Bible je plná příběhů. Včera jsem pro ilustraci vybral jen příběh Saula, Petra, zmínil jsem se o Davidovi. Mohl bych však vybrat mnohem více příběhů. Všechny tam jsou pro naše poučení. U některých je jasně řečeno, co bylo dobře a co bylo zle. V Písmu je však mnoho příběhů, které Bůh nechává bez komentáře. Jakoby nám tím říkal, hledej v nich moji vůli. Dal jsem ti Ducha, tak s ním přemýšlej o tom, jak bych jednal. Nauč se v nich mým postojům, tím, že budeš nad těmi příběhy přemýšlet a dotazovat se. Poznávej mne skrze toto hledání… . Ano Písmo je tou nejúžasnější učebnicí. Bůh nám dal rozum k tomu, abychom ho hledali a přemýšleli o jeho díle a především o jeho vůli pro náš život. Abychom ho dali k dispozici Duchu svatému pro Boží dílo skrze nás. K jeho oslavě.
Podobně nám dal naše smysly. Dal nám je k našemu praktickému životu, ale také proto, abychom jimi dokázali vnímat krásu toho, co vytvořil. Abychom se mohli radovat z jeho díla. Přesto nás těchto pět smyslů může odvést z Boží vůle na falešnou cestu.
Ten nejviditelnější příklad je při výběru partnera. Vidíme někoho, kdo se nám líbí a chceme si ho vzít právě proto, že se nám líbí „očima“. Nehledáme Boží vedení, ale podlehneme našemu zraku. (Bůh se nedívá na vzhled, ale do srdce)
Tak je to ale i u mnoha praktických věcí, například při nákupech. Toto auto, tato pračka, televize, tento telefon… se mi líbí, to musím mít. Přitom Duch svatý ví, co skutečně potřebujeme a také ví jaký výrobek je kazový a který je dobře vyrobený. Který je jen na oko, a který skutečně dobře funguje, i když nemá ten nejlepší vzhled. Nakupujete podle vlastních smyslů, nebo se ptáte Ducha svatého. Podobně je to s nákupy do církve, vybavení organizací.
Co s námi může udělat vůně parfému, nebo vůně pečeného kuřete, vyslechnutí chvály na to, či ono od naší sousedky… Jak musíme mít za každou cenu to, co nám bylo příjemné na dotek… .
Davidovi oči uviděly Batšebu. Jeho pohled ho dovedl ke smilstvu a později i k úkladné vraždě. Jeho syn Šalamoun pro krásné věci, život v přepychu a jeho zálibu v ženách, sdíral lid daněmi (1. Královská 12:4) Nemusíme chodit daleko, ale hned v třetí kapitole Bible čteme o Evě: „Když tedy žena viděla, že onen strom je dobrý k jídlu a lákavý na pohled, strom žádoucí k nabytí rozumu, vzala z jeho ovoce a jedla. Dala i svému muži, který byl s ní, a také on jedl. (Genesis 3:6 [CzeB21])
Pokud naše smysly nebudou pod kontrolou Ducha svatého, pokud je nedokážeme zvládnout a používat pro Boží království, pak nás svedou na falešnou cestu. Podlehneme díky nim „něčemu lákavému“, co nás svede z Božích cest.
Přesto nám Bůh tyto smysly dal a chce, abychom je používali a radovali se z jejich používání. Musíme je však podřídit pod Ducha svatého a ne se nechat jimi vláčet životem.
Skrze smysly přichází do našich životů, do našich srdcí, touha.
Čtěme příběhy lidí z Bible a nechme se vést k tomu, abychom pochopili jak naše smysly i rozum používat. Abychom pochopili i všechna nebezpečí, když jim necháme volnost.
Zítra se podíváme na třetí past, která nás svádí na falešnou cestu. Je jí světský život.