Až půjdeš spát, nic nebude tě strašit, až usneš, tvůj sen bude příjemný. Nebudeš se bát náhlého děsu ani zkázy, jež čeká ničemy. Hospodin bude stát po tvém boku, on sám tvé nohy před pastí ochrání! (Přísloví 3:24-26)
Již včera jsem psal o tom, jak jsem spal v lese pokojným spánkem a s důvěrou v Boží ochranu. Věřím, že Bohu není jedno jestli se v noci budíme ze strachu, nemůžeme pro stres usnout, vstáváme ráno unavení, protože jsme celou noc ve své mysli pracovali.
Určitě mu to není jedno. Je to náš Otec a touží, aby jeho děti měly klidný spánek. Aby jsme skutečně mohli spát spánkem spravedlivých.
V pokračování veršů se dovídáme o některých našich rozhodnutích, které nám tento spánek mohou odcizit:
„Neodpírej dobrodiní těm, kdo je potřebují, když je v tvé moci něco učinit. Neříkej bližnímu: „Přijď jindy,“ když právě teď mu můžeš pomoci. Nechystej proti bližnímu nic zlého, když k tobě chová důvěru. Nežaluj nikoho pro nic za nic, když ti neprovedl žádné zlo. Nezáviď člověku, jenž páchá násilí, nesdílej žádnou z jeho cest.“ (Přísloví 3:27-31 [CzeB21])
Jednoduchá rada. Nejen jednoduchá, ale jsou v ní obsaženy věci, které můžeme skutečně naplnit, aniž bychom potřebovali nějaké zvláštní zmocnění, zvláštní uschopnění a hluboký duchovní prožitek. Postupně se budu zamýšlet nad každou z těchto rad, ale i bez toho je jasné, že je v moci každého člověka jednat podle těchto slov.
Boží slovo platí pro všechny, jak pro jeho děti, tak i pro ty, kteří v něho nevěří. I když člověk nevěří, nebo nevěří jen něčemu z Božího slova, nic to nezmění na tom, že to slovo je Pravdou a má moc měnit, bourat, stavět a budovat. Že se naplní podle toho, jak je napsané. Znám ze svého života lidi, kteří se sice zatím nestali křesťany, ale přijali Boží slovo – jeho moudrost a rady z jeho veršů pro svůj život. A ono změnilo jejich život k lepšímu. Věřím, že také časem způsobí jejich obrácení se k němu samotnému.
Jestli chceme spát spánkem spravedlivých, potřebujeme, aby se mnoho věcí, stalo běžnou součástí našeho života. Většinou jde o věci, které mohu udělat sám, stojí jen na mém rozhodnutí, na tom, že je začnu uplatňovat v životě tak, jak mi radí Bůh. Je z nich mnoho těch, které je schopen udělat každý člověk na zemi.
Tyto čtyři věci obsažené v dnešních verších spojuje svědomí, které nám nedá spát, pokud je porušujeme. Bůh dal svědomí každému z nás. proto nemá nikdo omluvu. Ono nás usvědčuje, ať jsme věřící nebo ne. Ono nás pak probouzí ze spánku, nedá nám spát, protože nás vrací k tomu, co jsme udělali jinak, než jsme měli, nebo neudělali, když jsme měli. I když se snažíme ho často potlačit, ono si najde dříve nebo později cestu, byť by to mělo trvat i desítky let.
Za mnohé proměny v životech můžeme děkovat tomu, že Bůh dal člověku svědomí a skrze něho může k nám promlouvat. Děkujme Bohu za tento dar, o kterém se příliš v církvi nemluví.
Hospodina, svého Rádce, velebím, i v noci mě učí mé svědomí. (Žalmy 16:7 [CzeB21])
Pohané nemají Zákon, ale když sami přirozeně dělají, co Zákon žádá, pak jsou Zákonem sami sobě. Nemají sice Zákon, ale prokazují působení Zákona zapsaného v jejich srdcích. Dosvědčuje to i jejich svědomí: jejich vlastní myšlenky je někdy obviňují a jindy obhajují.
(Římanům 2:14-15 [CzeB21])
