Vánoce – církevní svátky ano nebo ne? 2

(Pokračování)

Narození Krista v sobě spojuje nebeské s pozemským. Lidský porod, ale zázračné početí. Marie a Josef se v Betlémě setkávají s tvrdou realitou když nemohou sehnat místo ke spaní, když se uchylují na seno k jeslím, aby tam Marie rodila. Je to skutečnost světa lidí. Také se však setkávají s tím, jak mocně a opět zázračně jedná Bůh, když skrze hvězdu a hvězdy přivádí mudrce z daleka se vzácnými dary. Velmi praktické a zaroveň velmi mocné. Jak vydávají svědectví o andělech pastýři, kteří se přišli poklonit Spasiteli. Bůh jedná v realitě života velmi prakticky a přitom velmi zázračně. Přináší na zem nebeské, aby bylo součástí života pozemského. Na jak praktické místo Bůh přivádí Marii a Josefa pro setkání s pastýři a „tajné“ setkání s mudrci. I když při hledání místa to nevypadalo na Boží vedení.  Vlastně celý život Kristův je spojení nebeského s pozemským a měl by to být i život nás křesťanů.

Tak jako Bůh přivedl mudrce a pastýře ke Spasiteli světa, tak k němu přivádí nás, abychom se setkali s živým Kristem. Tak jako se Ježíš narodil z ženy pozemským porodem, ale byl počat nebeským z Ducha svatého, tak i my své nové životy po setkání s ním a s vírou v něj, žijeme tady na zemi velmi praktickým životem, ale jako u něho i náš nový život víry je počat nebeským z Ducha svatého. (Kdo nemá Ducha, není jeho – Římanům, 8.kap.) Tak jako on pochází z nebe, tak i ti, kteří v něj uvěřili mají svůj domov v nebi, kam směřují. Tak jako on spojil pozemské s nebeským, tak i my spojujeme pozemské s nebeským. Tak jako on je, tak jsme i my představiteli toho nebeského. Na prvním místě Boží nekončící lásky bez podmínek, zázraků pokud je to potřeba a mocného a nepochopitelného vedení našich životů po Božích cestách.

Proč bych si s radostí nepřipomínal Kristovo narození, i když neznám jeho přesné datum. Vždyť jeho narozením jsem toho tolik získal. Tolik mi připomíná, proč jsem na této zemi a kde je můj skutečný domov.

Napsat komentář