Zamyšlení na každý den. Aspoň některé.

  Ode všech jsem svobodný, ale všem jsem se vydal jako otrok, abych jich co nejvíce získal.  Pro Židy jsem jako Žid, abych získal Židy; pro lidi pod Zákonem jsem jako pod Zákonem, abych získal ty, kdo jsou pod Zákonem (sám ovšem pod Zákonem nejsem).  Pro lidi bez Zákona jsem jako bez Zákona, abych získal ty, kdo jsou bez Zákona (sám ovšem nejsem bez Božího Zákona – podléhám zákonu Kristovu). Pro slabé jsem slabý, abych získal slabé. Pro všechny jsem vším, abych jakýmkoli způsobem aspoň některé zachránil. (1. Korintským 19:22 [CzeB21])

Ježíš řekl, že učedník není nad mistra. Pokud pronásledovali jeho, o co více budou pronásledováni jeho učedníci, když se snažili zabít jeho, o co více jeho učedníky,… Bude líp?
Sníme a vyhlížíme velké probuzení.
Je a bude to podobné jako v době, kdy Ježíš chodil po zemi. Když kázal na hoře, byly tam tisíce lidí, kázal mnohatisícovým davům. Následovalo ho mnoho učedníků. Když v době Velikonoc vcházel do Jeruzaléma, vítaly ho davy lidí.
Kolik lidí se ho zastalo před Pilátem? Kolik jich bylo u křižování?
Pokud mluvil to, co se lidem líbilo měl hodně následovníků, jakmile začal říkat pravdy, které se lidem nelíbily, protože je zasáhly do živého, nebo jim nemohli rozumět, opouštěli ho. Pokud by je to stálo něco, čeho si cenili, nepřiznali se k němu.
Ježíš je stále stejný. Včera, dnes a bude stejný i zítra. Lidé jsou také stále stejní, i když dnes jezdíme v autech a ne na mezcích, lítáme letadly, vaříme v konvektomatech a mikrovlnkách. Povaha člověka a jeho hříšnost je stále stejná. Je stejná od Adama až po dnešek. Stejná, pokud se nenecháme změnit Kristem. Pokud pro něj neztratíme všechno, abychom získali jeho.
Když někdy slyším věřící mluvit o tom, jak očekávají probuzení, jak o něm hovoří, musím si klást otázku: „Proč po něm tak touží?“ Kdyby tak očekávali příchod Pána, kdyby tak toužili po Ježíšově přítomnosti v jejich životech jako po probuzení.  Je to podobné jako věřit v to, že věříme v Ježíše. Někdy naše víra ve VÍRU v Ježíše, nám brání mít s ním vztah. Protože jde více o NAŠI víru než o Ježíše. Jde více o to zažít probuzení než milovat. Jde více o to vidět víru v akci než Ježíše samotného. Pak, když přijde na to pro něj vše opustit, vzdát se i té své víry, je problém.
Pokud jsme se rozhodli jít a následovat Ježíše, neočekávejme, že na tom budeme lépe než on.
Přesto budeme na tom lépe, než když jsme žili bez něho. Každým dalším dnem bude lépe, protože budeme blíže dni, kdy se setkáme tváří v tvář.
Jsou dvě cesty, cesta široká a cesta úzká. Ježíš říká, že většina jde tou širokou. Tu úzkou málokdo nalézá. Je to o jednotlivcích. Spasení je o vztahu mne a Ježíše, ne o vztahu mas a Ježíše.
Nebude spasený sbor, ale jednotlivci v něm. Nebude spasený národ, ale jednotliví lidé  národa. Pavel byl poslaný k pohanským národům. Udělal vše, aby získal „aspoň některé“.