Prezidentské volby v SR

Mezi druhou a třetí kapitolou se uskutečnily volby prezidenta SR. Dovolte, abych se k nim na chvíli vrátil a možná právě na nich jsme se něčemu naučili a také to souvisí i s tématem, který probírám.

Rád používám selský rozum a odvěká rčení, která ve většině případů mají kořen v biblických příslovích jako: „Kdo druhému jámu kope, sám do ní padá“ nebo „Zloděj křičí chyťte zloděje“ také „Kdo mečem zachází také jím schází“ a „Není všechno zlato, co se třpytí“ a „Vrána k vráně sedá druh druha si hledá“… .
Možná by se sem hodila i tato vyzkoušená pravda: „Bůh pohoršuje mysl člověka, aby vyšlo najevo, co je v jeho srdci.“ A právě tím bych chtěl začít.
1. Když si sundají masku aneb poznáme je po ovoci.
Po prvním kole prezidentských voleb vedl Korčok, který nebyl nezávislým, ale jasným kandidátem progresivců a celé spojené opozice proti Ficovi. To ještě silněji podpořilo sebevědomí jeho a celé opozice a odráželo se to i v kampani a siláckých řečech. Když se čekalo na sčítání hlasů, pak se progresivci pasovali předem na vítěze. Pellegrini ještě před sčítáním vystoupil s velmi pokorným projevem a postojem. Ve chvíli, kdy bylo jasné, že vyhrál Pellegrini padaly masky a ukázalo se srdce. Korčok začal vyhrožovat a to i přes jeho vyjádření, že bude respektovat výsledek voleb. Tak mi to připomnělo slova vlka z kresleného seriálu: „Jen počkej zajíci!“ Jinými slovy počkám a při první příležitosti se pomstím. Jak by jako „vladař“ jednal s těmi, kteří by s ním nesouhlasili? Unesl by kritiku a tlak, který „vladařství“ sebou přináší? (Nemstěte se sami, milovaní, nýbrž dejte místo Božímu hněvu, neboť je napsáno: „Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.“ Ale: „Jestliže má tvůj nepřítel hlad, dávej mu jíst, a máli žízeň, dávej mu pít; když to budeš činit, nasypeš žhavé uhlí na jeho hlavu.“ Nenech se přemáhat zlem, ale přemáhej zlo dobrem. Římanům 12:19-21)
2. Kdo druhému jámu kope, sám do ní padá aneb pokud neodpustíš ani tobě nebude odpuštěno.
Verše o žhavém uhlí na hlavě mne naučily jedné pravdě. Zjistil jsem, že Bůh ve své spravedlnosti se zastane i mých nepřátel, pokud jim neodpustím nebo je budu nenávistně pronásledovat, utlačovat, pomlouvat, pokud budu vůči nim jednat nespravedlivě a pod. Pak to žhavé uhlí skončí na mé hlavě. Slovenské volby nebyly o Korčokovi a Pellegrinim, ale o s Ficem nebo bez něho. Tak jako parlamentní volby byly plné nenávisti opozice vůči Ficovi a tomu, co představuje a proti těm, kteří za ním stojí.
Mohli se opoziční vedoucí poučit z jednání Matoviče, když byl premiérem. Místo, aby se zaměřil na řešení problémů, zaměřil se na nenávistnou kampaň vůči Ficovi a na jeho likvidaci a na likvidaci těch, kteří stáli kolem něho nebo mu pomáhali. Bylo zvykem, že nový král při své korunovaci uděloval milost. Tady čišelo nemilosrdenství a až ďábelská nenávist. Matovič dělal hned od začátku věci, které se Bohu nejen nelíbí, ale mnohé které přímo nenávidí. Uvedu jen čtyři, protože by to byl dlouhý seznam:
– zavedl a legalizoval institut anonymního udávání
– nechal zavírat své protivníky, aniž by měl důkazy
– hledal neustále viníky, místo aby hledal řešení
– místo pokoje přinášel nepokoj
Také jeho vláda skončila fiaskem. Co považuji za slepotu je, že po jeho pravici i levici stáli křesťané a nedokázali to vidět. Spíše naopak to podporovali.
Podobně se chová i současná slovenská opozice. Neponaučila se a proto spadla do jámy, kterou kopala Ficovi. Podobně a ze stejného důvodu Bůh naklání srdce lidí pro Babiše v ČR.
3. Vrána k vráně sedá, druh druha si hledá, zloděj křičí, chyťte zloděje aneb ‚Blahoslavený je muž, který nežije podle rady ničemů, na cestě hříšníků se nezastaví a v zasedání posměvačů neusedne,… .
Z Globálního institutu v Davosu vyšlo již mnoho a mnoho vyškolených „agentů“, kteří mají za úkol pomáhat při globalizaci světa a při změně světového řádu. Jsou cíleně začleňováni i do politických stran a to jak do těch, které podporují globalizaci, tak do těch, kteří ve svých prohlášení se staví proti ní. Tak májí zastánci globalizace vliv všude. A je jedno kdo bude v té či oné zemi u moci. Samozřejmě se snaží tyto své lidi protlačit do vlivných funkcí. V případě stran, které odmítají globalizaci to dělají tajně a čekají až na vhodnou chvíli, kdy může jejich „agent“ ovlivnit některá jednání nebo stranu samotnou. Voly prezidenta jsou jednou z takových situací, stejně jako sestavování vládní koalice.
Protože jsou na všech stranách, je těžké určit, jak která strana se bude chovat a co se z různých poslanců a politiků vyklube.
Jak to poznat. Jedno z pravidel je, že vrána k vráně sedá. Na Slovensku se Progresivní Slovensko veřejně hlásí ke globalizaci. Podívejme se, kdo si k němu, jako nesilnější opoziční straně ve volbách přisedl. Dokonce i Křesťanské demokratické hnutí. V samotné této straně se nyní odehrává rozkol (podobně jako v ČR.) Liberální křesťané jsou nyní ve vedení a vedou prakticky své strany do tábora, který stojí proti křesťanským hodnotám a Písmu. Jako věřící mám tedy jasno. Podívám se, kteří politikové se semkli a vidím koho volit a koho ne. Příklad z ČR. Dnes KDU vedou liberálové. Pokud se někdo staví za tradiční hodnoty křesťanství volají o jeho vyloučení ze strany. Pan Svoboda patří k těm, kteří nesouhlasí liberalizmem v křesťanství. Opět se podívám a vidím koho volit a koho ne.
Dalším znakem je posměvačství. Nesedět s posměvači. Posměvač je určitý druh štváče, který svým posměchem vyvolává štvanice proti někomu. Mezi velké posměvače patří Matovič, kterému opozice dovolila si přisednout do jejich týmu. Dále jimi je celá řada novinářů mnoha medií, která byla jednostranně zaměřená pouze za Korčoka. Také umělců, kteří pro tato média dávali svá vyjádření, která stavěli jako jedinou možnou „pravdu světa“.
Nejen volby prezidenta jasně ukázaly, kdo je kdo, ale také jak se do nich zasahovalo a ovlivňovalo z venčí. Především z ČR. Vrána k vráně sedá. Ti největší křiklouni, kteří volají po demokracii a straší ohrožením demokracie druhé, vláčeli po mediích ty, kteří měli jiný názor a snažili se vytahovat na takové osoby špinavé prádlo. Když nic nenašli, dali nálepku dnešní doby: „pro Ruský“. Prostě zloděj křičí chyťte zloděje.

Nemám iluze o situaci na Slovensku a v Česku a…, ale vím, že Bůh je spravedlivý. I když se nevyznáme v politice, můžeme rozpoznávat věci podle Božího slova. Hledejme tam a ne v mediích. Máme autoritu Božích dětí a můžeme stát nad situacemi a vidět je očima našeho Otce.