Není večeře jako večeře – závěr

Večeře Páně není jenom lámání chleba. Je tady ještě kalich vína, o kterém Ježíš mluví jako o jeho krvi, která se za nás prolévá. Krev, kterou píše Bůh novou smlouvu s člověkem. Bůh se rozhodl dát lidem šanci se s ním usmířit. „Jsme-li teď jeho krví ospravedlněni, čím spíše jím budeme zachráněni před Božím hněvem! Jestliže jsme ještě jako nepřátelé byli s Bohem smířeni smrtí jeho Syna, čím spíše nás, již smířené, zachrání jeho život! A nejen to; chlubíme se samotným Bohem díky našemu Pánu, Ježíši Kristu, který nás s ním usmířil.“ Římanům 5:9‭-‬11 B21
„Právě tak vzal po večeři kalich se slovy: „Tento kalich je nová smlouva v mé krvi. Kdykoli z něj pijete, čiňte to na mou památku.“
1 Korintským 11:25 B21“ Je to opět symbol, který nám má něco připomínat. A to něco je, že za nás byla prolita Boží krev. Někdy si nedokážeme uvědomit, jak velkou máme hodnotu. Hodnotu Božího života. Pokud symbolicky pijeme z tohoto kalicha, opětovně říkáme, že chceme setrvat v teto smlouvě. Děláme to na památku Pána, ale on nám to přikazuje pro nás, proto, abychom nikdy nezapoměli na to, co pro nás bylo učiněno (zvěstujeme Pánovu smrt), jakou hodnotu pro Boha máme a  kým v Kristu jsme.

Můžeme zde najít další hlubší význam. My, kteří jsme vydali své životy Kristu jsme spojeni v jeho krvi. Jsme omyti od hříchů a jeho krev nás spojuje v jeho rodinu. Dostáváme stejnou duchovní DNA.

Pokud lámeme chleba s ostatními bratry a sestrami, pokud společně pijeme z jednoho kalichu s otevřeným srdce plným vděčnosti, lásky, odevzdanosti a chvály Bohu. Pokud přistupuje k jeho stolu s odpuštěním a čistým srdcem, pak přichází zpečetění smlouvy Duchem svatým. Vnímáme jeho přítomnost v nás mnohem silněji a především ji vnímáme mezi sebou. Pak přestává být Večeře Páně jen symbolem,  ale stává se živým svědectvím toho, co pro nás Kristus udělal. V opačném případě si pijeme odsouzení.