Muži a ženy Boží – Izák 2

Vírou se přistěhoval do zaslíbené země, jakkoli byla cizí, a bydlel v ní ve stanech stejně jako Izák a Jákob, dědicové téhož zaslíbení. Židům 11:9 B21

Izák přijal zaslíbení, které dostal jeho otec. Sám Hospodin mu to potvrdil. Při předání požehnání zase na jeho syna, byl Izák oklamaný Jákobem. Velmi zle oklamaný. Nejenom synem Jákobem, ale i vlastní manželkou. Využili jeho zdravotního stavu, kdy Izák již téměř neviděl a Jákob se tedy vydával za svého prvorozeného bratra Ezaua a místo něho přijal od otce požehnání prvorozeného. Tady je: „Hle, vůně mého syna – jak vůně pole, jemuž Hospodin žehná! Ať Hospodin dá ti nebeskou rosu, úrodnou zem, obilí i víno v hojnosti. Ať lidé slouží ti, ať se ti klaní národy. Pánem svých bratří buď, ať se ti klaní synové matky tvé. Ať jsou zlořečeni, kdo ti zlořečí, a požehnáni, kdo ti žehnají!“
Genesis 27:27‭-‬29 B21
O Jákobovi budu ještě určitě psát, tak zůstanu ještě chvíli u Izáka. Když to Izák zjistil, nezrušil své požehnání. Ani nevyhnal Jákoba nebo svou ženu. I když se zhrozil, i když to bylo něco nepředvídatelného, nevzal své požehnání zpět.. Tady si uvědomuji, jak velkou váhu mají vyslovená slova. To, co teď píšu, mohu smazat a nebude to. Co si myslím, mohu změnit nebo potlačit, ale to, co vyslovím již nechytím a nevrátím do svých úst, už to  „nespolknu“, aby to nevyšlo. Slova jsou venku a působí. Písmo mohu smazat, přepsat, roztrhat, ale slovo neuchopím, nevidím kde se toulá, kam směřuje a kolika lidí se dotýká. Nemohu za ním poslat jiné, které ho smaže.  Ono pracuje, i když je neviditelné, dostává se do duchovních oblastí… Dokonce se nemohu vymluvit na situaci. Mohu sice řict, že jsem byl oklamaný,  mohu být zděšený z toho, co jsem pak řekl, ale nevrátím to do svých úst..

Můj táta občas říkal: „co jsem řekl, řekl jsem“. Nechápal jsem to, zvláště, když jsem očekával, že své slovo vezme zpět. Přestože nebyl znovuzrozený křesťan, myslím si, že v tomto měl poznání.

Mohl Izák změnit své rozhodnutí? Lidsky řečeno a myšleno mohl. Mohl říct ruším to, co jsem řekl a udělal. Bude to jinak. Izák to však neudělal. Měl  tomu jeden velký důvod a tím byl jeho vztah s Bohem. Byl jeho služebníkem. Byl jeho obrazem vůči své rodině a lidu. Nemohl rušit své slovo, své požehnání, protože ani jeho Bůh neruší své slovo. Dalším důvodem bylo, že to nebylo jeho požehnání, ale požehnání od Boha. Bylo to Boží zaslíbení. Třetí důvod souvisí s tím druhým. Boží zaslíbení, Boží dědictví a Boží požehnání, Bůh sám mohl zastavit, aby nebyl Izák oklamaný. Bůh věděl, co připravuje Rebeka se svým synem Jákobem. Přesto to dopustil. Věřím, že Izák si to uvědomoval.

Než se Jákob a Ezau narodili bylo Rebece řečeno: a Hospodin jí řekl: „Ve tvém lůnu jsou dva národy; dvojí lid se z tvých útrob rozdělí. Jeden lid bude silnější než druhý a starší mladšímu bude služebník.“ Genesis 25:23 B21

Otázkou je jestli se to stalo protože to Bůh předem řekl nebo Bůh to řekl, protože věděl, jak se Ezau, Jákob a Rebeka zachovají?  A mohlo se to naplnit  i jiným způsobem než podrazem?

Určitě jsou i na tyto otázky odpovědi, ale to až při povídání o Jákobovi a Rebece.

 

 

 

Napsat komentář