Nikdo z lidí není schopný druhým zajistit jejich spasení. Jejich věčný život s Bohem v jeho království. Někdy se o to snažíme pro sebe, ale častěji děláme pro druhé. Děláme to tím, že si říkáme: když budu (budeš) dělat to a to, budeš spasen. Přitom si neuvědomujeme, že již dávno je dokonáno. Hotovo. Ježíš smrtí na kříži to učinil. A také to řekl. Není k tomu nic víc potřeba dodávat, jinak bychom jeho oběť snížili jako nedostačující k našemu spasení. Teď mi však můžeš namítnout: „Ale co mé nedostatky, mé pády a hříchy, které dělám i potom, co jsem uvěřil a vydal svůj život Ježíši?“
Je v pořádku, že si uvědomujeme a snažíme se s tím něco dělat, ale to nic nemění na tom, že spasení pro nás je již vydobyto Ježíšem. Toto spasení je z víry.
Musíme si uvědomit, že to jsou dvě rozdílné věci:
1. Naše spasení skrze víru. Uvěřil jsi, jsi spasen.
2. Naše proměna po spasení. Tím, že jsem uvěřil, nastoupil jsem na cestu své proměny v podobu Ježíše Krista. A to trvá. To je proces, který skončí až naší pozemskou smrtí nebo vytržením, pokud se ho dožijeme. (1.Janova 1:9)

Jsme proměňováni skrze moc Ducha svatého v nás. To probíhá skrze zkušenosti (zkoušky), které nemusí vždy na první pohled končit vítězně, ale přinesou nám pravdivý pohled a rozhodnutí nechat to na Duchu svatém, než řešit věci vlastní silou. A toto poznání je samo o sobě vítězství.
A také jsme proměňováni přímo skrze moc Ducha, která nás vnitřně proměňuje. Obojí jde v souladu.
Nech jednat Boha ve svém životě. Důvěřuj mu i ve chvílích tvého pádu a nezdaru, ve chvílích tlaků a chvil, kdy si myslíš, že tě Bůh takového nemůže milovat. Může a miluje.
Důvěřuj mu, on učiní změnu.

Nerozumíš tomu, co se káže? Dobře, ale to ti nebere tvé spasení.
Nerozumíš moc tomu, co čteš v Písmu. Dobře, ale to ti nebere tvé spasení.
Nerozumíš tomu, co se kolem tebe nebo v tobě děje. Dobře, ale to ti nebere tvé spasení.
Spasení není z tebe, ale skrze víru v Ježíše. Věříš? Aleluja!
Ježíš řekl  – a to je ta dobrá zpráva od něho pro tebe :
JE DOKONÁNO.