Zamyšlení na každý den. Starozákonní křesťan a akční hrdina.

Zdá se ti toto spojení zvláštní? Nedivím se ti. Vystihuje však jednu skupinu lidí, která chodí každou neděli do církve.
Pokud píši o starozákonních křesťanech, pak píši o těch, kteří ví o Ježíši, o vzkříšení, milosti, Duchu svatém… Nemyslím tím lidi, kteří se spoléhají  na dodržování Zákona.
O čem chci tedy dnes psát? O akčních hrdinech pro Ježíše.
Lidé Starého zákona měli jedno společné – duchovní věci nechávali až na výjimky výhradně kněžím (saducejům, farizejům) a prorokům (pokud je ovšem nestačili dříve zabít). Jejich duchovním centrem byl chrám a oltář. Odpovědnost byla právě na kněžích.
Lidé, aby naplnil zákon, museli několikrát za rok navštívit chrám.

Novozákonní věřící však jsou (měli by být) všichni naplněni Duchem svatým: „Jistě, já vás křtím vodou k pokání, ale ten, který přichází po mně, je silnější než já. Jemu nejsem hoden ani zout sandály. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm.“ (Matouš 3:11 [CzeB21])
Místo, kde se setkávají s Bohem není chrám, ale oni samotní: „Jaká je jednota Božího chrámu s modlami? My jsme přece chrám živého Boha, jak řekl sám Bůh: „Budu v nich přebývat a chodit mezi nimi. Budu jejich Bohem a oni budou můj lid.“ (2. Korintským 6:16 [CzeB21])
Místo obětí na oltář přináší Bohu jako oběť sami sebe : „Vybízím vás, bratří, pro Boží milosrdenství, abyste sami sebe přinášeli jako živou, svatou, Bohu milou oběť; to ať je vaše pravá bohoslužba.“ (Římanům 12:1 [CzeCEP])
Novozákonní věřící nenechává odpovědnost na kněžích, ale sám je knězem s jeho odpovědností: „…sami se stáváte živými kameny ve stavbě duchovního chrámu a svatým kněžstvem přinášejícím duchovní oběti přijatelné před Bohem díky Ježíši Kristu.“(1. Petrova 2:5 [CzeB21])
Novozákonní věřící jsou novým národem bez hranic a ze všech národů a etnik, národ svatých: Vy jste však vyvolený rod, královské kněžstvo, svatý národ, lid získaný do vlastnictví, abyste hlásali ctnosti Toho, který vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla. (1. Petrova 2:9 [CzeB21])

Ježíš dává prostor pro své akční hrdiny:  „…takže zbytek svého života v těle už nevěnuje lidským tužbám, ale Boží vůli.  Už máme dost toho marnění času, v jakém si libují pohané: života v nestydatých vášních, v opilství, obžerství, v pitkách a v nechutné modloslužbě.  Když už se s nimi nevrháte do bezbřehé prostopášnosti, je jim to divné a pomlouvají vás.“
(1. Petrova 4:2-4 [CzeB21])

Žádný duch, který Ježíše nevyznává, ovšem není z Boha, ale je to ten duch Antikrista, o němž jste slyšeli, že má přijít. Už teď je na světě!  Vy jste však z Boha, drazí, a zvítězili jste nad nimi. Ten, který je ve vás, je totiž větší než ten, který je ve světě.
(1. Janova 4:3-4 [CzeB21]

„Probuďte se, mějte se na pozoru! Váš protivník ďábel chodí kolem jako řvoucí lev a hledá kořist.“ (1. Petrova 5:8 [CzeB21])

„… Před tím vším ale vztáhnou ruce na vás a budou vás pronásledovat. Budou vás vydávat do shromáždění a vězení a kvůli mému jménu vás povedou před krále a vládce.  To bude vaše příležitost ke svědectví.  Vezměte si k srdci, že si nemáte předem rozmýšlet, jak se hájit.  Já sám vám dám výřečnost a moudrost, proti níž neodolá a neobstojí žádný z vašich protivníků.  Budou vás zrazovat i vlastní rodiče a bratři, příbuzní i přátelé a některé z vás vydají na smrt.  Kvůli mému jménu vás budou všichni nenávidět,  ale ani vlásek z vaší hlavy se neztratí.  Vydržte, a získáte život!“
 
(Lukáš 21:12-19 [CzeB21])

Kým chceš být? Tím, kdo chodí sice věrně každou neděli do kostela, do společenství, ale nechává vše na pastoru, na několika služebnících. Být pouhým přijímatelem, který nic neobětuje, nic neriskuje, kterému stačí sedět v zákrytu v bezpečí uprostřed ostatních ve sboru? Nechat to na jiných? Nebo být součástí velké vítězné bitvy. Být jedním z „akčních hrdinů“, kteří zabírají území pro Krista? Nejdříve v sobě samých a pak všude kolem nich. Být Dav

 

 

Napsat komentář