Procházel jsem se po pláži. Tak jako každý den o naší dovolené v Bulharsku. Při zpáteční cestě jsem zaslechl bubnování, které občas zesilovalo, podle toho jak foukal vítr a nesl zvuky. Po několika stovkách kroků jsem je uviděl. Stáli uprostřed pláže, jeden z nich měl djembe a bubnoval. Bylo vidět, vnímat, že to nebylo jen proto, aby na sebe upozornil, bylo to duchovní. Najednou jsem znejistěl, nevěděl jsem, co v té chvíli dělat. Modlit se? Jít a mluvit s nimi? Začít se nahlas modlit v jazycích, vejít do boje?
„Tatínku, co mám dělat?“ „Nic,“ zněla odpověď. To byla odpověď, s kterou jsem nepočítal. Pak mne Tatínek něco řekl, co mi dodalo naprostý klid, jistotu přestože jsem nic neudělal a především další pohled na svět z Boží perspektivy. Ta slova byla: „I kdyby tady bylo tisíce a tisíce bubnů, i kdyby se ububnovali k smrti, stejně nezmění to, že vše patří mě. Nic nezmění na tom, že všechna vláda a moc patří mě. Nemohou na tom nic změnit. Nemají šanci na vítězství. Jsou směšní jako bálovi služebníci, kteři měřili síly s Eliášem.“
Šel jsem dál a bubnování jsem již neslyšel, protože jsem přemýšlel o velikosti Boží. Šel jsem s posilněnou jistotou. Protože mému Otci, patří veškerá sláva, moc a vláda
Vím, že to neznamená, že vždy mám mlčet, nebo se nemodlit. Ne, jen jsem mohl tentokrát vnímat situaci z pohledu svého nebeského Otce.
Jak je psáno: „Jakože jsem živ, praví Hospodin, každé koleno přede mnou poklekne a každý jazyk se vyzná Bohu.“
Římanům 14:11 B21
Já jsem Hospodin a žádný jiný není, kromě mě není žádný Bůh. I když mě neznáš, já tě vyzbrojím, aby od východu k západu všichni poznali, že kromě mě není ani jediný; já jsem Hospodin a žádný jiný není! Já formuji světlo a tvořím tmu, působím pokoj a tvořím pohromu. Já Hospodin to všechno působím.
Běda tomu, kdo se hádá se svým Tvůrcem, ač je střep z hlíny, pouhý střep! Říká snad hlína hrnčíři: „Co to vyvádíš?“ Říká tvé dílo: „On je bezruký“? Nuže, toto praví stvořitel nebe, Hospodin, ten Bůh, který zformoval zemi, který ji učinil a upevnil, který ji nestvořil, aby prázdná zůstala, ale k bydlení ji zformoval: Já jsem Hospodin a žádný jiný není.
Shromážděte se a přijďte, uprchlíci z národů, spolu přistupte! Nechápou ti, kdo dřevěné modly nosí, že se modlí k bohu, který nespasí. Jen promluvte, předložte důkazy, můžete se spolu poradit! Kdo to odedávna předpovídal, kdo to už kdysi zvěstoval? Kdo jiný než já, Hospodin? Kromě mě jiný Bůh není, spravedlivý Bůh a spasitel – není tu žádný kromě mne! Obraťte se ke mně, ať jste spaseny, všechny zemské končiny – vždyť já jsem Bůh a žádný jiný není. Při sobě samém přísahám, ústy pronáším slova pravdivá, jež nelze odvolat: Přede mnou každý padne na kolena a každý jazyk bude při mně přísahat. „Jen v Hospodinu,“ budou o mně říkat, „je spravedlnost a síla!“ Všichni, kdo proti němu zuřili, přijdou k němu a budou zahanbeni, ale všichni Izraelovi potomci dojdou v Hospodinu slávy a vítězství.
Izaiáš 45:5-7, 9, 18-18, 20-25 B21
https://bible.com/bible/15/isa.45.5-25.B21