Písmo bylo napsané pro naše poučení. Příběhy, lidí tam jsou, proto, abychom si vzali příklad nebo naopak, abychom nedělali stejné chyby.
Co nedělat stejně jako Sára. Bůh Abrahamovi zaslíbil potomka. Abraham o tom určitě se Sárou hovořil. „Vtom dostal Hospodinovo slovo: „Ten tvým dědicem nebude; tvůj dědic vyjde z tvých vlastních beder!“ Vyvedl jej ven a řekl: „Pohlédni k nebi a spočítej hvězdy, budeš-li je moci spočítat.“ Pak dodal: „Tolik bude tvého semene.“ Abram tehdy uvěřil Hospodinu a ten mu to počítal za spravedlnost. Genesis 15:4-6 B21 Bůh zde hovoří pouze o tom, že dědic vyjde z jeho beder. Z jeho semene. Nic zde není o Sáře. Sáře tehdy bylo přes sedmdesát let.. Byla neplodná a nebyla schopna pochopit a uvěřit, že by tento dědic mohl vzejít z ní. Znala Boží zaslíbení a snažila se lidským způsobem pomoci jeho naplnění. V té době bylo běžné, že místo neplodné paní, za ni porodí dítě otrokyně. Dítě pak nebude otrokyně, ale její paní. „“Proto Saraj Abramovi řekla: „Pohleď, Hospodin mi nedopřál, abych rodila. Spi tedy s mou otrokyní – snad získám syny skrze ni.“ A Abram ji poslechl.““ Genesis 16:2 B21 Sára tímto způsobem chtěla naplnit Boži zaslíbení. Bůh však nepotřebuje pro svá rozhodnutí náhradní řešení. U něho není nic nemožné. Takovou zkušenost však Sára ještě neměla. Potřebovala se sama setkat s Bohem a slyšet jeho hlas, jeho slovo, které pak v ní vzbudilo stejnou víru jako v Abrahamovi. Slovo, které přineslo víru, která vzbudila moc k jejímu početí. Svou „snahou pomoc“ Bohu naplnit jeho slovo si jen ještě před tím přidělala nepříjemnosti a starostí. Nakonec i do dnešní doby vytrvalého nepřítele pro rod jejího vlastního syna.
Dobrou zprávou je, že ji Bůh nikdy toto nevyčetl ani na to nepoukázal jako na nějaký „hřích“ nevíry. Ani já to nezmiňuji jako něco špatného, jen to používám jako přiklad, jak něco nedělat.
Narozdíl od Sáry máme dnes Písmo, ve kterém je i její příběh, máme Ducha svatého, který nám radí, učí nás, vede a povzbuzuje. My máme úplně jinou pozici než Sára. Ta se neměla kde poučit a sestkání s Bohem a se zaslíbením měla nejspíše sprostředkované přes Abrahama. Nakonec to byl Abraham, který poslechl Sáru a který nesl odpovědnost..
Tento příběh mi vždy připomene: „Bůh dokáže sám naplnit své zaslíbení, tak se to nesnaž udělat za něj, aby sis tím nepřinesl místo požehnání trápení.“