Zamyšlení na každý den. Pane vezmi si mne…

Tomáš, jinak Didymos, řekl ostatním učedníkům: „Pojďme i my, ať zemřeme spolu s ním!“ (Jan 11:16 [CzeCEP])

Toto byla reakce Tomáše na to, když se dověděl, že Lazar, přítel Ježíše, zemřel. Zvláštní reakce.
Kolikrát i my chceme v nějakých chvílích zemřít – naše „Pane vezmi si mne“ apod. Vždyť i takový „borec“ jako byl Eliáš volá k Bohu: Sám šel den cesty pouští, až přišel k jednomu trnitému keři a usedl pod ním; přál si umřít. Řekl: „Už dost, Hospodine, vezmi si můj život, vždyť nejsem lepší než moji otcové.“ (1. Královská 19:4 [CzeCEP]) Tak Eliáš volá k Bohu krátce po tom, co Bůh potvrdil naprosto zjevně modlitbu a na Eliášovo zvolání sestoupil z nebe oheň, který pohltil jeho oběť. Takto volá Eliáš krátce po tom, co pobil všechny Baalovy proroky. Takto volal po tom, co na jeho modlitbu po třech letech opět začalo pršet.
Chce zemřít proto, že královna Jezabel mu vyhrožuje smrtí.
Někdy nám připadá jednodušší zemřít, než bojovat. Utéct k Pánu. Říct raději nejsem lepší než ostatní, vezmi si můj život. Nechce se mi už. Nemám na to. Chci být již s tebou. A přitom to vypadá i velmi pokorně a svatě. Ale jen vypadá!
Co je lepší?  Pavel  procházel stejnou situací:  „…táhne mne to na obě strany: Toužím odejít a být s Kristem, což je jistě mnohem lepší;  ale zůstat v tomto těle je zase potřebnější pro vás.  Proto pevně spoléhám, že zůstanu a budu se všemi vámi k vašemu prospěchu a k radosti vaší víry,…“ (Filipenským 1:23-25 [CzeCEP])
Ďábel udělá všechno pro to, aby jsi nenaplnil  Boží vůli a neviděl velká Boží vítězství v tvém životě. Dokáže tě utahat, zastrašit, zdeptat natolik, že už, už bys chtěl být s Pánem. Pokud něco takového prožíváš, chci tě povzbudit. Máš toho ještě mnoho a mnoho s Pánem udělat. Vyhrát mnoho bitev. Povstaň! Mrtvý tělem budeš sice již s Pánem, ale nedokončíš to, co máš. Nezažiješ vítězství, ke kterým jsi byl předem určený. Možná si myslíš, že nemůžeš dál, ale podívej na Pána, zavolej Duchu svatý postav mne, posilni. Nebyl jsi určen pro to, aby jsi byl hromádkou neštěstí, nebo smutným unaveným křesťanem. Byl jsi vyvolený pro to, aby jsi chodil plný Božího ohně, moci, moudrosti, síly, pokoje a lásky. Plný naděje. Povstaň a místo volání, aby si tě Pán vzal zvolej: „Tvůj oheň, moc tvého Ducha, Pane! Já si beru zpět tu naději i s radostí a pokojem. Já se teď stavím opět na nohy, protože ďábel je poražen a ty vítěz. Protože ty, který jsi ve mne jsi silnější než cokoli. Jsi vítěz dnes i v zítra a i dalších dnech.“
Nedívej se na to co dělá ďábel, nekomentuj to, protože pak ztrácíš čas, který jsi mohl věnovat tomu, co dělá Pán. Nevěnuj čas ďáblu, ale věnuj ho Bohu. Pokud správně zaměříš svůj pohled a hlas, nebudeš volat : „Pane vezmi si mne už“, ale naopak, „Pane, co pro mne ještě tady máš, co dalšího pro tebe mám udělat“.