OVOCE DUCHA – LASKAVOST

5. LASKAVOST

Ovocem Ducha je pak láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost, sebeovládání. (Galatským 5:22)

Když jsem dobrotu přirovnal k chuti lásky, tak laskavost mohu přirovnat k vůni. Je jako vůně květů, která na kilometry daleko láká včely, aby si braly z jejich nabídnutého požehnání. K věřícím, u kterých roste ovoce laskavosti, jsou přitahovaní lidé. Jen tak. Je jim příjemné být s někým, kdo je k nim a k okolí laskavý. Proč? Laskavost není vyjádřena úlisnými slovy, jemným slovíčkařením, pochlebováním, jak si někteří myslí a jednají, ale ušlechtilou náklonností a úctou k druhým. Laskavost je projevem přízně vůči někomu.  Lidé si vedle laskavých lidí připadají lepší, vzácnější, důležitější, ale především se vrací mnoha lidem jejich důstojnost. Zvláště, když je k nám laskavý někdo, kdo má autoritu, kdo je osobností. Nic však nemůže nahradit přízeň – laskavost Boží vůči nám. Jeho milosrdenství.  Bůh tím, že nám prokázal svou dobrotu v obětování Syna za NÁS, za MĚ, vůči NÁM, MĚ prokázal svou laskavost, své milosrdenství. Svou laskavost k nám prokazuje ve svém konkrétním požehnání každému z nás v Kristu. Jeho laskavost nám vrátila důstojnost a postavení Božích dětí. Bůh nám, ve své laskavosti udělil milost.

Laskavé srdce, můžeme nazvat srdcem milosrdným. Laskavost je ta, která nepočítá zlo (odpouští, nepočítá křivdy), nehledá svůj prospěch, není domýšlivá a nevychloubá se.

Laskavost je vůní lásky, pokud vychází z Ducha svatého v nás.  Abychom se mohli stát laskavou Boží vůní, musíme se nechat Duchem svatým proměňovat. Nechat růst toto ovoce Ducha v nás. Bez této laskavosti je láska jen suchými skutky. Ne vždy člověk vnímá, že dobré věci, které pro něho Bůh dělá, nebo Bůh dělá přes své děti, jsou v dané chvíli dobré a příjemné. Bývá tomu naopak. Někdy i dobré věci nás bolí a jsou  nepříjemné. Právě laskavost nás dokáže přes tyto chvíle přenést. Laskavost bývá také hojivou náplastí pro takové chvíle.

Laskavé jednání mezi lidmi je ihned poznat, vidět, cítit. Ježíš říká:“Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li  mít lásku jedni k druhým.“ (Jan 13.35)

A Pavel  nám píše: „Vroucně se navzájem milujte bratrskou, láskou v prokazování úcty předcházejte jeden druhého.“

  • Ježíš, prosím, jednej s mým srdcem, s mými předsudky, které mi brání mít v úctě své bratry a sestry. Vyznávám ti své špatné postoje vůči nim a prosím tě o odpuštění.
  • Duchu svatý vyuč mne a dej růst laskavosti v mém životě
  • Střež mé srdce, myšlení a ústa, abych mohl vidět, myslet a hovořit s lidmi s úctou a laskavým postojem. Abych tak mohl vidět a jednat i se sebou samým.

A co jsi ode mě slyšel před mnoha svědky, to svěřuj věrným lidem, kteří budou schopní učit zase další. (2. Timoteova 2:2)