Tak jako lásku, pravdu i svobodu je těžké definovat. Jednoduše by se dalo říct, že svoboda je možnost rozhodnutí bez nátlaku vnějšího nebo vnitřního a bez jakékoli manipulace. Přitom náš život se odvíjí mezi neustálými tlaky jak ze strany rodinných vztahů, tak společnosti, práce, církve, ale také především našeho já. Stojí svoboda jenom na našem svobodném rozhodnutí nebo souvisí i s uskutečněním toho, pro co jsme se rozhodli? Samotné myšlenkové rozhodnutí bez skutku není rozhodnutím. Po rozhodnutí, aby bylo naplněno, musí následovat skutek tohoto rozhodnutí.
Absolutní svoboda, po které někteří touží, není možná, protože by se střetávala s absolutní svobodou druhých. Nakonec by skončila bojem mezi těmi, kteří po takové svobodě touží a vedla by k vítězství toho silnějšího a ztráty nebo omezení svobody toho slabšího. (Tak se to ve světě děje na všech úrovních včetně takzvané demokracie.) Aby mohla být svoboda pro všechny, musí být vypracovaná spravedlivá pravidla, která umožní všem svobodně se rozhodovat a konat. Nejlepším příkladem jsou dopravní pravidla. Pravidla v dopravě nás omezují v tom, jak bychom chtěli jezdit (rychlost, přednosti v jízdě, v pruhu…), tedy přicházíme o část své svobody. Ovšem díky jejich dodržování můžeme bezpečně jezdit a dorazit do cíle, pro který jsme se svobodně rozhodli. A nejen my, ale i všichni ostatní, kteří je dodržují. To, že jsem omezil svoji svobodu tím, že jsem se podřídil dopravním předpisům, umožnil jsem, aby i jiní mohli dojet tam, kam se rozhodli jet.
Zní to jako rozpor, ale spravedlivá pravidla (zákony) umožňují žít svobodě většině lidí. Ovšem pouze do té doby, dokud se nezačnou porušovat nebo obcházet. Pak přichází další a další pravidla a zákony, které více a více omezují svobodu člověka. A stále dokola. Je to postupné omezování lidské svobody a uvádění lidí do nesvobody a otroctví. 
Proto můžeme číst v bibli: ‚Ano, bratři, byli jste povoláni ke svobodě. Tu svobodu ovšem nemějte za záminku pro svou tělesnost, ale raději si navzájem v lásce pomáhejte. ‚ Galatským 5:13 Toto je návod na fungování svobody mezi lidmi, tak jako slova Ježíše: „Jak chcete, aby lidé činili vám, [i vy] stejně čiňte jim. “ Lukáš 6:31 a podobně jeho druhé přikázání: ‚… „Miluj svého bližního jako sebe samého.“ ‚ Matouš 22:39
Adam s Evou byli stvořeni se svobodným rozhodováním. Neměli sice absolutní svobodu, protože měli úkol pečovat a střežit zahradu Eden a především nesměli pouze jednu jedinou věc. Jíst ovoce ze stromu poznání dobrého a zlého. Oni se rozhodli porušit toto pravidlo a neposlechnout a přestoupit tak Boží zákaz. Důvod? Nic jim v Edenu nechybělo. Měli se dobře. Přesto se nechali nachytat na slova: Budete jako Bůh znát dobré a zlé. Skutečná svoboda člověka spočívá podobně jako pravá zbožnost v tom být spokojený s tím, co mám. Tady Adam s Evou projevili nespokojenost s tím, co měli (věčný život s Bohem, krásné prostředí, které nepodléhalo zkáze, dokonalé a plné zajištění) a chtěli víc, zatoužili po tom, být jako Bůh. Možná toužili po úplné svobodě. Tato touha je přivedla k smrti, do prostředí, které od té doby jde do zkázy, do nedostatku, s kterým museli bojovat v potu tváře a především do stálé nespokojenosti a touze po svobodě a pravdě.
Tato nespokojenost a touha stále trvá. Svobodný život spočívá v rozhodnutí zda se chci podřídit pod Boží vedení nebo ne. Bůh sám svou absolutní svobodu omezil z lásky k člověku a přijal v Kristu omezení člověka, ale přitom naopak svým svobodným rozhodnutím, změnil úděl lidí. Vidíme to v Kristu, který se mohl rozhodnout pro svůj život nebo se ho vzdát pro nás. Vidíme to v tom jak hovoří k Otci: ‚…“Můj Otče, jeli to možné, ať mne mine tento kalich. Avšak ne jak já chci, ale jak chceš ty.” ‚Matouš 26:39 Použil svou svobodu pro dobré rozhodnutí, i když znamenalo potupnou a bolestnou smrt.
To je to: „Tu svobodu ovšem nemějte za záminku pro svou tělesnost, ale raději si navzájem v lásce pomáhejte. Ježíš nám to ukázal prakticky tím, že šel za nás na smrt a tím nám vydobyl Boží odpuštění a skrze víru v něho přístup k Bohu a jeho království na věčnosti, ale také již teď tady na zemi. Bylo to jeho svobodné rozhodnutí, které bylo motivované poslušností Otci a láskou k lidem. To, jaké je naše svobodné rozhodnutí může přinést život nebo smrt. Proto, aby přinášelo život a dobré věci, potřebujeme znát nástrahy, které nás mohou oklamat stejně jako Evu s Adamem a také způsob jak se jim vyhnout nebo je porazit.

Pokračování příště