Přesuneme se o pár kapitol dále abychom si přečetli podobnou situací do které se Abrahám dostal. Ale s jiným výsledkem.
„Abraham se pak odtud vydal na cestu do negevského kraje, aby se usadil mezi Kádešem a Šurem. A když pobýval v Geraru, říkal Abraham o své manželce Sáře: „Je to má sestra.“ Gerarský král Abimelech tedy pro Sáru poslal a vzal si ji. V noci ale k Abimelechovi ve snu přišel Bůh a řekl mu: „Kvůli ženě, kterou sis vzal, teď zemřeš. Vždyť je vdaná za jiného muže!“ Abimelech s ní ale ještě nic neměl, a tak řekl: „Pane, cožpak zabíjíš i spravedlivé lidi? Cožpak mi sám neřekl: ‚Je to má sestra‘? I ona sama přece říkala: ‚Je to můj bratr.‘ Udělal jsem to s poctivým úmyslem. Mám čisté ruce!“ Bůh mu ve snu odpověděl: „Jistě, vím, že jsi to udělal s poctivým úmyslem. Proto jsem tě také zadržel, abys proti mně nezhřešil, a nedovolil jsem ti dotknout se jí. Nyní tu ženu vrať jejímu muži, neboť je to prorok. Bude se za tebe modlit a zůstaneš naživu. Jestliže ji však nevrátíš, věz, že jistě zemřeš – ty i všichni, kdo k tobě patří.“ Abimelech tedy časně ráno vstal a svolal všechny své služebníky. Když jim celou věc vylíčil, dostali ti muži veliký strach. Abimelech si potom zavolal Abrahama a řekl mu: „Cos nám to udělal? Čím jsem se proti tobě provinil, že jsi na mě a na mé království přivedl tak veliký hřích? To, cos mi udělal, se nedělá!“ Abimelech se Abrahama zeptal: „Co tě to napadlo, udělat takovou věc?“ Abraham odpověděl: „Pomyslel jsem si: ‚Na tomto místě určitě chybí Boží bázeň; třeba mě kvůli mé ženě zabijí!‘ Kromě toho, je to opravdu má sestra. Je dcerou mého otce, ale ne mé matky, a tak se stala mou ženou. A když mne Bůh poslal, abych putoval daleko od domu mého otce, řekl jsem jí: Prokaž mi tuto laskavost. Všude, kam přijdeme, o mně říkej ‚To je můj bratr.‘“ Abimelech tedy vzal brav, skot, otroky a otrokyně, dal je Abrahamovi a vrátil mu jeho manželku Sáru. Řekl: „Hle, má země je před tebou; bydli, kde se ti zlíbí.“ Sáře pak řekl: „Hle, dal jsem tvému bratru tisíc šekelů stříbra; to ti bude zadostiučiněním přede všemi, kdo jsou s tebou. Tím vším budeš ospravedlněna.“ Abraham se pak modlil k Bohu a Bůh uzdravil Abimelecha i jeho ženu a jeho děvečky, aby mohly rodit děti. Hospodin totiž kvůli Abrahamově manželce Sáře pevně zavřel každé lůno v Abimelechově domě.“
Genesis 20:1-18 B21
Mezi oběma událostmi se událo mnoho věci. Abrahám se rozešel s Lotem, aby ho později vysvobodil ze zajetí včetně obyvatel toho kraje. Bůh s Abrahámem uzavírá smlouvu, Abrahámovi se narodí Izmael z egyptské otrokyně. Bůh znovu potvrzuje smlouvu s Abrahámem. Abraháma navštíví Bůh, aby ho informoval o zkáze Sodomy a Gomory. Abrahám s ním smlouvá o počtu spravedlivých, aby je zachránil. Sára dostává zaslíbení, že do roka porodí Abrahámovi syna. Dochází ke zkáze Sodomy a Gomory. Lot je Božími posly vyvedený i s rodinou z této zkázy.
Během této dlouhé doby se Abrahám několikrát přesvědčil o Boží moci, o Boží lásce a věrnosti svému slovu, zažil Boha jako ochránce, který vytrhuje a zachraňuje své vyvolené, a přesto se opět v obavě o svůj život uchyluje ke lsti a lži. Opět svou ženu Sáru vydává jen za svou sestru a nechává ji odvést do domu jednoho z filištýnských králů.
I my máme mnohá svědectví o Boží lásce, jeho ochraně, nadpřirozeném jednání v mnoha situacích. I my jako Abrahám však často selháváme, když přichází zkouška, ve které jde o náš život, o náš majetek, kariéru, rodinu. Nebo jen o strach, který nedokážeme definovat. Jak často se v takových situacích obracíme ke svému rozumu a schopnostem, vyhledávání známých kteří by nám mohli pomoc? Jak často se uchýlíme k polopravdám? Necháme se zastrašit a nebýt Božího zásahu nechali bychom iniciativu na ďáblu a nechali si ukrást požehnání a účast na Božím díle a jeho zázracích.
I v tomto Abrahámově jednání zasahuje Bůh a obrací vše k dobrému.
(pokračování zítra)