Dobro a zlo.

Dnešní zamyšlení opět souvisí s převrácenou myslí. Ve světě je velmi rozšířené přesvědčení o rovnováze zla a dobra. Tak jak to mají taoisté ve svém znaku. Nějak se to dostalo do i způsobu myšlení mnoha křesťanů. V jejich životech musí být rovnováha ve všem. Dokonce i mezi zlem a dobrem. Tamhle jsem udělal zlo, ale tady jsem zase udělal dobro. Ono se to přece vyváží.

Je to lež nejen teologická, ale také filosofická. Začnu od té druhé. Základem života je pohyb. Základem smrti je 0 – nic. Základem života, který Bůh pro nás zamýšlí je pohyb směrem k Božímu království, k věčnému životu v jeho blízkosti. Nic znamená smrt. Žádný pohyb. Když dělám zlo, pak to mohu vnímat jako záporné číslo. Základem zla je také pohyb, ovšem ten nás má dostat do věčnosti bez Boha, do ohnivého jezera, kde skončí mimo jiné i: „Smrt a Hádes byli uvrženi do ohnivého jezera. To je ta druhá smrt: ohnivé jezero.“ Zjevení 20:14 CSP
Tedy nula – smrt, která vzniká „vyrovnáním“ dobra a zla nakonec skončí i s tím Zlým v ohnivém jezeře. Jediné, co zůstává a co vede cestou k věčnosti, je dobro. Byli jsme k tomu stvořeni. Nebyli jsme stvořeni ke zlu, ale k dobru: “ Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, stvořil ho k obrazu Božímu, stvořil je muže a ženu. Bůh viděl všechno, co učinil, a hle, bylo to velmi dobré. A byl večer a bylo ráno, den šestý.“ Genesis 1:27‭, ‬31 CSP A jinde opět čteme: „Pokropím vás čistou vodou a budete čistí; očistím vás od všech vašich nečistot a od všech vašich bůžků. Dám vám nové srdce a nového ducha dám do vašeho nitra. Odstraním srdce kamenné z vašeho těla a dám vám srdce masité.“ Ezechiel 36:25‭-‬26 CSP Bůh o nás nesmýšlí ve zlém a neplánuje zlo: „Vždyť já znám úmysly, které s vámi zamýšlím, je Hospodinův výrok. Úmysly o pokoji a ne o zlu, abych vám dal budoucnost a naději.“ Jeremiáš 29:11 CSP. Bůh pro nás plánuje dobro. Musime opustit myšlení o rovnováze mezi dorým a zlým. Musíme opustit myšlení  že nám něco takového přinese pokoj nebo budoucnost. Je to úplně převrácené myšlení. Je to jako bychom museli přijít o jednu ruku, abychom byli dokonalí a také o jednu nohu, jedno oko, jeno ucho, jednu ledvinu, plíci… jde přece o rovnováhu mezi dobrem a zlem. Vždyť je to nesmysl. Bůh touží, abychom konali dobré věci: „veďte dobrý způsob života mezi pohany, aby v tom , v čem vás pomlouvají jako zločince, uviděli vaše dobré skutky a oslavili Boha v den navštívení.
1 Petr 2:12 CSP Nikde Bůh nechce po člověku, aby dělal zlé věci. Ani proto, aby se „náš svět dostal do rovnováhy“. Naopak máme neochvějně konat dobro. Zahoďme tedy myšlení, že musime občas dělat i zlé věci. Zahoďme stejné myšlení o druhých.  Náš znak ať je jako tady ten:

 

 

Nic nevidíte? To proto, že je celý bílý, představující dobro Boží a jeho dětí.  Tady je cesta k bílé: Jen pojďte a proberme to , praví Hospodin; jsouli vaše hříchy jako šarlat, zbělejí jako sníh, jsouli rudé jako purpur, budou jako vlna.
Izaiáš 1:18 CSP
(Pokračováni příště)