trestá různými způsoby a některé i smrtí. Smrtelné hříchy. Tento patří mezi ně. Proč je trestá vysvětluje v následujících verších:
‚Neřiďte se pravidly národa, který před vámi vyháním, neboť páchali všechny tyto věci, až se mi zhnusili. ‚Leviticus 20:23
Prostě se Bohu takové jednání hnusí. To souvisí také s tím, jak stvořil člověka, a také proč ho stvořil tak, jak ho stvořil, ale o tom v dalších kapitolách.
Ono „musí zemřít“ je stále provozované ještě v mnoha zemích. A je to špatné, velmi špatné jednání. Proč? Změnil snad Bůh svůj názor?
Ne. Je Bůh jiný ve starozákonní době a jiný v novozákonní době? Také ne. Tak opět proč? Bůh není člověk a nepolitikaří, aby měnil své názory. Bůh je neměnný. Ovšem my máme milost toho, že Kristus, Syn Boží (Bůh sám), již zaplatil na kříži za naše hříchy. Tím nám umožnil přístup k Bohu Otci. To, co v našich životech bylo špatné v Božích očích, co se Bohu hnusilo, nám bylo odpuštěné. Má to však jeden háček. Bylo nám odpuštěné, ale byla nám dána i milost již v takovém jednání nepokračovat. Nepokračovat v tom, co se i dnes Bohu stále hnusí.
Říkáme tomu udělat pokání. Uznat, že Bůh má pravdu a že ta pravda je dobrá pro můj život a podle toho začít jednat. Hřích je, vlastně dělat to, co se Bohu hnusí a s čím nesouhlasí a co nás od něho odděluje. Nemohu na jedné straně chtít mít vztah s Bohem a na druhé straně dělat to, co se Bohu hnusí a zároveň mne od něho odděluje.
Pavel o tom píše:
‚Z nebe se zjevuje Boží hněv proti každé bezbožnosti a nepravosti lidí, kteří svévolně potlačují pravdu. Co se dá o Bohu poznat, je jim zřetelné, neboť jim to Bůh odhalil. Jeho neviditelné znaky – jeho věčnou moc a božství – lze už od stvoření světa rozumem postřehnout v jeho díle. Nemají tedy výmluvu. Ačkoli Boha poznali, nectili ho jako Boha. Místo aby byli vděční, propadli ve svých myšlenkách marnosti a jejich nerozumné srdce se ocitlo ve tmě. Prohlašují se za moudré, ale jsou blázni. Slávu nesmrtelného Boha vyměnili za pouhé obrazy smrtelného člověka, ptáků, zvěře i plazů. Bůh je proto vydal nečistotě, po níž v srdci toužili, aby si navzájem prznili těla, když vyměnili Boží pravdu za lež a ctili stvoření a sloužili mu raději nežli Stvořiteli, který je požehnaný navěky. Amen. Bůh je proto vydal hanebným vášním. Jejich ženy vyměnily přirozené obcování za to, které je proti přírodě. Stejně tak muži opustili přirozené obcování se ženou a vzpláli touhou k sobě navzájem; muži páchají nestydatost s muži a za svou zvrácenost na sebe přivádějí nevyhnutelnou odplatu. Když jim známost Boha nebyla dost dobrá, Bůh je vydal jejich zvrácené mysli, aby dělali, co není správné. ‚ Římanům 1:18-28
Pro křesťany je celá bible inspirovaná Duchem svatým. Tedy věří tomu, že skrze Pavlova slova nám vysvětluje situaci sám Bůh. Tato slova popisují přesně to, co se dnes ve světě děje a co se dělo i v době apoštola Pavla. Proč se toto s lidmi děje? Protože „vyměnili Boží pravdu za lež“. (o lžích a pravdách budu psát v některé z dalších kapitol) I z toho je cesta ven. Pokání!!! Přestat žít ve lži a uznat, že Bůh má pravdu a opustit hřích. Kristus zemřel za to, aby nám bylo odpuštěné, abychom poznali pravdu, která nás vysvobodí a mohli žít svobodně.

Jak se má křesťan chovat k lidem, kteří praktikují to, co se Bohu hnusí? Především sám sebe zkoumat a nechat prozkoumat své srdce Duchem svatým, zda také nedělám něco, co se Bohu hnusí. Hovořit s nimi o milosti, kterou máme v Kristu a nechat je rozhodnout, co chtějí.
Boží milost a láska je i nad nimi, jde jen o to, zda ji přijmou, učiní pokání nebo ne a zůstanou v tom, v čem jsou. Náš postoj má byt stejný jako Boží. Milovat člověka, ale nenávidět hřích.

2. Pohlaví
Nebýt normální je dnes IN. Normálnost, obyčejnost se přestala nosit. Podobně obyčejný selský rozum. Ve svém životě jsem zažil kuriózní nápady a myšlenky. Nedají se však srovnávat s dnešní dobou. To nejhorší je, že jim lidé věří a nejen věří, ale ještě prosazují. Je to jako by člověk stál před bílou stěnou a někdo jiný se ho snažil přesvědčit, že je černá, možná červená nebo zelená. Nejen že dnešní člověk tomu uvěří, ale ještě sám začne přidávat barvy. Přesto stále stojí před bílou stěnou, která svou barvu nezměnila a bílá a je stále bílou.
Slyšel jsem o anketě, kdy muž chodil mezi lidmi a ptal se lidí koho před sebou vidí. Bylo to v USA. Lidé se divili. Někteří sice řekli, že muže, ale velké množství nemělo odpověď, nekteří se báli odpovědět, protože nevěděli, kdo to bude poslouchat nebo vidět a někteří již skutečně pochybovali o svém úsudku. Také tam bylo dost těch, kteří začali být agresivní a vyháněli toho muže, který se ptal. Ve většině případů nebyli agresivní proto, že by je tím obtěžoval, ale proto, že zastávali jiný názor a nyní byli konfrontováni s realitou a neměli argument. Zatím jsme na tom ve srovnání se zeměmi jako jsou USA, Kanada, Nový Zéland nebo Anglie ještě relativně dobře, ale i u nás vzniká obrovský tlak na zákonodárce, aby schvalovali naprosto absurdní zákony v této oblasti. Dalším místem, kde se daří prosazovat trend „změny pohlaví“ jsou školy a jejich poradci a psychologové a především samotný obsah výuky. Ze škol v zahraničí (možná, že již i u nás) jsou známe mnohé případy, kdy poradci vedou žáky a především žákyně k přípravě na změnu pohlaví a to bez vědomí jejich rodičů, tedy zákonných zástupců. Přitom tyto zásahy do jejich těl (až do plnoletosti zatím jen medikamenty ) vedou k nevratné změně a poškození těla. Myslím si, že stále je poškození těla mnoha státech trestným činem, ale nic se s tím neděje. Podobně je to s potlačováním svobody slova i v této oblasti. České nakladatelství Albatros se rozhodlo pod nátlakem aktivistů nevydat knihu od Abigail Shrierové Nevratné poškození, kde jsou výpovědi dívek, které byly takto poškozeny a nejde to v jejich životě již vrátit. Tato posedlost změnou pohlaví je spouštěčem mnoha dalších negativní jevů ve společnosti. Tím nejviditelnějším a jedním z těch důležitých je potlačování svobody slova a diktát. Diktát zatím v této oblasti, ale velmi lehce se přenese do všeho.
Co říká o změně pohlaví Bible? Nic! Co říká o pohlaví obecně:
Hned na začátku Bůh říká:
‚Tehdy Bůh řekl: „Učiňme člověka k našemu obrazu, podle naší podoby! Ať panují nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nad dobytkem, nade vší zemí i nad veškerou havětí lezoucí po zemi.“ Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, k obrazu Božímu stvořil jej: jako muže a ženu stvořil je. ‚Genesis 1:26-27
Nestvořil člověka s více pohlavími. Stvořil člověka jako MUŽE A ŽENU.
V druhé kapitole Genesis hovoří o tom, jak a proč Adamovi Bůh stvořil ženu. Jako rovnocenného partnera a pomocníka. Rovnocenného partnera. Je potřeba obou k narození dítěte, ale s rozličnými úkoly. Velmi zjednodušeně jeden rodí, jiný zajišťuje existenci. Oba jsou stejně důležití a dohromady dávají celek. Mají před Bohem stejná práva, ale mají i povinnosti v péči jeden o druhého a o děti.
Jakékoli bourání tohoto základu, ničí celé lidstvo a vede ho s kopce prudce dolů.
Podle mého názoru příčina je mimo jiné v nedostatku nebo v úplné absenci zbožnosti ve společnosti. Zbožnost se dá vyjádřit různě, ale mne se líbí jak o ní mluví apoštol Pavel:
‚Opravdu velikým ziskem je ovšem zbožnost, která umí být spokojená s tím, co má. ‚ 1 Timoteus 6:6
Nespokojenost s tím co máme nás vede do záhuby. Co tím myslím? Nespokojenost s partnerem vede k rozvodům, (hledání partnerství i ve stejném pohlaví), nespokojenost s vlastním tělem, nespokojenost s finančním stavem, nespokojenost s tím, kdo jsem, nespokojenost, nespokojenost, nespokojenost…. nás dovádí ke vzpouře (proti všem i proti Bohu), k sexuální nečistotě, smilstvu a nevěře, závisti a žárlivosti, neklidu, k vymýšlení nesmyslných věcí a pronásledování těch, kteří jsou spokojeni s tím, co jim Bůh dal.
Tady platí slova ze čtvrté kapitoly Marka, že těm, co mají bude přidáno a těm, co nemají bude vzato i to, co mají. Pokud nejsem spokojený s tím, co mám, vlastně říkám, že nic nemám, že mi stále něco chybí a tak je mi nakonec vzato i to, co jsem měl. Pak mi chybí soudnost, pokoj, mám chaos ve všech oblastech a neustále potřebuji nějaké emoční „šoky“, abych byl schopný v tomto světě žít. A stále a stále mám nedostatek. Nemusíte se mnou souhlasit, Je to můj pohled.
Potřebuji začít u zbožnosti. Osobně jsem poznal, že pokud mám něčeho nedostatek v takových oblastech jako zbožnost, víra, věrnost, moudrost mám o ně požádat Boha. A přijdou od něho. Ne hned najednou, ale krok za krokem. Zbožnost by se dala také přirovnat k vděčnosti Bohu za život, který mi dává ať v danou chvíli vypadá všelijak. Možná bychom mohli začít právě zde u vděčnosti.

Kapitola I – Proč

Proč to všechno? Abychom mohli lépe pochopit proč se to vše děje a také proč jsou největší útoky ze strany LGBT a zastánců změn pohlaví na církev je potřeba si uvědomit některé zásadní věci:
a) Církev po staletí ohledně homosexuálů nebojovala proti duchovním mocnostem zla v ponebeských oblastech, ale proti tělu a krvi.(Efeským 6:12) Tito lidé byli trestáni, popravováni, pronásledováni a to ještě před několika desítkami let. A stála za tím i křesťanská společnost a církev.
Nikdo nebude vysvobozený ani uzdravený, když ho budu pronásledovat, zavírat nebo dokonce popravovat. Naopak poroste jeho nenávist a zatvrzelost. Není divu, že teď tato skupina je plná nenávisti a pokud má možnost tvrdě protlačuje své. Jak jsem uvedl již v úvodu, homosexualita má kořen v pohrdání Bohem. Tlačením a pronásledováním se pohrdání mění v nenávist.
b) Genderové šílenství není jen o změně pohlaví, ale o četnosti pohlaví. Jinými slovy o smazání Božího způsobu života, který dal lidem zde na zemi. Nabízí něco, co mají jen duchovní bytosti a co především zneužívají démoni. Bezpohlavnost. Mohou se zjevovat nebo představovat jednou jako ženy jindy jako muži nebo jiná stvoření. Oni se nerodí (byli stvořeni na počátku) a ani nepotřebují k životu stejné prostředí jako lidé a zvířata.
Prosazování toho, že si mohu změnit pohlaví jak sám chci je přímo démonická myšlenka z ďáblovy kuchyně. Je zaměřená především na mladé, aby je postavila proti Bohu a znemožnila jim naplnit poslání, které Bůh dal lidem. Chaos, který to pak v těchto lidech vytváří, mu je pomáhá lehce ovládat.
Lidé, kteří budou žít v Božím království (ti, kteří uvěřili v Krista a udělali ho svým Pánem), již nebudou potřebovat pohlaví, stejně jako andělé (Lukáš 20:34-36), ale pokud žijeme tady na zemi stále fungujeme jako muž a žena, jako kluci a holky.

Satan je nazývaný knížetem tohoto světa a on by chtěl v mnohých věcech napodobit Boží království. Ovšem ne pro lásku a pokoj, ale pro moc nad lidmi, jejich týrání, ničení a zabíjení. Je o něm vydávané svědectví od Boha, že je lhář a vrah. Nemůže však svět dokonale ovládat, dokud tady platí (i když již hříchem pokřivená) Boží pravidla.
Proto udělá všechno, aby je ze světa vymýtil. Toto genderové šílenství a prosazování homosexuálních svazků v církvi je jeden z mnoha způsobů, jak toho chce docílit.

Můžeme si položit otázku, proč se útočí v této oblasti proti církvi. Vždyť homosexuální páry se mohou dnes oddat na úřadě, každý nakonec o sobě může prohlašovat, že je žena (i když je muž) nebo vrtulník, kůň nebo co ho napadne. Tak proč je tolik útoků na církev.
Na prvním místě je církev nositelem Boží pravdy, která lidi žijící v hříchu vzpoury proti Bohu usvědčuje. Boží slovo osvětluje tmu a oni se nemají kam schovat. A nejlepší obranou je útok. Tak útočí.
Dalším důvodem je, že satan chce církev postavit proti Bohu. Do vzpoury proti Bohu a tak jí vzít svatost a moc. Jedním ze způsobů, jak ji dostat proti Bohu, je ji donutit jít proti Božímu slovu, změnit ho a tím říct Bohu, že neměl pravdu a my lidé-církev to musíme napravit.
Proto chce do církve protlačit homosexuální páry nebo singl homosexuály a nejlépe i do vedení církví. Proto chce, aby církev ustoupila ohledně pohlaví a připustila, že to může být i jinak, než o čem hovoří Písmo. Pokud by se mu to podařilo, církev by se stala bezmocnou světskou organizací.

V tom všem negativním jednu dobrou zprávu:
‚A já ti říkám, že jsi Petr a na té skále postavím svou církev a brány pekel ji nepřemohou. ‚Matouš 16:18

Kapitola 2 – Jak

“„Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha!“ odpověděl mu Šimon Petr. „A za koho mě máte vy?“ zeptal se. „Blaze tobě, Šimone, synu Jonášův,“ řekl mu na to Ježíš. „Tohle ti totiž nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích. A já ti říkám, že jsi Petr a na té skále postavím svou církev a brány pekel ji nepřemohou. ‚ Matouš 16:15-18

Potřebujeme si uvědomit, co světu vadí:
‚Ježíš mu řekl: “Já jsem ta Cesta, Pravda i Život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. ‚Jan 14:6
Kamenem úrazu pro svět je právě pravda o tom, že nikdo nepřichází k Bohu, než skrze Ježíše Krista. Světu ani tak nevadí slovo bůh, protože za něj si může dosadit koho chce. Svět má mnoho bohů a bůžků. Jim vadí Kristus!!! A především Kristus jako jediná cesta do Božího království, jediná cesta k věčnému životu.
Když jsem dříve četl o branách pekel, které nepřemohou církev, nedokázal jsem si to představit. Brána je něco statického, neútočného, dokonce se dá říci obranného, jak by tedy mohla přemoci církev. Dnes to vidím již jinak.
1. Brána může být buď zavřená, pootevřená nebo otevřená.
Otevřená brána zve ke vstupu. Pootevřená zve k prozkoumání (využívá zvědavosti lidí). Přemoci brána může jen tím, že do ní někdo vstoupí. Proto musí být na první pohled lákavá (slibující rozkoš, pohodlí, vliv, peníze …) nebo zajímavá pro zvědavce (odhalení tajemství, poznání „věčné pravdy“…). Kam se ale skrze ní dostanu? Je to přece brána pekel. Tedy do pekla.
2. Nejedná se o jednu bránu, ale o více bran. Cest – bran do pekla je mnoho, ale některé z nich mají něco společného – nabízí falešné nebe, falešné bohy. Ďábelský plán je zaplnit prázdné místo v člověku (nenaplněnou víru) různými náboženstvími. Ty se staly mnohými branami pekel.
3. Brány se nemusí nazývat náboženstvím, ale lákají na náhražky náboženství ( zelené náboženství apod., kult těla, zdraví…)

Když si to uvědomím, pochopím, co Ježíš říká Petrovi. Petr se původně jmenoval Šimon a Ježíš ho pro jeho zjevení nazývá Petrem (kamenem, skálou). Skálou, na které postaví církev. Tedy na zjevení, které je z Ducha svatého, že Ježíš je Mesiáš, Syn Boha živého. Skálou, která se nepohybuje, skála stojí pevně na místě. Nemůže vejít do brány. Skálou, na které stojí církev. Proto obstojí. Proto ji brány nepřemůžou.
Protože brány stojí na místě a nepohybují, se je cílem satana pohnout s církví. Tedy dostat věřící z této skály, aby mohli vejít do otevřených nebo pootevřených bran pekel. Pohnout s církví mohu jen tak, pokud ji zpochybním to, na čem stojí. Dělá to především skrze lidi. Dělá to tak, že se snaží měnit myšlení křesťanů a posunout ho mimo skálu, na které stojí.
Je velmi praktický a má několik základních způsobů jak to dělá:

• To jsou media a vždy na začátku stojí reklama.
  Několik let předem reklama masíruje naše mozky. Většinou jako humor, ale jde o to, abychom si zvykli vidět holku s holkou, chlapa s chlapem, lidi u kterých nepoznáme pohlaví, legraci z otců a mužů obecně apod. Po roce, dvou letech začne reklama brát tyto věci vážně a firmy na tomto obsahu staví i své profily, svou politiku. Podívejme se na plakáty firem a mnohé nám bude zřejmé.
  
  Po několika letech se objevují v médiích diskuze na tato témata a je sice proklamované, že ke každé ze stran se rozhlas nebo televize staví nestraně, ale při samotné diskuzi je poznat, že moderátor dostal za úkol to vést jedním směrem a tak, aby reakce diváků nebo posluchačů byla negativní vůči těm, kteří zastávají tradiční hodnoty. Pokud budete pozorně poslouchat a vnímat jaká slova používají moderátoři, kdy a koho zastavují v rozhovorech a jaké příklady si vybírají jako ilustraci, pak to uvidíte. Musíme si uvědomit, že media patří velkým nadnárodním firmám. Hodnoty, které uznávají pak šíří po celém světě, protože mají vliv a možnosti.
  K tomu je potřeba připočítat filmy a seriály, kde je přímo doporučováno scénáristům a producentům, kdo se musí ve filmu objevit a koho tam mají zakomponovat (homosexuální páry, osoby, které uvažují o změně pohlaví nebo již to učinily a pod.), pokud chtějí finance na natáčení. Později to přejde do samozřejmostí a při psaní scénářů filmů, seriálů, zábavných ale i vzdělávacích programů již nikdo nic doporučovat nemusí.
  
  Právě media vytváří mladým lidem hodnoty, co je momentálně IN. Proto jejich majitelé nesou největší odpovědnost za stav společnosti v oblasti genderu a změn pohlaví a nenávratného poškození těla a zdraví mladých lidí. Ale také i v jiných oblastech života.
  
• Peníze a moc. Nejde jen o státní instituce, ale o velké firmy, které stojí za různými nadacemi. Ty vypisují výzvy, financují projekty. Mnoho denominací čerpají finance z těchto nadací. Ty si však dávají podmínky. Dnes ve většině výzev stojí, že nesmí být použity na náboženské aktivity. (Okultní praktiky jim nevadí.) Ale nyní si také začínají klást podmínky ohledně prosazování práv LBGT a genderu. Podobně i dotační výzvy EU, jednotlivých států atd.
  Během pár let jim nebude stačit, že v církvích budou oddávat homosexuální páry a lidé se změněným pohlavím budou ve vedení církevních rad, ale financování skrze dotační výzvy bude podmíněné tím, jestli májí práva LBGT také zakotvené ve svých doktrínách nebo stanovách. Podobně tomu bude i při registrací církví. Budou tak trvat, aby si církev přepsala bibli.
  V současné době v ČR je možné registrovat církev prvního a druhého stupně. Je to podle množství členů. Církve prvního stupě nemohly oddávat, zakládat školská zařízení apod. Nyní došlo ke změně a i tyto církve nebo náboženské společnosti si mohou požádat o povolení oddávat. Toto vypadá jako nějaká dobrá zpráva a pro někoho jako výhra pro tyto malé církve, ale domnívám se, že je to dobře maskovaná a ďábelská past. Tyto církve, které získají tato povolení se velmi rychle dostanou pod tlak, aby oddávaly i homosexuální páry a páry s různým a změněných pohlavím. Podobně jako velké denominace, které s tím bojují již dnes. A u některých to vedlo k jejich rozdělení. Pokud to dělat nebudou, nejen, že nedosáhnou na žádné finance z nadací, ale dokonce je budou zakazovat. Prostě jim ukončí činnost. Skutečností je, že díky liberálním křesťanům nachází tyto skupiny a zastánci oddávání homosexuálních párů a změn pohlaví spojence přímo v denominacích.
  
• Vzdělávání. Ta neúčinnější metoda z hlediska dlouhodobé perspektivy je změnit obsah výuky a způsob výuky ve školách. Již od předškolní výchovy vést děti tak, aby pro ně homosexualita a změna pohlaví byla něco, co je samozřejmostí a normálností. A to i přes nesouhlas jejich rodičů. Aby lež se stala pravdou a zvrácenost byla respektovaná a dokonce chráněná zákony. Děti křesťanských rodičů budou tímto trendem zasažené přímo ve školách a budou to přenášet do své víry a církve – pokud v ní zůstanou.
  Znovu podotýkám, že nejde o boj proti lidem, nejde o nenávist k těmto skupinám, mělo by to být spíše naopak. Jde o boj v duchovních oblastech.
  
• Politika a politikové. Mnoho politiků po celém světě nemá žádné duchovní poznání tohoto konfliktu, ale je pro ně tento konflikt možností se zviditelnit a získat nové voliče. Jiní jsou přímo svázáni s LBGT a díky nim se členové těchto skupin dostávali a dostávají krok za krokem na vlivná místa na ministerstvech a opačně z ministerstev do politiky.
  Jsou však i takoví, kteří jsou si vědomi tohoto duchovního boje a ví o moci modlitby spravedlivého. To dokazují země, kde je dnes již zakázané se modlit za dítě, když se rozhodne změnit si pohlaví. A to i jeho rodičům a zákonným zástupcům. Hrozí jim za to soudy a tresty!
  
  
  Je mnoho způsobů, jak ďábelsky ovlivňují a prosazují a protlačují se skupiny LGBT do církve. Nyní se spíše obraťme k tomu, co s tím a jak by křesťan a církev v dnešní době měl jednat.
  
  

Kapitola 3 – Co s tím

Za roky služby vím, že přemýšlení v kritických situací je u různých lidí jiné. Jinak přemýšlí a jedná mladý člověk bez závazků a odpovědnosti. Rodiče s dětmi jsou zatíženi odpovědností za život svých dětí a to ovlivňuje jejich myšlení a rozhodování. Jinak jedná ovečka ve sboru, která nemá žádnou službu a jinak přemýšlí a jedná vedoucí sboru nebo celé denominace, který nese odpovědnost za mnoho lidí, majetku, služeb a za společenství nebo denominaci jako takovou.
Nechtěl bych být v kůži dnešních vedoucích denominací, protože budou muset dělat zásadní rozhodnutí, které možná odsune denominaci nebo společenství do ilegality. Větší než za doby komunismu. (Nebo se podřídí světu.) Již teď se snaží manévrovat, kličkovat a hledat kompromisy, které by nepoškodily církev, ale ani příliš neprovokovali svět, donátory a zákonodárce.

Jak věci řešit z pohledu všech křesťanů je velmi rozsáhlé téma a tato kapitola na všechno není dost dlouhá, ale budu se snažit poskytnou aspoň něco málo z rad do těchto situací, které mi ukazoval Duch svatý a také ze zkušeností, které jsem získával ve službě.

Je tady jedna velká skupina bratří a sester a tou jsou rodiče dětí, které se staly homosexuály, nechaly si změnit pohlaví nebo o tom uvažují. I jejich rodiče jinak přemýšlejí. A u této skupiny bych začal.
Pro rodiče a především pro křesťanské rodiče je šokující a bolestivé, když zjistí, že jejich dcera začala chodit a žít s jinou ženou nebo dívkou. Stejné je to u synů, kteří žijí s jiným mužem. Nejen to bolí jako většinu rodičů, protože je to něco nepřirozeného a zvráceného, ale u křesťanských rodičů jde ještě o zranění, která dávají za vinu Bohu. „Jak to, že se to stalo nám, Bože, vždyť ti sloužíme, žijeme správně, chodíme a chodili jsme i s dětmi do církve, děti do nedělní školy….“
Často si připadáme, že se nám ďábel vysmívá do obličeje. Setkal jsem se ve službě s několika manželskými páry, které to prožívali nebo prožívají. Je to neskutečně bolestivé a především se cítí bezradně. A často se stydí za své děti a stydí se sami za sebe a stydí se mluvit o tom ve společenství.
Ve všech případech se kterými jsem se setkal se děti nakonec vrátily do církve. Někdy po několika měsících, ale někdo až po několika letech. Nejen se vrátili k Bohu a Kristu, ale začali vést i heterosexuální život v manželství a mít děti. (Nebo se tímto směrem ubírají.) Většina dětí v pubertě prožívá mnohá zklamání z prvních lásek, snaží se nacházet kým jsou a popravdě jim v mnohých společenstvích neumí poradit, porozumět a dostávají jen jednoduché odpovědi stylu: „Musíš ke Kristu“, „Víra ti pomůže, čiň pokání“, „Takhle skončíš v pekle, dělej se sebou něco“ apod. Církve, kde umí jednat a mluvit s mladými má menší počet mladých, kteří hledají svou osobnost u LGBT. Svět jim i skrze školu a školní poradce nabízí, aby hledali jinde. Tito poradci jsou většinou dobře vyškoleni jak s mladými lidmi mluvit a umí to. Navíc pro mladé je toto téma IN.
Jak se jako rodič zachovat.

‚Vy, otcové, nedrážděte své děti, ale vychovávejte je v kázni a v Pánově učení. ‚Efeským 6:4

Je těžké být rodičem a ještě těžší být dobrým rodičem. Často se setkávám, že rodiče se drží druhé části tohoto verše, tedy „kázně a vyučování Kristova“. To ovšem nefunguje bez té první části,
„Nedrážděte své děti“ (nebo také nehněvejte je nebo neveďte je k hněvu). To se většině rodičům nedaří.
Často se jako rodič můžeme cítit, že jsme selhali, že jsme dělali mnoho chyb a obviňujeme se z toho. A zvláště, když se naše dítě stane součástí LGBT. První věc, kterou potřebujeme udělat je vylít své srdce před Pánem. Možná mu říct, jak se cítíme, že jsme selhali ve výchově a požádat ho o odpuštění, ale také o to, aby naše chyby obrátil v dobré. On je věrný a dělá to!!! Pak se přestat odsuzovat, ubližujete si tím a ještě děláte ďáblu radost. Bůh vám odpustil a neodsoudil vás, tak proč se máme soudit my. Další důležitou věcí je i nadále milovat své dítě a projevovat mu lásku i za této okolnosti. Dát mu najevo, že vaše láska je bez podmínek!!! (Tak jako Kristova láska vůči nám samotným.) Ulomíte tak hrot, kterým ďábel udržuje hořkost a vzpouru dítěte vůči vám a Bohu. Láska přemáhá svět. Máme milovat nepřátele natož pak své děti. Nenechte se svést jinými lidmi k jejich odsuzování. Ani Kristus nepřišel svět soudit, ale zachránit. Modlete se za něj a především za osobní poznání Krista, ale nedělejte to před ním ani před lidmi, kteří by to roznášeli do míst, kde by to dítě mohlo slyšet. Jsou to vaše soukromé rozhovory s Pánem. Vaše dítě by to spíše nahněvalo, když by to slyšelo. Možná si vyproste ujištění od Pána, že ho dovede do svého království. Pokud dostanete toto ujištění, pak za to děkujte a spolehněte se na to, že Bůh své sliby vždy splní. Nevíme v jakém čase, ale určitě je splní!!! On je věrný, nemůže jinak.

…’a prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kdo mě milují a zachovávají má přikázání. ‚ Deuteronomium 5:10

Celou dobu se křesťané nachází v boji. Někdy je intenzivnější a veřejný někdy je utajený a velmi osobní. Ale je tu pořád. Je to boj mezi bránami pekla a těmi, kteří patří do bran nebeských. Tedy mezi ďáblem a Božími dětmi. Je to boj, ve kterém jde o záchranu těch, kteří míří do pekla. A především o nás samotné, je to boj o to abychom obstáli ve zlý den. Tento boj probíhá také v nebeských sférách, ale projevuje se tady na zemi.
Křesťani tento boj nesmí vést lidskými prostředky a proti lidem, ale jen a jen proti duchovním mocnostem zla, které stojí za lidmi, kteří na nás útočí. (A většinou oni útočí právě těmi lidskými prostředky.)
‚Náš zápas totiž není proti krvi a tělu, ale proti vládám, mocnostem a světovládcům přítomné temnoty, proti duchovním silám zla v nebeských sférách. ‚Efeským 6:12
Musíme ho vést duchovními zbraněmi, kterými jsou:
Pravda
Spravedlnost
Evangelium
Víra
Spasení
Boží slovo
Je tu však také způsob – taktika boje
Láska
Milosrdenství
Odpuštění
Modlitba
Uctívání
Pokud tyto zbraně a taktiku používáme proti lidem, kteří útočí na nás a naši víru, máme mocného spojence jímž jsou Duch Boží a andělé, které nám posílá Bůh. Mělo by to však být pro nás přirozeným způsobem života.
Určitě naše láska, milosrdenství a odpuštění se nevztahuje na samotné mocnosti zla a přímo na satana. Přesto jsme varováni, abychom se nevysmívali duchovním mocnostem, vždyť to není naše zásluha, pokud je porážíme, ale Boží. Nemáme se jich však bát, nenechat se oklamat lží, máme odrážet jejich útoky a svazovat jejich moc.
Všichni vnímáme, že žijeme v posledních časech. Źe se blíží doba, kdy budou ti, kteří se vydali Kristu pranýřováni a pronásledováni, trestáni a zavíráni za zvěstování Krista a Boží pravd – tedy Písma.
Víme to, Bůh nás v Písmu na tuto dobu upozornil. Kristus sám říká, že pokud by tuto dobu Otec nezkrátil, nikdo by neobstál. (Marek 13.kapitola) a na jiném místě klade otázku, jestli až přijde zpátky, zda najde na zemi víru. (Lukáš 18. kapitola) Můžeme si proto říct, pak to nemá cenu, raději budu mlčet a starat se o sebe, když nás čekají takové časy. Pronásledování církve, která i přesto bude zvěstovat evangelium a uctívat v takové době Ježíše, bude svědectvím, kdy lidé uvidí osobní víru a lásku křesťanů k těm, kteří je pronásledují, dojde k poslední velké sklizni pro Boží království. Stále ještě trvá doba milosti!!! (Ovšem také uvidíme naše blízké odpadat od Krista.)
Pokud ovšem budeme vyzbrojeni duchovními zbraněmi a budeme je používat, pak jak je napsané v oné šesté kapitole Efeským, obstojíme a nejen obstojíme, ale budeme tak světlem pro mnohé ze světa, kteří ještě nevydali svůj život Kristu. Nejen budou naše duchovní zbraně viditelné, ale budou opět církví používány duchovní dary.

V naší církvi několika lidem nezávisle na sobě Duch svatý ukázal, že možnost získat povolení pro oddávání, snoubenců je past. V budoucnu to bude použité proti jejich společenství. Bude to místo, kde se bude tlačit na povinnost oddávat také homosexuální páry. Pokud dnes využijeme této možnosti, přinese to v krátké budoucnosti mnoho problému a nepříteli místo, kam bude moci útočit. Pravděpodobně také důvody proč ukončit činnost těchto církví prvního stupně. Bůh respektuje i slib lidí na úřadech, není odkázaný na místo nebo instituci. Mu jde o lidi a jejich životy. Slib před Bohem mohu dělat i na úřadě, kde má i právní váhu nebo po obřadu ve společenství bez ní. Je potřeba mít v těchto věcech moudrost od Boha, abychom nevedli plané boje za každou cenu. Dnes toto téma rozděluje denominace a vede ke zraněním uprostřed církve samotné. Stává se nástrojem v rukou ďábla. Sice nepřestane útočit a situace dojde tak daleko, že abychom obstáli před naším Pánem, budeme se muset vzdát oficiálních statutů církve, které nám udělil stát. Ani na tom není Kristus závislý a není to pro něj důležité. Jde o naše duše a srdce. Můžeme ho chválit a scházet se kdekoli a kdykoli a bez nějakých oficialit. Duch Boží bude dávat moudrost i ochranu. Myslím, že lidé v církvi by měli být připravovaní, že toto nastane.
Jsou církve a společenství, které provozují různé služby pod svoji hlavičkou. Myslím, že začíná příhodná doba je právně i názvem oddělit od církve nebo společenství. Ochrání to církev aspoň na čas od různých tlaků, zůstane možnost zaměstnat lidi z církve nebo skrze tuto službu pomoc těm, kteří přijdou skrze svou víru o práci.
Dnes v Anglii již jsou snahy, dostat před soud a odsoudit ty, kteří veřejně nepovažují homosexuální vztahy za něco normálního. Když se soudům nepodaří je odsoudit, přesto jim zůstane trestním rejstříku poznámka, že to není trestní čin. A s touto poznámkou již nedostanou práci u policie, ve školství, v práci s dětmi a mládeží, sociálních službách nebo ve státní správě.

Nedávno jsme byli navštívit naše kolegy na Slovensku. Vyprávěli nám o mladé ženě, matce několika malých dětí, která umírala na rakovinu. Byli ji navštívit v nemocnici těsně před smrtí. Do té doby o ní nikdo neuvažoval jako o ženě křesťance, na které by byla vidět její láska ke Kristu. Ona však těsně před smrtí se těšila na Krista a chtěla již odejít z tohoto světa, aby mohla být s ním. Kolegové si všimli, že vůbec nemluvila o svých dětech a neměla žádnou starost o to, co se s nimi stane dál.
Když přichází těžké chvíle, jsou to naše děti, o které se bojíme. Myslím, že to bude v době pronásledování pro rodiče velmi těžké nezradit a nezapřít Krista. A čím menší děti, tím těžší. Vím, že ve chvíli rozhodování nás Duch svatý podrží, povzbudí, abychom se mohli rozhodovat správně. Pro Krista. Dá nám nejen sílu a odvahu, ale také ujištění, že se nemusíme bát o své děti. Dneska možná pochybujeme o tom, jak bychom se v takové situaci rozhodli, ale sám Pán nás povede a podpoří naší víru. On, když něco s námi začal, tak to také dokončí.

Nebojme se vzdávat Pánu chválu, uctívat ho, svědčit o něm a to vše s radostí, která pochází z Ducha svatého.

‚Blaze vám, když vás budou lidé nenávidět a když vás vyobcují a potupí a vaše jméno zavrhnou jako zlé kvůli Synu člověka. ‚V ten den se radujte a jásejte, neboť hle, vaše odplata v nebi je veliká! Stejně se totiž chovali jejich otcové k prorokům. Lukáš 6:22-23

Svět je veden ke globalizaci. K vedení z jednoho místa a pod jednu vládu. Používá k tomu různé prostředky a metody. Gender, LGBT je pouze jednou z nich, která ovšem v této chvíli nejvíce ovlivňuje církev a snaží se ji rozbít. To, co se děje v jiných západních státech, se rychle přibližuje i k nám a je mnoho našich zákonodárců (i když ne zatím většina), kteří by rádi viděli stejné zákony i u nás.
Možná budoucí volby do parlamentu EU nebo volby prezidenta v USA na chvíli tento proces zpomalí, ale bylo by chybou si myslet, že ho zastaví.