Zamyšlení na každý den. Láska, radost, pokoj…

Jsou dny, kdy vás množství věcí doslova dokáže převálcovat a pak, jak se říká, „nevím, kde mi hlava stojí“. To je čas, kdy mohu udělat mnoho chyb, na mnoho důležitých věcí zapomenout a především se s někým pohádat, nebo říct něco, co bolí a co nejde vzít zpět. A to jenom proto, že jsem pod tlakem.

Pokud jsme předchozí dny prožívali v Boží přítomnosti, v jeho lásce, pokoji a radosti, měla by pod tlakem z nás tato radost a pokoj vytéct. Prožívám a v posledních několika dnech jsem zažíval intezivněji lásku, radost a pokoj od Pána, v jeho přítomnosti. Vždy, když jsem si „užíval“ přišly velmi nečekaně špatné zprávy a situace. O co více radosti, o to těžší situace na rozhodování. Přiznávám, že první myšlenky byly skončit s určitou sloužbou, vyhodit firmu, co pro nás dělá a dodělat si věci sami, pěkně od plic někomu vynadat. Někteří to asi znáte. To však rtrvalo jen několik vteřin, několik málo minut uvnitř mne samotného. Pak přišel pokoj a já si mohl sednout a v klidu si situaci probrat, jako by mimo ní. Jako by se mne netýkala. Mohl jsem si říct: „Tatínku, ty jsi o tom věděl a připravoval jsi mne na to. Co s tím mám dělat, co říct….“  Vždy přijde odpověď, správná myšlenka, nápad, slova, ale i mlčení – nic neříkat. Vím, že to přichází z Ducha svatého. V klidu mohu situaci řešit, místo nadávání se modlit, žehnat a předkládat vše před Pána. Žehnáním a pokojem se věci i vztahy budují. Zloba a netrpělivost boří.

Nejde si pár dní užívat v Boží lásky a pak se domnívat, že z nás bude vytékat po celý život. Že vždy pod tlakem z nás bude stříkat kolem. Potřebujeme se z bojů vracet do Božího pokoje, do jeho radosti, do jeho lásky.

Představ si to, ďábel ti bude chtít zničit vztahy, bude tě chtít rozhádat, bude chtít z tebe dostat slova soudu a zlořečení, bude chtít, abys na lidi zahořkl, udělal špatná rozhodnutí. Abys utekl. Udělá pro to všechno. Vyvine na tebe obrovský tlak, dostane tě pod svůj lis a z tebe místo toho všeho začne stříkat Boží láska, pokoj a radost. To je vítėzství. To je chodit s Bohem. To je se nechat formovat do Ježíšovy podoby.

Čím intenzivnější čas v Boží přítomnosti, tím větší tlak zvládneme a obráceně. Větší tlak nás vede k tesnějšímu a intimnějšímu vztahu s ním.