My milujeme, protože Bůh napřed miloval nás. (1. Janova 4:19 [CzeCEP])

Co všechno je hřích? Kolikrát jste mluvili o hříchu? Kolik hříchů jste vyjmenovali?  Asi mnoho. Přesto ten hlavní, o kterém mluví Ježíš je:  „On (Duch svatý) přijde a ukáže světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud:  Hřích v tom, že ve mne nevěří;…“
(Jan 16:8-9 [CzeCEP])

Ten hlavní hřích je nevěřit v Ježíše. Když neuvěřím, nemohu být zachráněn (nejsou mi odpuštěny ostatní hříchy)  a nejsem proměňován do podoby Ježíše Krista. Nemohu se stát Božím dítětem.
Podobně je to s láskou. Mluvíme o tom, jakou máme lásku k tomu a k tomu. K církvi a podobně. Nebo mluvíme o tom, že lásku k někomu nemůžeme mít.
Ovšem na prvním místě je láska k Bohu. Z ní pak může vycházet veškerá další skutečná a dokonalá láska k jiným:
Podle toho poznáváme, že milujeme Boží děti, když milujeme Boha a jeho přikázání zachováváme. (1. Janova 5:2 [CzeCEP])

Milovat Boha, není jen vědět a věřit, že Bůh je. Milovat Boha není ho poslouchat ze strachu z pekla. nebo z toho, jak se na mne budou dívat ostatní. Milovat Boha je něco, co je nám dáno do nitra. (Jako víra.) Láska k Bohu je nám vložena do samého našeho srdce, do našich vnitřností. Láska k Bohu musí být prostoupena námi samými. Podle toho poznáme Boží děti. Oni vědí, kdo je jejich Otec a milují ho.
Nejde se donutit Boha milovat. Tak jako se nejde donutit milovat někoho a už vůbec ne všechny. Přesto nám Bůh přikazuje, abychom milovali. Lásku můžeme však získat. Můžeme ji mít zadarmo. Můžeme jí mít hojnost. Láska k Bohu je do nás vložena ve chvíli, kdy jsme uvěřili v Ježíše. Vstoupil do našeho života i se svou láskou k Otci. Tato láska se začala rozlévat v našich srdcích. Čím více roste (tak jako roste náš osobní vztah s ním), tím více roste i láska k lidem. K dalším Božím dětem.
Pokud je v nás tato láska, pak jsme schopni i odpouštět. Protože milujeme. Často se snažíme donutit někomu odpustit, někoho začít milovat, ale nejde nám to. Není možné se donutit k lásce, musíme ji mít. Tu máme jen tehdy jsme-li Kristovi. Máme-li s ním skutečný osobní vztah skrze Ducha svatého. Pak jsme schopni milovat. Na prvním místě Boha Otce, Ježíše, Ducha svatého a na druhém lidi kolem nás a sami sebe. Již nebudeme raději o někom říkat: to není můj bratr, než abychom ho milovali.
Budeme milovat!