OD ABRAHÁMA K JOSEFOVI (Jákob 1)

Život Jákoba je plný Božího jednání s hříšných člověkem. Je to cesta přes manipulaci, lhaní, Boží výchovy, spravedlnosti, odpuštění až do podoby, která se Bohu líbí a pro kterou s Jákobem jednal. Je to příběh o věrnosti Božích zaslíbení, která nepotřebují lidskou pomoc, aby byla naplněná. Výsledkem na konci je Boží muž.
Při jeho narození se stalo toto:

„Izák naléhavě prosil Hospodina za svou ženu, protože byla neplodná. Hospodin se dal pohnout jeho prosbami a jeho žena Rebeka otěhotněla. Ale děti se v jejím nitru kopaly. Řekla si tedy: Jeli tomu tak, k čemu mi to je? A šla se dotázat Hospodina. Hospodin jí řekl: Dva národy jsou ve tvém nitru, dvojí lid z tvého lůna se navzájem oddělí. Jeden lid bude silnější než lid druhý a starší bude sloužit mladšímu. Když se jí naplnily dny ku porodu, hle, v jejím lůnu byla dvojčata. První vyšel celý ryšavý, chlupatý jako kožich. Dali mu jméno Ezau. Potom vyšel jeho bratr a rukou držel Ezaua za patu. Dali mu jméno Jákob. Když se narodili, bylo Izákovi šedesát let.“
‭‭Genesis‬ ‭25‬:‭21‬-‭26‬ ‭CSP‬‬
Jeho matka si velmi dobře pamatovala, co Hospodin o Jákobovi prohlásil. Bude to on, kdo převezme prvorozenectví, bude to jeho rodová linie, která dál ponese požehnání Abrahámovo a Izákovo, přestože podle tradice, to měl být starší Ezau. Oba se narodili již s Božím předurčením. Vždyť to Bůh opět potvrzuje slovy:

„Zamiloval jsem si vás, praví Hospodin. Ptáte se: Jak jsi nám prokázal lásku? Což nebyl Ezau Jákobův bratr, je Hospodinův výrok, a přece jsem si Jákoba zamiloval, ale Ezaua jsem nenáviděl. Proměnil jsem jeho hory v pustinu a jeho dědictví jsem dal stepním šakalům.“
‭‭Malachiáš‬ ‭1‬:‭2‬-‭3‬ ‭CSP‬‬
a v Římanech to znovu Pavel připomíná:

„Jak je napsáno: „Jákoba jsem miloval, ale Ezaua jsem nenáviděl.““
‭‭Římanům‬ ‭9‬:‭13‬ ‭CSP‬‬

Proč to Pavel opakuje i pro nás? I my, podobně jako Jákob, máme stejné zaslíbení :

„On si nás v něm vybral před založením světa, abychom byli svatí a bez poskvrny před jeho tváří v lásce,“
‭‭Efeským‬ ‭1‬:‭4‬ ‭CSP‬‬

“…on nás zachránil a povolal svatým povoláním ne podle našich skutků, nýbrž podle vlastního předsevzetí a podle milosti, kterou nám daroval v Kristu Ježíši před věčnými časy“
‭‭2 Timoteus‬ ‭1‬:‭9‬ ‭CSP‬‬
Jsme na tom stejně jako Jákob. To mne dávalo a dává velkou naději, že stejně jako byl věrný u Jákobova zaslíbení, bude věrný i u zaslíbení, které je pro nás. Že stejně jako s Jákobem, bude i nás vychovávat a dovede nás do podoby Božích mužů a žen. Jákobův život je pro nás zdrojem mnohých ponaučení. Podíváme se na některá z nich.

(pokračování příště)