Pokud zjistíme jaký úkol nám pro náš život Bůh dal, najednou náš život dostane smysl. Pokud máme cíl, máme i důvod vstát a jít. Dojít do cíle. Máme smysl života. Minule jsem psal, že každý člověk má na zemi nějaký úkol, tedy i jeho život má nějaký smysl.
(Můžeš se například ptát jaký smysl měl život dítě, které po několika dnech po narození nebo pár letech po narození zemřelo. Možná ten, že lidi kolem donutilo přemýšlet o jejich životech. I ti, kdo stratili své děti, mají možnost výběru. Někteří se přimknout k Bohu,  začnou pomáhat jiným dětem a rodičům, další jsou naštvaní na Boha a svět….)
Vždy máme na výběr, zda náš život bude mít význam nebo ne. Pokud náš život ztratil význam, ztratili jsme i samotný život.

Důležité je, abychom tento úkol zjistili. Je mnoho konkrétních úkolů, které pro nás Bůh má, ale jsou dva, ze kterých všechny ostatní vychází. Je to nejen úkol. ale Ježíšův příkaz pro nás:
Budeš milovat Pána, svého Boha, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí, a svého bližního jako sebe samého.“  To jsou dva úkoly. To je smysl našeho života. Pokud přijmeme tyto úkoly,  náš život na této zemi bude mít smysl a stane se významným.
Oba příkazy mají něco společného. A to je láska. Budeš milovat.
Abych skutečně mohl milovat, musím mít volbu rozhodnutí. Musím mít také volbu nemilovat. Rozhodnutí pro lásku je pak skutečnou láskou. Proto Bůh stvořil člověka se svobodným rozhodnutím.