Ovocem Ducha je pak láska, radost, pokoj, trpělivost,, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost, sebeovládání. (Galatským 5:22)
Když jsem dobrotu přirovnal k chuti lásky, tak laskavost mohu přirovnat k vůni. Je jako vůně květů, která na kilometry daleko láká včely, aby si braly z jejich nabídnutého požehnání. K věřícím, u kterých roste ovoce laskavosti jsou přitahovaní lidé. Jen tak. Je jim příjemné být s někým, kdo je k nim a k okolí laskavý. Proč? Laskavost není vyjádřena úlisnými slovy, jemným slovíčkařením, pochlebováním, jak si něteří myslí a jednají, ale ušlechtilou náklonností a úctou k druhým. Laskavost je projevem přízně vůči někomu. Lidé si vedle laskavých lidí připadají lepší, vzácnější, důležitější, ale především se vrací mnoha lidem jejich důstojnost. Zvláště, když je k nám laskavý někdo, kdo má autoritu, kdo je osobností. Nic však nemůže nahradit přízeň – laskavost Boží vůči nám. Jeho milosrdenství. Bůh tím, že nám prokázal svou dobrotu v obětování Syna za NÁS, za MĚ, vůči NÁM, MĚ prokázal svou laskavost, své milosrdenství. Svou laskavost k nám prokazuje ve svém konkrétním požehnání každému z nás v Kristu. Jeho laskavost nám vrátila důstojnost a postavení Božích dětí. Bůh nám ve své laskavosti udělil milost.
Laskavé srdce se dá také nazvat milosrdným srdcem. Laskavost je ta, která nepočítá zlo (odpouští, nepočítá křivdy), nehledá svůj prospěch, není domýšlivá a nevychloubá se.
Laskavost je vůní lásky, pokud vychází z Ducha svatého v nás. Abychom se mohli stát laskavou Boží vůní musíme se nechat Duchem svatým proměňovat. nechat růst toto ovoce Ducha v nás. bez této laskavosti je láska jen suchými skutky.
Ne vždy člověk vnímá, že dobré věci, které pro něho Bůh dělá, nebo Bůh dělá přes své děti, jsou v danné chvíli dobré a příjemné. Bývá tomu naopak. Někdy i dobré věci nás bolí a jsou nepříjemné. Právě laskavost nás dokáže přes tyto chvíle přenést. Laskavost bývá také hojivou náplastí pro takové chvíle.
Laskavé jednání mezi lidmi je ihned poznat, vidět, cítit. Ježíš říká:
„Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budeteli mít lásku jedni k druhým.“ (Jan 13.35)
A Pavel nám píše: „Vroucně se navzájem milujte bratrskou, láskou v prokazování úcty předcházejte jeden druhého.“
- Ježíš, prosím, jednej s mým srdcem, s mými předsudky, které mi brání mít v úctě své bratry a sestry. Vyznávám ti své špatné postoje vůči nim a prosím tě o odpuštění.
- Duchu svatý vyuč mne a dej růst laskavosti v mém životě.
- Střež mé srdce, myšlení a ústa, abych mohl vidět, myslet a hovořit s lidmi s úctou a laskavým postojem. Abych tak mohl vidět a jednat i se sebou samým.