3. Osobní rozhodování

(Zakončení)

I když se věci pomalu posouvají k běžnému životu a někdy to vypadá tak, že bychom mohli již konečně žít jako před chřipkou, přesto je cítit chaos, který se  neustále vrací s každým rozhodnutím vlád a krizových štábů. Nebo před jejich rozhodnutími. Chaos vzniká tím, že není známost a vědění, jak dál. Stále se hledá cesta. Je to jako vést v noci velkou skupinu lidí a ztratit cestu. Sice se snažíte ji najít, ale lidé, které vedete to vnímají jako nebezpečí a chaos. Není to jenom ve světě, ale někde se to projevuje i v církvi. Zvláště když se církev nemůže scházet a brouzdá na internetu z jednoho kázání k druhému od jednoho vyučování k dalším dvaceti. Teď po dvou měsicich jsme mohli být v církvi společně. Zjistil jsem, že pro  několik bratří a sester to bylo velmi těžkým obdobím, ve kterém se nikam neposunuli, ale naopak jak sami tvrdí, se vrátili o několik kroků zpět. Lidé, kteří se vrací postupně do změstnání zjistili, jak zlenivěli a jak si zvykli na 60 nebo 80% platu bez práce. I někteří z věřících si zvykli na předkládání Božíno slova, bez toho, že musí prokazovat  bratskou (sesterskou) lásku, protože se nemohou scházet. Navíc zpohodlněli.  Nemuset ráno vstávat, abych došel do církve, poslouchat kázání z postele… Věřím však, že většině společenství chybělo a chybí.

„Přijde totiž doba, kdy lidé nestrpí zdravé učení, ale budou se podle vlastních chutí obklopovat učiteli, kteří jim budou lechtat sluch.“ 2 Timoteus 4:3 B21 V době, kdy Pavel psal tato slova, to bylo těžko uskutečnitelné. Ne proto, že by byl nedostatek pokryteckých učitelů, kteří učili jen to, co se lidem líbilo. Takových se v každé době našlo dost. Jen dnes je k nim snadný přístup. Každý se může nazývat učitelem a učit a kázat přes internet. Posluchač si pak může vybírat podle toho, co se mu líbí a co ne. Co mu „lechtá“ sluch. Do církve nemůže přijít každý, kdo by chtěl učit nebo kázat. Musí být pozvaný a vedoucí církve nepozve nikoho, kterého nezná a především nikoho o kom neví, co vyučuje. Díky internetu dnes vzešlo mnoho samozvaných kazatelů a učitelů. ( Tak můžeme slyšet učit i věci, které odporují Písmu a přitom se vydávají za Boží, za Kristovo. Uvádí věřící pod prokletí zákona nebo je stahují do okultních věcí. Kupodivu mají mnoho a mnoho posluchačů.) Naplňuje se Pavlovo slovo.

Dnes je to více než kdy před tím o mém osobním rozhodnutí. Čemu budu naslouchat, podle čeho se budu rozhodovat. Jestli si nechám lechtat sluch nebo snesu a budu se těšit z Božího slova. Je doba, kdy se neobejdeme bez Písma, bez jeho čtení, pochopení a plnění. Písmo a Duch svatý budou těmi, kdo nás povedou více než lidé, pokud budeme chtít v době, která přichází, obstát. I dříve tomu tak mělo být, ale mnozí věřící se spoléhali na své pastory, kazatele, učitele. Celý týden žili z nedělního kázání. Teď budeme muset plně hledat přímo u zdroje. U Boha samotného. Ne zprostředkovaně, ale sami osobně. Zažívat „vyučování a kázání“ přímo z Ducha svatého ve mně a pro mě. Navraťme se ke čtení Písma a ke vztahu s Duchem svatým na prvním místě a nezanedbávejme společná shromáždění.

„Nuže, toto je smlouva, kterou po těch dnech uzavřu s domem Izraele, praví Hospodin: Své zákony vložím do jejich mysli a napíšu jim je na srdce. Pak budu jejich Bohem a oni mým lidem. Jeden už nebude druhého poučovat, každý už nebude bratra nabádat: ‚Poznej Hospodina!‘ Všichni, od nejmenšího až po největšího z nich, mne totiž budou znát. Tehdy se slituji nad jejich vinami a na jejich hříchy nevzpomenu nikdy víc.“ Židům 8:10‭-‬12 B21 Dnes a v dalších dnech bude rozpoznatelné, kdo zná Hospodina a kdo si nechává vepsat Boží slovo do svého srdce, komu je učitelem Duch svatý a kdo ho zná jen z doslechu nedělních kázání.

 

Napsat komentář