Zamyšlení na každý den. Oheň z nebe.

images (2)Všimli jste si jak je naše srdce zrádné. Kolik mu stačí na to, aby změnilo názor? Jeden den o někom říkáme, že ho milujeme a během několika hodin, když zjistíme, že o nás stejný člověk mluvil špatně, nebo proti nám, dokážeme ho z kategorie těch, které tak milujeme, sesadit do kategorie nenáviděných a nejraději bychom na něj seslali oheň z nebe. Není to jen o lidech, ale i o situacích, firmách, rodinách, sourozencích v Kristu.
Ať nedojde k omylu, píši teď k nám věřícím. K těm, kteří Boha, Krista a Ducha svatého mají zařazené v kategorii „miluji tě“.

Jde o to, nakolik se nás něco  dotkne, urazí. Nakolik to není podle našich předem připravených představ. I učedníci, když nebyli přijati v samařské vesnici, chtěli na ni seslat oheň z nebe. Ježíš jim odpověděl: „Nevíte jakého jste ducha“. Jako křesťané to navíc zabalíme do duchovní pravdy, nebo duchovní nutnosti. Nejčastěji však jsme „podle nás“ vedeni Duchem svatým a naše rozhořčení a často i zlořečení je oprávněné. I pro nás v takových chvílích platí Ježíšovo : nevíte jakého jsme ducha.
Nejde jen o to, kdo nás pomluví, nebo nám ublíží. Stejně si dokážeme zdůvodnit věci, které si chceme nechat, na kterých nám záleží více než na Pánu, které nechceme vyměnit, vzdát se jich. Vždy si najdeme biblické zdůvodnění.
Často jde i o službu v církvi. Nechceme pustit jiné sloužit, protože bychom se museli vzdát nějaké služby sami. Držíme si ji za každou cenu. Z různých důvodů. Tak ale nedokážeme někoho uvolnit do služby. Nakonec si stěžujeme, že nikdo nechce sloužit ve sboru. Možná se nechceš vzdát kázání, ale pak nevychováš žádné kazatele. Možná jsi ochoten se vzdát kázání proto, aby bylo více kazatelů (nebo proto, že jsi již kázal hodně a potřebuješ si odpočinout, nebo cítíš, že se opakuješ), ale chválu tu nepustíš, protože to je…, modlitební nepustíš, protože to je…, kolik služeb bych teď mohl napsat.
Vždy mám duchovní zdůvodnění, proč něco nejde, nebo proč to tak dělám.
A co doma. Kdo bude drže domácí kasu, jak to bude s výchovou dítěte apod. Jak mohu muže nebo ženu naučit hospodařit, nebo být odpovědným, když mu nebo jí nesvěřím hospodaření, když se nepodělím o výchovu apod.

Můžeme růst jen tehdy, když je nám dána příležitost. když má někdo s námi dostatek trpělivosti. Nejvíce se naučím a nejvíce rostu ve službě. Vzorem nám může být náš Pán. Zná naši nedokonalost, naše zrádné srdce, naši věčnou nespokojenost a nevděčnost a přesto nám svěřuje svou službu tady na zemi. Proč? Protože jen v ním můžeme vidět, jak na tom skutečně jsme a během ní nás Duch svatý může formovat, proměňovat. V ní se učíme trpělivosti, tak jako má trpělivost s námi náš Pán.
Pokud chceš někoho posunout dopředu, musíš mu dát prostor vedle tebe. To znamená, že musíš ustoupit, aby jsi mu vedle sebe udělat místo.

No konečně k tomu ohni. Pokud chceš na někoho seslat oheň z nebe jako Eliáš, nebo jak to chtěli učedníci v 9. kapitole Lukáše, pak ty sám potřebuješ, aby na tebe sestoupil oheň. Oheň Ducha svatého. Ano volej o oheň, ale pro sebe, aby přepálil tvé srdce a vyčistil tvé myšlení a vyšlo z tebe ryzí přetavené zlato.

Napsat komentář