Nevím, jestli se mám smát nebo se rozčilit, když vidím některé ze svých sourozenců jak se silou snaží změnit nějakou situaci. Například nepříznivý stav jejich konta nebo nějaké příznaky nemoci. S pevně sevřenýma očima, zaťatými pěstmi stále opakují, že jejich konto je plné, nebo jejich nemoc neexistuje. Někdy zvedají ruce, jindy poskakují, nebo klečí a sténají, ale to hlavní je, že nic nevidí. Ani Boží zázrak. Pak odejdou domů, po cestě vyprchá jejich nadšení a znovu jsou v depresivním stavu, protože nevidí Boží zásah. Někdy čekám, kdy vytáhnou nějaké jehly a budou se bodat, aby ještě více sténali a vykřikovali. Nepřipomíná vám to něco z Písma?
Někdy se modlíme za zázraky způsobem, který je spíše jen naším přáním a místo víry se snažíme naše přání protlačit silou slov a emocí. Nechceme vidět realitu. Ale potřebujeme vidět, co se děje. Pokud mám prázdné konto, tak ho mám prázdné. Nemusím si při zavřených očích představovat sumu, která by tam měla být a snažit se  slovy ji protlačit na své konto, nebo nový kloub do svého kolena. Pak to zakončím slovy ve jméno Ježíš a amen. Nejsem proti projevům Ducha svatého, ať jsou sebedivnější, ale proti emočnímu tlaku, protože to není modlitba víry a není to modlitba ve Jménu Ježíš. Potřebuji vidět, jaký je stav a také chci vidět, co Bůh bude dělat. Víra je to, že vím, že Bůh bude něco dělat. Víra je to, že Bůh má moc. Že Duch svatý ve mne má moc. Že ta moc je v jeho Slovu. Potřebuji vidět zázraky, Boží jednání a moc jména Ježíš. Potřebuji vidět jak víra uvolňuje moc ke změně a jak díky tomu roste dále má víra.
Nemohu si říct, že teď ta nemoc neexistuje a jsem zdravý. To nefunguje, nebo jen na malou chvíli. Musím vidět, že mne svázala nemoc nebo chudoba  a zároveň ve víře s ní mohu jednat. Ve jménu Ježíš mohu zpřetrhat pouta, uvolnit požehnání, uzdravení, vyhnat nebo zrušit…. . Musím vidět moc, jak jedná a nepřítel odchází a utíká.  Ne, mít zavřené oči, ale vidět, jak nemoc ustupuje, nebo chudoba mizí, přichází práce, touha nikomu nic nedlužit, štědrost. Plat, který si zasloužím, změny v rodině. Nejsme pštrosi, abychom strkali před problémy hlavu do písku a mysleli si, že až ji vytáhneme, bude situace jiná. Důvěra je to, že se mohu směle situacím ve jménu Ježíš postavit a ne se před nimi schovávat.
Máme mocného Otce. Máme mocného přímluvce vedle Otce, Ježíše a máme mocného pomocníka v nás Ducha svatého. Nechme je promlouvat našimi ústy do všech situací.