Asi před deseti dny jsem dostal otázku, jak lze stabilizovat nebo udržet stabilitu církevního sboru. Neměl jsem moc prostoru, abych se rozpovídal na toto téma. Tak to teď napravím. Ta základní a jediná možnost jak stabilizovat sbor, církev, společenství je neustále dávat prostor pro vedení Duchem svatým. Pokud vje společenství vedeno Duchem svatým a jeho centrem je Ježíš Kristus, pak je a bude vždy společenství stabilizované. To byla také moje odpověď. Dnes bych to o trochu rozšířil.
Jde o to, co si pod slovem stabilizovat představujeme. Jak podle nás má vypadat stabilizovaný sbor? Pod slovem stabilizace si můžeme představovat dobré uspořádání služeb, skvělou strukturu, která umožňuje mít vše pod kontrolou a dostatek financí a ustálený počet oveček ve sboru, které se více více formují do naší představy. Prostě vše funguje tak, jak jsme si to naplánovali.
Stabilizace neboli ustálení a upevnění je často spojované také se slovy jako zastavení rozvoje, získání kontroly, stanovení pravidel a vytvoření nějakého rámce, zajištění rezerv.
Pro mne osobně stabilizace v církvi (ale také v křesťanském podnikání a…) znamená zajištění životaschopnosti pro další léta. Životaschopnost nikdy nezajistí „konzerva“. Zakonzervování toho, co v této chvíli máme je opak životaschopnosti. V konzervě je sice sůl a hodně soli, ale není v ní život!!! Zakonzervování spíše vede k postupnému zániku. Většinou nastartuje sestup dolů.
Je to naopak rozvoj a cesta v před, která zajišťuje životaschopnost církve a církevních organizací.
Vysvětlím. Je několik oblastí, pro které se vedoucí církve zamýšlejí nad tak zvanou stabilizací sboru. První je oblast finanční. Další je oblast členství ve sboru-úbytku členů církve a pak je tu oblast organizační a ta souvisí s kontrolou a bezproblémovým chodem církve. To jsou hlavní tři oblasti, které bychom chtěli stabilizovat. Mít finance, nemít úbytek členů a neřešit stále nějaké problémy.
Kristus nám dal jasný pokyn:
“Ježíš k nim přistoupil a řekl: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Proto jděte. Získávejte učedníky ze všech národů, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání světa.“„
Matouš 28:18-20 B21
Získávat učedníky znamená hlásat evangelium dobrou zprávu o Ježíši Kristu a těm, kteří v něj uvěří se věnovat a vyučovat je. Samo toto hlásání evangelia a vyučování přináší stabilitu co do členství v církvi, ale také do financí a později i řešení problémů, protože vyučení lidé mají větší duchovní poznání a Duch svatý jedná s jejich charakterem. Přirozeným způsobem se doplňuje úbytek členů a dokonce církev i roste. A toto je rozvoj církve, který přináší stabilitu. Pokud se zastavuje tento rozvoj dochází k úbytku členů. Někteří časem umírají, jiní odchází, protože jsou nespokojeni s tím, že nikdo nový nepřichází a někteří odpadávají. Celkově pak je méně a méně členů a tím ubývá také financí ze sbírek a desátků. Místo rozvoje se hledají chyby a tvoří se nové struktury, zvyšuje se kontrola a tlačí se na dávání větších sbírek a to přináší do církve nespokojenost, nestabilitu a rozpad. Církev je zaměřená sama na sebe, už ne tak na Krista, Ducha svatého a na lidi, kteří kolem nich jdou do pekla.
Apoštol Pavel píše:
“Vždyť „Každý, kdo vzývá Hospodinovo jméno, bude zachráněn.“ Jak ale mohou vzývat Toho, v něhož neuvěřili? A jak mohou uvěřit v Toho, o němž neslyšeli? A jak uslyší bez kazatele? A jak jim může někdo kázat, aniž by byl poslán? Jak je psáno: „Jaká nádherná podívaná je příchod poslů dobrých zpráv!“„
Římanům 10:13-15 B21
Společenství, které vysílá kazatele, které podporuje evangelizace a činění učedníků, se stane přirozeně stabilní a tou, v jejímž středu je Kristu a je vedena skrze moc Ducha svatého.