Zamyšlení na každý den. 42. dobrá zpráva – Můžeš vědět kdy jít a kdy zůstat stát.

Psal jsem o tom, že můžeme skrze chození v Duchu svatém znát konkrétní věci. Detaily, maličkosti pro všední den. Ať to je již v obchodování, nakupování, při práce a pod. Duch svatý nám nechce oznamovat jen velká a důležitá rozhodnutí, ale každodenní maličkosti. Také   jsem se zmínil o tom, že skrze tyto malé denní věci, se učíme poznávat, jak k nám mluví, učíme se znát jakým hlasem mluví k našemu duchu, abychom si byli jistí jeho hlasem při velkých a důležitých rozhodnutích.
Nechat se vést Duchem svatým, také znamená vědět, kdy mám věci dělat, kdy je nezačínat a kde je dělat nebo nedělat. Velké množství věřících, udělá chybu právě ve špatném načasování. Potřebujeme vědět, co máme dělat, kde máme být a v jakém čase a důležité je také s kým. Pokud neznáme čas a jsme na správném místě, můžeme minou lidi, kteří nějak souvisí s naší službou, nebo události, které se tam měly nebo mají odehrát. Pak z těchto důvodů naše služba, práce, obchod a pod. nemusí být efektivní. Přinese spíše zklamání, že to není tak, jak jsem slyšel z Ducha svatého. Když se to stane víckrát, přestáváš věřit, že tě Duch svatý chce vést. Možná slyšíš dobře, ale neptal jsi se na čas, nebo místo. Na překážku je zde naše netrpělivost a naše city k různým místům (například se na to místo váží naše dobré nebo špatné vzpomínky a to ovlivní, zda slyšíme správně). Jsou místa, kde jsem neprožil příjemné věci. Když vnímám, že mne tam Duch svatý posílá, pak se má duše bude bouřit proti tomu. Moje mysl bude hledat všechna proti a bude je vydávat za hlas Ducha svatého. (to by mi Bůh  neudělal, vždyť ví, že by mne to tam zabilo…, to nemůže být a není z Boha… to je od ďábla…)
U času jde spíše o naši netrpělivost. Nejsme mnohdy schopni vyčkat Božích zaslíbení a chceme je ihned. Potřebujeme vědět, že nás Bůh posílá hned, nebo se máme připravovat, nebo jen čekat až otevře dveře. Mnoho z Božích věcí, do kterých jsme vstoupili a viděli Boha dělat obrovské věci, jsme zažili právě proto, že jsme byli na správném místě ve správné době a proto jsme měli kolem sebe i správné lidi a jednali jsme se se správnými lidmi, které Bůh předem připravil. Asi jsme i mnoho věcí prošvihli, pro moji netrpělivost. Není to jenom o netrpělivosti, je to také o tom, že můžeme přijít pozdě. Tedy o neochotě jít hned, o zdlouhavém rozhodování se … . Můžeme věci promeškat. Nikdy již nebudeme mít šanci to zopakovat. prostě to již šlo. Ten správný čas jsme promeškali, lidi minuli. Zažil jsem případy, kdy lidé se rozhodli pozdě, pak zjistili, že jsou mimo, ale přesto zůstali na tom místě a mysleli si, že dostanou ještě jednu úplně stejnou šanci. Tak tam čekají do dnes. Ano šanci dostaneme, ale již v jiném čase, při něčem jiném. Nevstoupíme dvakrát do stejné řeky. Voda, co v ní byla včera, již odtekla a dnes tam teče jiná. Jsou různé důvody pro netrpělivost. Nedaří se ti na tom místě kde jsi, chceš již být ve službě samostatný a ne stále pod autoritou, vidíš sen a už, už ho chceš naplnit, myslíš, že to nějak pomůže tvým vztahům v rodině… Pokud tomu podlehneš a nepůjdeš v Božím čase, pak se to pro tebe a tvou rodinu může stát katastrofou. Zažili jsme případy, kdy služebníci takto odešli i s celou rodinou, ale nakonec se tam, kam šli neuživili, měli stálé problémy, natož aby ještě sloužili a nakonec se jejich rodina rozpadla a rozvedli se. Je skutečně nutné znát čas a místo, kde tě Bůh chce mít.
V knize  Skutků můžeme vidět jak byl Pavel veden na konkrétní místa v konkrétním čase. Jak Petr slyšel, že přišli ti správní lidé. U krále Davida také vidíme, jak Duch k němu hovoří a kde a kdy se má postavit nepříteli, jak má vyčkat a ž On půjde před ním. Jak to zjistí, že je před ním (2.Samuelova 5:23-25, Skutky10., Skutky16:6).
Stejně jedná i s námi. Možná si teď říkáš, že o tom kam a kdy půjdeš rozhodují jiní. I o nás rozhodují a všude, kde jsme byli, jsme byli z Boží vůle a ve správném čase, i když to někdy z našeho pohledu vypadalo jinak. Pokud bychom na ta místa, kam jsme byli posláni přišli v jiném čase, mnoho z těch věcí, které jsme udělali (dělal Bůh skrze nás), bychom vůbec nemohli udělat. Ani zažívat dnešní požehnání na Slovensku.
Musíš věřit, že Bůh mluví i k nim. Svěř se pod jeho křídla. Pros za ty a žehnej těm, kteří o tom rozhodují. Vyžádej si od Boha ujištění, že tě povede i skrze jiné ve správném čase na správné místo. Potřebuješ ujištění pro zlé časy, kdy bude přicházet nepřítel a našeptávat, aby jsi odešel, protože tě někdo poslal tam, kde nemáš být.
A vše začíná u malých věcí, o kterých můžeš každý den mluvit s Duchem svatým.