Muži a ženy Boží – Josef 2

Josef měl velkou bazeň před Hospodinem. Nebyl to strach, ale úcta k Otci. Neexistovala žádná „bible“ ani jen Starý zákon. Josef znal Boha z osobní zkušenosti s ním. Z této zkušenosti pramení Josefova láska k Bohu. O to více ho mohl poznávat a cítit jeho přítomnost, když byl v otroctví. Přestože vnímal, že Bůh je všude s ním a ve všem, co dělal, neznamená to, že byla u něho zlomena pýcha, nebo spíše jeho osobní a sobecký pohled na sny, které dostal. Jak to múžeme poznat? Vždyť vše vypadá u Josefa tak dokonale. Přesto Josef musí jít ještě níže než jen do otroctví. Musí na samé dno. Do vězení. Do vězení pro otroky. V té době nebylo nižšího postavení. Být otrok a ještě vězeň. Přečtěme si o Boží ruce nad Josefem a jeho slova, která říká ženě svého pána.

….Nakonec ho Putifar ustanovil správcem svého domu a svěřil mu do rukou všechno, co měl. Od té chvíle Hospodin domu toho Egypťana požehnal. Díky Josefovi bylo Hospodinovo požehnání na všem, co měl v domě i na poli, a tak nechal všechen svůj majetek v Josefově správě. Když měl doma jeho, nestaral se o nic než o své jídlo. Josef byl nápadně krásný, překrásný muž. Po nějaké době mohla manželka jeho pána na Josefovi oči nechat. Nakonec řekla: „Spi se mnou!“ On však odmítl. Řekl manželce svého pána: „Když mě můj pán má doma, o nic se nestará. Vše, co mu patří, mi svěřil do rukou. Nikdo nemá v domě větší pravomoc než já; neodepřel mi nic kromě tebe, poněvadž jsi jeho žena! Jak bych mohl spáchat takovou hanebnost a zhřešit proti Bohu?“ Genesis 39:4‭-‬9 B21

Ta Josefova slova vypadají pěkně. … Jak bych mohl zhřešit proti Bohu. Věřím, že Bůh si Josefa právě pro tento postoj zamiloval, ale v této části jeho života vidím spíše skoušku, která měla prokázat jeho postoj ke snům, které dostal – budou se mi klanět. Tady Josef ještě nedorostl tam, kde ho Bůch chtěl mít. Podívejme se na to, co říká Putifarově ženě: „Nikdo nemá v domě větší pravomoc než já; neodepřel mi nic kromě tebe, poněvadž jsi jeho žena!“ Jinými slovy „všichni se mi tady klanějí“ nebo „jsi jeho žena, ale všemu ostatnímu tady rozkazuji já“.  Nemusel jí to říkat. Stačilo říct: „Můj pán mi důvěřuje. Jak bych mohl spáchat takovou hanebnost a zhřešit proti Bohu.“ On ale dává najevo své postavení.  To, co se dělo potom, byl jen způsob jak se měl Josef dostat až úplně dolů, dokud nepochopí skutečný výklad snů, které dostal. Nepochopí Božím způsobem. I dnes mnoho perspektivních vedoucích a nebo těch, kteří jsou na cestě k vedení musí projít podobnou zkouškou. Jestli již umřeli svým sobeckým představám o naplnění jejich služby. I někteří z nich musí jít ještě níže a níže ve službě, aby opustili své sny a pochopili Boží význam zaslíbení, které dostali. A nemusí to být tak velká služba a postavení jako měl nakonec Josef. Možná jen vedení skupinky, chvál… čím větší sen, zaslíbení od Boha, tím tvrdší a delší doba Boží výchovy.

Napsat komentář